30 C 210/2019-150 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozsudku uvedeného ve výroku s odůvodněním, že je vlastníkem stavby domu [adresa] obci [obec]. Žalobkyně při budování stavby uzavřela jako objednavatel smlouvu o dílo s žalovaným jako zhotovitelem, jejímž předmětem byla montáž potrubí pro podlahové topení a topení v podkroví stavby žalobkyně. Dne 20. 11. 2017 po vpuštění vody do žalovaným namontovaného potrubí však toto popraskalo a způsobilo škodu na stavbě žalobkyně. Voda vytékající z popraskaného potrubí způsobila podmáčení základové desky, sklepního prostoru a nosného zdiva, opadání štukové omítky. Voda zároveň vnikla mezi hydroizolaci a PIR izolaci pod podlahou. Voda poškodila též hranol roubení. Žalobkyně v zastoupení svého právního zástupce vyzvala žalovaného k jednání o způsobu náhrady škody a bylo dohodnuto, že ke zjištění příčiny škody bude přizván soudní znalec vybraný žalovaným. Vzhledem k tomu, že únik vody byl z podlahového topení pod betonovou podlahou, nechala žalobkyně bez porušení podlahy lokalizovat místo profesionálem, který místo úniku lokalizoval u vchodu do technické místnosti. Toto zjištění si vyžádalo náklad ve výši 9.317 Kč. Po lokalizaci místa úniku vody byl do stavby žalobkyně přizván soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení], který následně vyhotovil znalecký posudek se závěrem, že montér (žalovaný) ukončil montáž, aniž by propojil podlahové hady s rozdělovačem a sběračem. Dále žalovaný nezapojil rovněž akumulační nádobu s podlahovým vytápěním a s krbovou topnou vložkou. Po vyhotovení znaleckého posudku přestal žalovaný s žalobkyní komunikovat. Žalobkyně si posléze nechala vypracovat znalecký posudek na stanovení postupu oprav vzniklé škody a nákladů, jaké si tato oprava vyžádá. Soudní znalec [příjmení] [jméno] [příjmení] stanovil náklady na odstranění škod ve výši 384.040 Kč Cena za vypracování znaleckého posudku byla ve výši 15.800 Kč. Žalovaný nereagoval na předžalobní výzvu zástupce žalobkyně z 12. 1. 2018. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Uvedl, že pokud vůbec došlo k uzavření platné, tedy dostatečně určité smlouvy o dílo, zůstávají pochybnosti, kdo byl ve vztahu objednatelem. Žalovaný s žalobkyní nejednal, o stavebních nebo montážních pracích komunikoval vždy s panem [příjmení]. Žalovaný provedl pouze položení topných podlahových hadů. Vzhledem k tomu, že pan [příjmení] se rozhodl pro betonáž, kterou zahájil a provedl v nepřítomnosti žalovaného, je možné, že přitom došlo k poškození části žalovaným rozvedených topných hadů. Žalovaný práci na topení ukončil v říjnu 2014 a to ve stavu, který byl panu [příjmení] znám, tedy bez napojení na rozdělovač a sběrač a bez dalších technologicky navazujících úkonů. V instalaci topení pak pokračoval a systém zkompletoval pan [příjmení]. Voda do systému byla napuštěna až v listopadu 2017, kdy již žalovaný neměl příležitost systém, jeho pokračování a způsob dokončení zkontrolovat a provést jeho odzkoušení. Žalovaný neporušil žádnou povinnost a žádná škoda žalobkyni tedy nemohla nastat v příčinné souvislosti s neexistujícím porušením povinností na straně žalovaného. Žalovanému je známo, že v blíže neurčené době v nemovitosti došlo k havárii vody v důsledku zamrznutí, neboť sám v domě měnil vodoměr. Zmíněná havárie mohla zasáhnout, promáčet a poškodit některé prostory v nemovitosti. K obdobnému následku mohlo dojít uvolněním záslepek, které neslouží k zajištění potrubí při stálém tlaku vody a zjm. s odstupem času nemusí s jistotou úniku vody zamezit. Žalovaný proto označil za zavádějící a účelové tvrzení žalobkyně, že žalovaným montované potrubí popraskalo z důvodu pochybení žalovaného. Žalovaný s vědomím pana [příjmení] topení nepředal v dokončeném stavu a pan [příjmení] ani žalobkyně topení nepřevzali. Na dokončení zhotovení topení pokračovala další osoba, žalovaný nemohl mít stav díla pod kontrolou a neměl příležitost zkompletovaný systém podle předpisů odzkoušet. Podle žalovaného únik vody z topení do okamžiku, kdy se projeví ztrátou tlaku v systému, ani nemohl způsobit škody žalobkyní uváděného rozsahu. 