9 C 19/2023-94 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 17. 1. 2023 se žalobkyně domáhala určení, že zástavní právo k jednotce specifikované ve výroku I. rozsudku, které mělo vzniknout na základě smlouvy ze dne 30. 11. 2020, neexistuje. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně nabyla na základě usnesení Okresního soudu v Trutnově ze dne 26. 10. 2022, č. j. 10 D 626/2022-127, které nabylo právní moci dne 4. 11. 2022, mj. vlastnické právo k bytovým jednotkám [číslo] [číslo] nacházejícím se v k. ú. a obci [obec], které jsou zapsány na [list vlastnictví] katastru nemovitostí vedeného [stát. instituce], [stát. instituce]. Dne 16. 10. 2020 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, její babička [jméno] [příjmení], kupní smlouvu o převodu vlastnického práva k jednotkám s obchodní korporací [právnická osoba], IČO [číslo]. Jak vyplývá z článku Za sedmé, bodu 1., písm. b) citované kupní smlouvy, jednotku [číslo] se prodávající zavázala předat do 3 měsíců od uhrazení druhé části kupní ceny kupujícímu. K tomu však nikdy nedošlo a prodávající přípisem ze dne 17. 12. 2020 odstoupila od kupní smlouvy. Přes výše uvedené kupující uzavřel se žalovanou dne 30. 11. 2020 Smlouvu o zápůjčce a zástavní smlouvu, na jejímž základě měla žalovaná kupujícímu poskytnout zápůjčku ve výši 1 000 000 Kč, kterou se kupující zavázal vrátit do 31. 12. 2021. Zápůjčka měla být poskytnuta hotově v pěti zálohách před uzavřením citované smlouvy. Na základě této smlouvy pak kupující zřídil zástavní právo smluvní k jednotce [číslo] ve prospěch žalované. Dle žalobkyně zástavní právo zřízené Smlouvu o zápůjčce a zástavní smlouvou ze dne 30. 11. 2020 neexistuje, a to z několika důvodů. Dle žalobkyně k předání předmětu zápůjčky nikdy nedošlo. Jde o tzv. reálný kontrakt a žalobkyně má pochybnosti umocněné skutečností, že pokud by žalovaná kupujícímu skutečně poskytla předmětnou zápůjčku, pak kupující mohl bez problémů uhradit zbývající část kupní ceny dle kupní smlouvy uzavřené s [jméno] [příjmení]. Na místo toho kupující i v odvolání proti usnesení zdejšího soudu o nařízení předběžného opatření ze dne 22. 2. 2021 uváděl, že se nachází ve stavu druhotné platební neschopnosti. Těmto okolnostem však lze, s ohledem na shora popsané, stěží uvěřit. K tomu přistupuje fakt, že žalobkyně vyzvala přípisem ze dne 28. 7. 2022 žalovanou, aby se k jejím pochybnostem o existenci zástavního práva vyjádřila a aby sdělila, zda a v jaké části byl dluh ze zápůjčky umořen. Přípis byl žalované doručen dne 1. 8. 2022, žalovaná na výzvu dosud nereagovala. Konečně, s ohledem na obsah kupní smlouvy, kdy kupující, byť byl vlastníkem jednotky [číslo] ale nebyl oprávněn s ní nakládat, neboť nezaplatil druhou a podstatnou část kupní ceny, zřídil zástavní právo smluvní ve prospěch žalované zjevně v rozporu s dobrými mravy, neboť si výše uvedených skutečností musel být vědom. Jinak by bylo možno toto jednání kupujícího posuzovat, kdyby z inkasované zápůjčky (k níž však zřejmě nedošlo, jak je shora popsáno) doplatil druhou část kupní ceny. To se však nestalo. Jednání kupujícího, kterým zřídil zástavní právo k jednotce [číslo] ve prospěch žalované, je tak třeba považovat za absolutně neplatné pro ro rozpor s dobrými mravy, a to s odkazem na ust. § 580 o. z.. Zástavní právo bylo podle názoru žalobkyně zřízeno pouze a jen účelově, aby kupující mohl působit na prodávající a odradit ji od snahy získat jednotky zpět do svého vlastnictví zpět. Jednání kupujícího a žalované bylo nepoctivé a jako takové nemůže s odkazem na ust. § 7 o. z. požívat právní ochrany. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Učinila nesporným, že uzavřela dne 30. 11. 2020 (na straně zapůjčitelky a zástavní věřitelky)„ Smlouvu o zápůjčce a zástavní smlouvu“ se společností [právnická osoba], [IČO] (na straně vydlužitele a zástavce). Touto smlouvou zapůjčila žalovaná 1 000 000 Kč a jako zajištění ke splnění závazku vrátit jí zápůjčku bylo současně zřízeno zástavní právo k bytové jednotce [číslo] vymezené podle zákona o vlastnictví bytů v budově [adresa] stojící na pozemku St. [anonymizováno] včetně příslušného spoluvlastnického podílu na společných částech budovy a pozemku, to vše v k. ú. [obec], který společnost v době zřízení zástavního práva vlastnila. Na základě žaloby o určení vlastnického práva (rozsudek Okresního soudu v Trutnově č. j. 14 C 9/2021-53 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové č. j. 25 Co 180/2021-80) se potom vlastníkem předmětné zastavené jednotky [číslo] (a dále i jednotky [číslo] ve stejné