ECLI: ECLI:CZ:OSTR:2026:5.C.98.2026.1 Datum: 2026-05-19 Předmět: o zaplacení částky 14 514,54 Kč s příslušenstvím Ustanovení: § 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1810 z. č. 89/2012 Sb., § 1968 z. č. 89/2012 Sb., § 1970 z. č. 89/2012 Sb. náklady řízenídokazovánísmlouva o úvěrunáhrada nákladůsplnění závazku
O co šlo: o zaplacení částky 14 514,54 Kč s příslušenstvím (§ 2 nař. vl. č. 351/2013 Sb., § 115a z. č. 99/1963 Sb., § 142 z. č. 99/1963 Sb., § 160 z. č. 99/1963 Sb., § 1810 z. č. 89/2012 Sb., § 1968 z. č. 89/2012 Sb., § )
1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 9. 1. 2026 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalované uložena povinnost zaplatit žalobci částku 14 514,54 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o úvěru uzavřené mezi účastníky. Žalobu odůvodnil tím, že mezi účastníky byla dne 26. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 19 362 Kč, který žalovaná v plné výši vyčerpala. Žalovaná se zavázala tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 19,90 % ročně žalobci splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 598 Kč počínaje měsícem září 2022. Před uzavřením smlouvy žalobce standardně ověřil schopnost žalované splácet závazky ze smlouvy, přičemž vycházel z její účetní a obratové historie v rámci banky, na základě informací poskytnutých žalovanou i z dalších údajů evidovaných v databázích žalobce a veřejně přístupných rejstřících. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků prohlásil úvěr za splatný ke dni 30. 4. 2025. Ke dni 31. 12. 2025, ke kterému žalobce provedl vyčíslení svých pohledávek vůči žalované z předmětné smlouvy, činil dluh žalované na jistině úvěru 10 455,50 Kč, na smluvním úroku 859,20 Kč, na zákonném úroku z prodlení 839,84 Kč a na poplatcích dle sazebníku žalobce 2 360 Kč. Žalovaná dosud žalobci spornou částku ani částečně nezaplatila a nereagovala ani na výzvu žalobce zaslanou jí před zahájením řízení.2. Žalobce i žalovaná souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle § 115a o.s.ř. jednání ve věci nenařídil a projednal a rozhodl věc v nepřítomnosti účastníků.3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru uzavřenou mezi účastníky dne 26. 8. 2022, výpisem z obchodních knih žalobce ohledně předmětného úvěru, výpisem z úvěrového účtu žalované u žalobce a výzvami žalobce zaslanými žalované z 29. 3. 2025 a 30. 4. 2025.4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost žalovaná v průběhu řízení nezpochybnila, vzal soud za prokázané, že mezi účastníky byla dne 26. 8. 2022 uzavřena smlouva o úvěru, která je posouzeno podle obsahu spotřebitelskou smlouvou dle § 1810 a následujících občanského zákoníku, na základě které poskytl žalobce žalované úvěr ve výši 19 362 Kč, který žalovaná v plné výši vyčerpala. Žalovaná se zavázala tento úvěr včetně smluvního úroku ve výši 19,90 % ročně žalobci splatit v pravidelných měsíčních splátkách po 598 Kč počínaje měsícem září 2022. Před uzavřením smlouvy žalobce standardně ověřil schopnost žalované splácet závazky ze smlouvy, přičemž vycházel z její účetní a obratové historie v rámci banky, na základě informací poskytnutých žalovanou i z dalších údajů evidovaných v databázích žalobce a veřejně přístupných rejstřících. Vzhledem k výši úvěru považuje soud tento způsob ověření úvěruschopnosti žalované za dostačující. Žalovaná svoje povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnila a žalobce proto v souladu se smluvním ujednáním účastníků prohlásil úvěr za splatný ke dni 30. 4. 2025. Ke dni 31. 12. 2025, ke kterému žalobce provedl vyčíslení svých pohledávek vůči žalované z předmětné smlouvy, činil dluh žalované na jistině úvěru 10 455,50 Kč, na smluvním úroku 859,20 Kč, na zákonném úroku z prodlení 839,84 Kč a na poplatcích dle sazebníku žalobce 2 360 Kč. Co do výše vychází žalobou uplatněný nárok z obchodních knih žalobce vedených certifikovaným bankovním softwarem, o jejichž správnosti nemá soud pochyb. I po prohlášení úvěru za splatný až do jeho splacení rovněž dále žalobci přísluší právo na zaplacení sjednaného smluvního úroku ve výši 12 % ročně. Žalovaná se rovněž vůči žalobci ocitla ohledně jistiny dluhu ode dne následujícího po prohlášení úvěru za splatný v prodlení se splněním peněžitého závazku a žalobci dle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve znění platném ke dni uzavření smlouvy o úvěru vzniklo právo na zaplacení zákonných úroků z prodlení, přičemž žalobcem požadovaná výše úroků z prodlení odpovídá ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve znění platném k prvnímu dni prodlení i repo sazbě ČNB platné k prvnímu dni příslušnému kalendářního pololetí. Soud proto žalobě ve věci samé vyhověl včetně žalobcem požadovaného příslušenství pohledávky a uložil žalované povinnost zaplatit žalobci spornou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle § 160 odst. 1 o.s.ř., neboť neshledal důvody k výjimečnému umožnění delší lhůty k plnění nebo umožnění plnění ve splátkách.5. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého ve věci plně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení, a to zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč a paušální náhrady právně nezastoupeného účastníka ve výši 300 Kč. Jiné náklady řízení žalobci nevznikly, popřípadě nebyly požadovány a doloženy.