3. Na základě provedeného dokazování zjistil soud níže uvedené skutečnosti: 4. Žalobkyně je vlastníkem nemovité věci - pozemku p. č. st. [anonymizováno] v katastrálním území [obec], jehož součástí je stavba rodinného domu [adresa]. Nemovitosti v majetku žalobkyně jsou zapsané na listu vlastnictví [číslo] vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], pro obec a katastrální území [obec]. V roce 2014 prováděl žalovaný na stavbě ve vlastnictví žalobkyně práce mimo jiné při zhotovení podlahového topení. Činnosti, které měl žalovaný vykonat, byly domlouvány ústně s tehdejším druhem (nyní manželem) žalobkyně [jméno] [příjmení]. Práce na podlahovém topení žalovaný nedokončil, provedl pouze položení podlahových hadů v přízemí. Nebylo provedeno napojení hadů na rozdělovač, sběrač, o čemž pan [příjmení] věděl. Podlahy s položenými hady byly zality betonem, aniž předtím došlo ke kontrole vykonáním tlakové zkoušky. Instalace topení a kompletace systému byla dokončena jiným dodavatelem až po třech letech v listopadu 2017. Zjištění o vlastnickém právu žalobkyně k domu [adresa] v [obec] učinil soud z výpisu z katastru nemovitostí. Provádění topenářských prací na stavbě a stav díla při ukončení prací na podlahovém topení žalovaným nečinili účastníci sporným. 5. K okolnostem vzniku a obsahu smlouvy, jejímž předmětem byla dodávka a montáž topení žalovaným v domě [adresa] v [obec], vzal soud za prokázané, že žalovaný byl osloven panem [jméno] [příjmení], zda by pro něj a žalobkyni mohl na stavbě provést určité práce. Konkrétně šlo o vodu, odpady, podlahové topení, topení ve 2. nadzemním podlaží, žalovaný měl rovněž položit dlažbu. K uzavření písemné smlouvy o dílo nedošlo. Žalovaný dostal k dispozici projektovou dokumentaci stavby a sám si určoval postup prací. Pokládka podlahového topení probíhala tak, že žalovaný v říjnu 2014 natáhl hady na všech podlahách v přízemí. K zapojení hadů do příslušného zařízení tj. do sběrače před betonáží nedošlo. Nedošlo ani k provedení tlakové zkoušky. Pan [anonymizováno] i žalovaný předpokládali, že bude navazovat další činnost žalovaného spočívající v zapojení a zprovoznění celého topného systému. Žalovaný na stavbě pokračoval po vyschnutí betonu pokládkou dlažby. Pan [anonymizováno] s žalobkyní měli výhrady ke kvalitě pokládky a odmítli žalovanému zaplatit. Žalovaný s tím nesouhlasil, práce předčasně ukončil a stavbu natrvalo opustil. 6. Ohledně skutečností uvedených v předchozím odstavci se výpovědi žalovaného a [jméno] [příjmení] shodují. Liší se pak především v tom, zda žalovaný před zahájením betonáže podlah upozornil pana [příjmení] případně žalobkyni na nutnost provedení tlakových zkoušek, a zda je informoval o možných negativních následcích, pokud zkoušky provedeny nebudou. Sporná zůstala též otázka, zda byl žalovaný ve smluvním vztahu s žalobkyní (tvrzení žalobkyně) nebo s [jméno] [příjmení], který s žalovaným jednal, objednával u něj konkrétní práce a kontroloval výsledky jejich provedení (tvrzení žalovaného). 7. Žalovaný jako účastník řízení vypověděl, že při natahování hadů o víkendu před betonováním vznikaly různé problémy, v rozporu s dokumentací např. chyběla systémová deska, nevycházela výška prahů. Žalovaný upozorňoval pana [příjmení], že po hadech nesmí nikdo chodit. Ochrana podlahy řádně zajištěna nebyla, chodili tam sádrokartonáři, vozili i kolečka. Žalovaný podle svých slov tlakovou zkoušku provést nemohl, protože se spěchalo na betonáž, která byla objednaná na hned na pondělí. Pan [anonymizováno] s tím podle žalovaného souhlasil, měl prohlásit, že zkouška se dodělá dodatečně. Žalovaný jako důvod neprovedení natlakování topení vodou uvedl, že v některém z níže položených hadů by zůstala voda, po dobu nezprovoznění topného systému v prázdném domě by pak během zimy došlo k zamrznutí. Žalovaný také namítal, že jeho následovník pan [příjmení] měl stav topení při své nástupu zkontrolovat, než systém napustil. V horním patře žalovaný provedl tlakovou zkoušku topení vzduchem, v hadech podlahového topení však vzduchová zkouška provedena nebyla, neboť žalovaný nevlastnil kompresor. Žalovaný počítal s tím, že tlakovou zkoušku provede po betonáži, pokud by viděl mokrý beton, přistoupil by k řešení problému. 8. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že oproti údajům v projektové dokumentaci nebyla k uložení hadů pod podlahy použitá systémová deska, a to hlavně z ekonomických důvodů. Svědek nevěděl, že předepsaná tlaková zkouška nebyla provedena, neměl informace o možných následcích neprovedení zkoušky. Svědek podniká v oboru truhlář, tesař, s topenářstvím nemá zkušenosti. Spoléhal na to, že žalovaný při montáži topení zajistí správný odborný postup. Svědek ani nevěděl, zda žalovaný tlakovou zkoušku prováděl, žádný protokol o tlakové zkoušce mu žalovaný nikdy nepředal. 9. Ze znaleckého posudku na provedení ústředního vytápění v objektu [adresa] v [obec], který dne 8. 5. 2018 zpracoval [anonymizováno] [jméno] [příjmení], vzal soud za prokázané, že montér