budově) stala žalobkyně. Důvodem žaloby o určení vlastnického práva byla skutečnost, že bylo odstoupeno od kupní smlouvy, na základě které se společnost [právnická osoba] stala vlastníkem obou bytových jednotek. Situace je tedy taková, že současná vlastnice sporné jednotky má zastavenu tuto jednotku pro splnění dluhu třetí osoby. V mezidobí, kdy jednotku vlastnila [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno], totiž tuto jednotku zastavila pro splnění svého dluhu ze zápůjčky, kterou jí poskytla žalovaná. Žalovaná zásadně nesouhlasí s tvrzením, že k poskytnutí zápůjčky nedošlo. Předání peněz prokazuje samotný text uzavřené smlouvy. Žalovaná se úhrady zápůjčky včetně veškerého příslušenství po [právnická osoba] [příjmení] hatch domáhá soudní cestou (řízení je vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. 35 C 28/2023). Žalovaná musela zaplatit soudní poplatek 50 000 Kč, aby se úhrady domohla. Nedůvodná je rovněž námitka, že smlouva je neplatná pro rozpor s dobrými mravy. Právě a jen to, že jí [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] nabídla zajistit zápůjčku zřízením zástavy na nemovitost, bylo důvodem, proč byla žalovaná ochotna společnosti svoje finanční prostředky zapůjčit. Žalovaná si zřízením zástavy hájila svoje zájmy, tj. aby poskytnutou zápůjčku měla zajištěnu, na čemž nevidí nic nemravného ani nepoctivého. Žalovaná v době uzavření smlouvy z katastru nemovitostí ověřila, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] je vlastníkem dvou bytových jednotek a že její vlastnické právo není nijak omezeno. Společnost žalované nabídla pouze jednu ze dvou jednotek pro zástavu, což ostatně přišlo žalované logické s ohledem na hodnotu zápůjčky. Nebyly tedy zastaveny obě bytové jednotky, což by samozřejmě bylo pro žalovanou výhodnější. Pokud by mělo dojít pouze k účelovému zastavení, jak tvrdí žalobkyně, tak nebyl důvod, aby nedošlo k zastavení obou jednotek. Již sama skutečnost, že katastrální úřad povolil vklad zástavního práva k jednotce, svědčí o tom, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] byla oprávněna s bytovou jednotkou nakládat. Žalovaná v okamžiku uzavření smlouvy o zápůjčce se zástavní smlouvou jednala v dobré víře v to, že [právnická osoba] [příjmení] [anonymizováno] svědčí vlastnické právo k zastavované bytové jednotce a při jejím nakládání není nikterak omezena. Dle ust. § 984 o.z. platí:„ Není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, svědčí zapsaný stav ve prospěch osoby, která nabyla věcné právo za úplatu v dobré víře od osoby k tomu oprávněné podle zapsaného stavu.“ I když zástavní právo nemá samo o sobě majetkovou hodnotu a majetek zástavního věřitele se jeho zřízením nezvyšuje, tak judikatura (např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 4540/2018) zástavní smlouvu, jíž byla zřízena zástavní práva k zajištění poskytnutých zápůjček, považuje za úplatná právní jednání ve smyslu § 984 odst. 1 o. z., neboť zřízení zástavního práva zde bylo vyváženo poskytnutím zápůjčky vydlužiteli. Na zástavní právo lze pak v tomto smyslu nahlížet jako na potenciální kompenzaci možného zmenšení majetku zástavního věřitele, ke kterému dojde v případě nesplnění zajištěného dluhu – jak zmenšení majetku zástavního věřitele, tak jeho kompenzace v důsledku realizace zástavního práva jsou zde však pouze v rovině budoucí možnosti. 3. Žalobkyně na podané žalobě trvala i po provedeném dokazování. Výpovědi svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (jednatele [příjmení] [příjmení] [anonymizováno]) považovala za účelové. Svědci jsou zjevně přátelé, tomu odpovídaly jejich výpovědi. V zájmu zamítnutí žaloby se snažili vypovídat ve shodě, která však nepanuje ve všech skutečnostech. Doklady o předání peněz nic nedokládají, lze je libovolně zpracovat i zpětně a jedině znalec by byl schopen říci, zda se jedná o pravé listiny. Dle žalobkyně byly antedatovány. [jméno] [příjmení], ač měl mít finanční prostředky od žalované, neuhradil částečně kupní cenu za byt [číslo], přitom si byl vědom její splatnosti. Také na odstoupení od kupní smlouvy na byty nijak nereagoval. Ač svědek [příjmení] uvedl, že se se svědkem [příjmení] v poslední době nevídají zejména kvůli dluhu ze smlouvy o zápůjčce, [příjmení] uvedl, že se normálně stýkají, což mj. potvrzuje i to, že došlo k postoupení pohledávky vydlužitele za paní [příjmení], resp. za žalobkyní na vrácení části kupní ceny za byty ve výši 900 000 Kč, čímž je zjevně prokázáno, že svědci se i nadále stýkají a jejich jednání je účelové. Žalobkyně vyzvala žalovanou dop