16 C 50/2023-69 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou, doručenou soudu dne 21. 3. 2023 se žalobce domáhal zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nemovitých věcí se žalovaným, konkrétně následujících nemovitostí: -) pozemek parcela č. St. 66 – zastavěná plocha a nádvoří, na pozemku stojí stavba: bez čp/če, obč., [list vlastnictví], -) pozemek parcela č. St. 171 – zastavěná plocha a nádvoří, součástí je stavba: [část obce], [adresa], rodinný dům, stavba stojí na pozemku p.č.: St. [anonymizováno], -) pozemek parcela [číslo] – trvalý travní porost -) a pozemek parcela [číslo] – trvalý travní porost, vše zapsáno na [list vlastnictví] pro k. ú. [část obce], [územní celek], okres [okres], vedeném u [stát. instituce], [stát. instituce] Tyto nemovitosti jsou ve spoluvlastnictví účastníků, přičemž žalobce vlastní id. 8/10 nemovitostí a žalovaný vlastní id. 2/10 nemovitostí. Žalobce již nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví se žalovaným, proto se rozhodl přistoupit k podání tohoto žalobního návrhu na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V tomto ohledu žalobce připomíná, že k důležitým znakům spoluvlastnictví patří, že jde o právní vztah, k jehož zachování nemůže být žádný ze spoluvlastníků nucen dle ust. § 1140 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen "OZ"). Naopak platí, že každý ze spoluvlastníků může podat u soudu návrh, aby spoluvlastnictví zrušil v souladu s ust. § 1143 OZ. Žalobce dále uvedl, že se je vědom, že zákon stanovuje závazné pořadí způsobů vypořádání spoluvlastnictví, které musí soud respektovat. Podle názoru žalobce však není možné nemovitosti reálně rozdělit tak, aby mohli účastníci plnohodnotně nemovitosti využívat, neboť by nebyly funkčním celkem. V případě předmětných nemovitostí není dána faktická a funkční dělitelnost věcí. Žalobce zároveň upozorňuje, že reálným rozdělením by navíc došlo ke snížení hodnoty nemovitostí. Před jednáním ve věci žalobce na podaném návrhu setrval s tím, že je připraven vyplatit žalovanému vypořádací podíl ve výši, vyplývající ze znaleckého posudku, zadaného soudem a předložil soudu výpis z účtu k prokázání, že disponuje finančními prostředky pro okamžité zaplacení vypořádacího podílu. 2. Žalovaný se k žalobě nijak nevyjádřil, ačkoli k tomu byl soudem opakovaně vyzván. K jednání dne 30. 11. 2023 se bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal, ačkoli byl k jednání řádně a včas předvolán. Žalobce omluvil neúčast při jednání soudu. Soud proto postupoval dle § 101 odst. 3 o. s. ř. a projednal věc v nepřítomnosti účastníků řízení. 3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané následující skutečnosti: 4. Žalobce se žalovaným jsou spoluvlastníci nemovitostí, zapsaných na [list vlastnictví] u [stát. instituce], [stát. instituce] pro kat. území [část obce], [územní celek], podrobně specifikovaných ve výroku I tohoto rozsudku. Žalovaný je vlastníkem id. [číslo] předmětných nemovitostí a žalobce je vlastníkem id. 8/10 předmětných nemovitostí. Žalobce vyzval žalovaného k mimosoudnímu řešení spoluvlastnictví dopisem ze dne 17. 3. 2023 s tím, že navrhuje odkoupit od žalovaného jeho menšinový podíl. Žalovaný na výzvu žalobce nijak nereagoval. V žalobě shledal žalobce jako odpovídající vypořádací podíl částku 90.000 Kč. Žalobce předložil soudu výpis přehledu svého účtu a zůstatků. Žalovaný nereagoval ani na přibrání znalce v tomto řízení, ani na výzvu ke zpřístupnění sporných nemovitostí za účelem místního šetření znalce. 5. Uvedené skutečnosti soud zjistil výpisu z katastru nemovitostí, z výzvy k mimosoudnímu vyřešení spoluvlastnictví s podacím archem, z potvrzení [právnická osoba] o účtu žalobce a jeho zůstatku, z přípisu znalce [příjmení] [celé jméno znalce] o zmaření místního šetření. 