Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne 25. 2. 2026 po žalovaném domáhala zaplacení částky celkem 11.910,11 Kč s příslušenstvím, ve struktuře 4.900 Kč na jistině, 97,51 Kč na poplatku za vyplacení tranší úvěru, 6.247,52 Kč na smluvním úroku a 330 Kč za poplatek za službu „, Anonymizováno, “. Tvrdila, že účastníci prostřednictvím prostředků komunikace na dálku (, Anonymizováno, ) dne 21. 5. 2025 uzavřeli smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. , hodnota, s úvěrovým rámcem 35.800 Kč, s možností postupného čerpání. Žalovaný však v dohodnuté lhůtě splatnosti poskytnuté prostředky nesplatil.2. Soud nařídil jednání na den 13. 7. 2026.3. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil a k jednání se nedostavil, ačkoliv mu žaloba byla doručena dne 8. 6. 2026 a výzva k vyjádření byla doručena dne 9. 5. 2026 postupem uvedeným v § 49 odst. 6 o. s. ř., a to prostřednictvím veřejné datové sítě. Právní zástupce žalobkyně svým podáním ze dne 7. 7. 2026 omluvil svou neúčast na tomto jednání.4. Z provedených listinných důkazů byly zjištěny následující skutečnosti.5. K prokázání tvrzení, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , bylo soudu k důkazu předloženo vyhotovení ze dne 21. 5. 2025, ke kterému však žalovaný jako projev svého souhlasu nepřipojil svůj podpis. Stejně tak v případě informací pro spotřebitele, všeobecných obchodních podmínek či souhlasu se zpracováním osobních údajů.6. Z výpisu o posouzení úvěruschopnosti u společnosti , právnická osoba, . soud zjistil, že žalobkyně u žalovaného zjistila měsíční výdaje na bydlení ve výši 13.000 Kč, další a ostatní zbytné výdaje 900 Kč. Výše ověřeného čistého měsíčního příjmu je 29.937 Kč, výše čistého měsíčního příjmu uvedeného spotřebitelem 25.000 Kč.7. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 9. 4. 2026 vyplývá, že žalovaný byl v rozhodném období majitelem a disponentem bankovního účtu č. , č. účtu, . Z výpisu z tohoto bankovního účtu vyplývá, že dne 21. 5. 2025 byla na jeho účet připsána jménem žalobkyně z bankovního účtu č. , Anonymizováno, částka 3.000 Kč, dne 21. 5. 2025 z téhož účtu částka 1.900 Kč.8. Z ostatních v řízení provedených důkazů nevyšlo najevo nic, co by mělo vliv na rozhodnutí soudu ve věci.9. Soud byl připraven dát právnímu zástupci žalobkyně poučení podle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., avšak toto tento svou nepřítomností u jednání zmařil. Konkrétně byl soud připraven poučit právního zástupce žalobkyně v tom smyslu, že v řízení doposavad provedenými důkazy nebylo prokázáno v žalobě tvrzené uzavření úvěrové smlouvy. Zároveň byl soud připraven žalobkyni poučit v tom smyslu, že věc lze posoudit podle § 2991 OZ a násl. jako bezdůvodné obohacení a tak, že žalobkyni hrozí, že v řízení bude částečně neúspěšná.10. Na základě provedených důkazů pak soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu.11. Tvrzení žalobkyně, že mezi účastníky byla uzavřena dne 21. 5. 2025 smlouva o revolvingovém úvěru č. , hodnota, , tak nebylo před soudem prokázáno, neboť předložená smlouva nebyla opatřena podpisem žalovaného, byť žalobou uplatněný nárok ve formě 97,51 Kč na poplatku za vyplacení , Anonymizováno, úvěru, 6.247,52 Kč na smluvním úroku a 330 Kč za poplatek za službu „, Anonymizováno, “, žalobkyně opírá právě o ustanovení tam uvedená. Bylo naopak prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému celkem částku 4.900 Kč a to převodem na její bankovní účet.12. Podle § 2991 odst. 1 OZ musí ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, vydat ochuzenému oč se obohatil. Podle odst. 2 tamtéž se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 2993 věty první OZ pokud strana plnila, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.14. Za situace, kdy žalobkyně v žalobě tvrdila dluh žalovaného na jistině ve výši 4.900 Kč, posoudil věc po právní stránce, jak shora uvedeno a rozhodl jak ve výroku II. rozsudku uvedeno.15. Žalovaný se ocitl v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 OZ, s přihlédnutím k výši úroků, stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění, za období v žalobě uvedené, když nelze překročit rozsah žalobou navrhovaného petitu.16. Odlišně soud posoudil část žaloby týkající se zaplacení částky celkem 6.675,03 Kč (97,51 Kč na poplatku za vyplacení tranší úvěru, 6.247,52 Kč na smluvním úroku a 330 Kč za poplatek za službu „, právnická osoba, úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně z částky 427,51 Kč od 21. 9. 2025 do zaplacení a částky 335,08 Kč. Žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení shora uvedeného, aniž to bylo mezi účastníky řádně sjednáno, neboť žalovaný k soudu předloženým listinám jako projev svého souhlasu nepřipojil svůj podpis (viz výše). Není-li důvodný požadavek na zaplacení poplatku, nemůže být důvodný požadavek na zaplacení jeho příslušenství.17. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu v uvedené části výrokem I. rozsudku zamítl.18. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 o. s. ř., když žalovanému, který byl v řízení v převážné části úspěšný, a tudíž by měl právo v tomto rozsahu na náhradu svých nákladů řízení, dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly, když zůstal po celou dobu řízení zcela pasivní.