Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 19. 5. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 9 615,89 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy uzavřené mezi společností , právnická osoba, a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi touto společností a žalovaným byla uzavřena s účinností od 17. 3. 2020 smlouva o službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, , a tato společnost požádala dne 8. 8. 2025 o ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení ceny žalovaným s požadovaným termínem ukončení 12. 8. 2025. Žalobce je obchodní společností, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem a je subjektem odlišným a odděleným od obchodníka s plynem, na kterého přechází od obchodníka s plynem práva z neoprávněného odběru plynu. Žalobce se následně pokusil dne 28. 8. 2025 neúspěšně o demontáž plynoměru. Žalovaný byl na neoprávněnou distribuci plynu upozorněn oznámením žalobce ze dne 3. 9. 2025. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla dle § 119 vyhl. č. 349/2015 Sb. dnem 31. 8. 2025. Ode dne následujícího, tedy ode dne 1. 9. 2025, byl odběr plynu v odběrném místě klasifikován jako neoprávněný odběr. Žalovaný umožnil odečet plynoměru až dne 8. 1. 2026. Neoprávněné množství odebraného plynu za období od 1. 9. 2025 do 8. 1. 2026 v ceně 17 615,89 Kč vyúčtoval žalobce žalované daňovým dokladem č. , hodnota, s termínem splatnosti do 26. 1. 2026. Žalovaný dosud žalobci na úhradu ceny odebraného plynu uhradil dne 22. 3. 2026 pouze 8 000 Kč, zbývající část ceny dosud žalobci nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaný souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Soud proto dle § 115a o.s.ř. věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti.3. Soud provedl dokazování žádostí společnosti , právnická osoba, o ukončení distribuce plynu odpojením dodávky pro neplacení z 29. 8. 2025, oznámením o neoprávněném odběru plynu z 3. 9. 2025, protokolem o demontáži plynoměru z 8. 1. 2026 včetně fotografie plynoměru, daňovým dokladem žalobce č. , hodnota, včetně doručenky a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 4. 5. 2026 včetně podacího lístku. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi společností , právnická osoba, a žalovaným byla uzavřena s účinností od 17. 3. 2020 smlouva o službách dodávky plynu do odběrného místa na adrese , adresa, , , adresa, , a tato společnost požádala dne 8. 8. 2025 o ukončení distribuce plynu do odběrného místa z důvodu neplacení ceny žalovaným s požadovaným termínem ukončení 12. 8. 2025. Žalobce je obchodní společností, jejímž předmětem podnikatelské činnosti je mimo jiné distribuce plynu na základě licence udělené Energetickým regulačním úřadem a je subjektem odlišným a odděleným od obchodníka s plynem, na kterého přechází od obchodníka s plynem práva z neoprávněného odběru plynu. Žalobce se následně pokusil dne 28. 8. 2025 neúspěšně o demontáž plynoměru. Žalovaný byl na neoprávněnou distribuci plynu upozorněn oznámením žalobce ze dne 3. 9. 2025. Smlouva o zajištění služby distribuční soustavy pro předmětné odběrné místo zanikla dle § 119 vyhl. č. 349/2015 Sb. dnem 31. 8. 2025. Ode dne následujícího, tedy ode dne 1. 9. 2025, byl odběr plynu v odběrném místě klasifikován jako neoprávněný odběr. Žalovaný umožnil odečet plynoměru až dne 8. 1. 2026. Neoprávněné množství odebraného plynu za období od 1. 9. 2025 do 8. 1. 2026 v ceně 17 615,89 Kč vyúčtoval žalobce žalované daňovým dokladem č. , hodnota, s termínem splatnosti do 26. 1. 2026. Žalovaný dosud žalobci na úhradu ceny odebraného plynu uhradil dne 22. 3. 2026 pouze 8 000 Kč, zbývající část ceny dosud žalobci nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení. V rozsahu tvrzeném žalobcem tak žalovaný nesplnil svoji povinnost zaplatit žalobci cenu neoprávněně odebraného plynu z předmětného odběrného místa. Žalovaný se rovněž dnem následujícím po splatnosti předmětného daňového dokladu ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci proto dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy mezi účastníky vzniklo právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušného kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky jako důvodné vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvod k případnému umožnění plnění žalovanému ve splátkách nebo stanovení delší lhůty k plnění.4. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za tři hlavní úkony po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, písemná výzva žalované před zahájením řízení obsahující skutkový i právní rozbor věci a podání žaloby) dle § 14b odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění platném ke dni zahájení řízení, neboť se jedná o řízení zahájené žalobou podanou na ustáleném vzoru uplatněnou opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech a tarifní hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč, tří paušálních náhrad po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky a 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 252 Kč, neboť zástupce žalobce osvědčením o registraci plátce DPH prokázal, že je plátcem této daně.