6. Soud k ocenění předmětných nemovitostí přibral znalce z oboru Ekonomika – odvětví ceny a odhady nemovitostí. Ze závěrů znaleckého posudku [celé jméno znalce] bylo zjištěno, že hlavní stavba – rodinný dům [adresa] je nepodsklepený jednopodlažní samostatně stojící rodinný dům s využitým podkrovím. Původní stavba je z roku 1915, v sedmdesátých letech minulého století prošla kompletní rekonstrukcí a půdní vestavbou. Stavba je dlouhodobě neužívaná, odpojena od veřejného rozvodu elektro, zanedbané údržby a před úplnou rekonstrukcí. V 1. NP je mimo jiné jedna kuchyň, jedno WC a jedna koupelna. V podkroví není žádná kuchyně ani WC a koupelna. Znalec uzavřel, že obvyklá cena předmětných nemovitostí činí 2.420.000 Kč. <i>7. Podle § 1140 odst. 1, 2 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.</i> <i>8. Podle § 1141 odst. 1, 2 o. z. spoluvlastnictví se zrušuje dohodou všech spoluvlastníků; dohoda musí obsahovat ujednání o způsobu vypořádání. Jedná-li se o spoluvlastnictví nemovité věci nebo závodu, vyžaduje dohoda písemnou formu. Spoluvlastníci se vypořádají rozdělením společné věci, jejím prodejem z volné ruky nebo ve veřejné dražbě s rozdělením výtěžku, anebo převedením vlastnického práva jednomu nebo více spoluvlastníkům s vyplacením ostatních.</i> <i>9. Podle § 1142 odst. 1 o. z. jedná-li se o společnou věc, která má jako celek sloužit k určitému účelu, není její rozdělení možné.</i> <i>10. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.</i> <i>11. Podle § 1144 odst. 1, 2 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.</i> <i>12. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.</i> 13. Po zhodnocení všech provedených důkazů jednotlivě a v jejich vzájemných souvislostech dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 14. V tomto řízení bylo prokázáno, že účastníci jsou spoluvlastníky sporných nemovitých věcí, a to žalobce jako většinový spoluvlastník v rozsahu id. 8/10 a žalovaný jako menšinový spoluvlastník v rozsahu id. 2/10. Předmět spoluvlastnictví není aktuálně fakticky nijak využíván. Stav objektů, které jsou součástí pozemků ve spoluvlastnictví účastníků, je špatný, rodinný dům je odpojen od energií a je neobývaný. Žalobce tvrdil, že nemovitosti, především rodinný dům, jsou nedělitelné a toto tvrzení koresponduje se znaleckým posudkem, byť tuto otázku výslovně znalec neřešil. Soud k tomuto závěru dospěl jednak s ohledem na faktické poměry spoluvlastnických podílů, kdy lze těžko reálně oddělit 20 % nemovitostí ve prospěch žalovaného a jednak s ohledem na popis nemovitostí znalcem včetně fotodokumentace. Nadto žalovaný byl v tomto řízení nečinným, netvrdil nic, co by svědčilo ve prospěch vypořádání nemovitostí jejich rozdělením. S ohledem na výši spoluvlastnického podílu žalobce, který je výrazně většinový a současně s přihlédnutím k postoji žalobce, který je připraven přijmout do výlučného vlastnictví menšinový podíl za cenu, stanovenou znaleckým posudkem a nikoli jeho úvahou, prezentovanou v žalobce, soud dospěl k závěru, že je na místě zrušit podílové spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem a současně k přikázání podílu žalovaného v rozsahu id. 2/10 žalobci za náhradu, odpovídající 2/10 obvyklé ceny nemovitostí, stanovené znaleckým posudkem, když současně žalobce prokázal, že disponuje dostatečnými finančními prostředky na okamžitou úhradu stanoveného vypořádacího podílu. Soud s ohledem na shora uvedené zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků, přikázal podíl žalovaného v rozsahu id. 2/10 nemovitostí žalobci a současně žalobce zavázal k vyplacení vypořádacího podílu za tyto id. 2/10 nemovitostí ve prospěch žalovaného. 15. V řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva podle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody (srov. sjednocující stanovisko Ústavního soudu sp. zn. Pl ÚS-st. 59/23). V návaznosti na tento závěr soud rozhodl o nákladech České republiky a o nákladech řízení. 16. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledku řízení proti účastníkům právo na náhradu