9 C 5/2023-111 — Okresní soud v Trutnově

1. Žalobou podanou dne 3. 1. 2023 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 85 000 Kč s příslušenstvím a vydání zápočtového listu. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce uzavřel se žalovanou dne 10. 9. 2022 dohodu o provedení práce, na základě které pro žalovanou od 1. 9. 2022 vykonával práci kuchaře, přičemž byla dohodnuta odměna ve výši 200 Kč/hodina. Žalobce za září 2022 odpracoval 154 hodin, takže mu náležela mzda ve výši 30 800 Kč hrubého, tj. 22 792 Kč čistého (měla být odvedena daň ve výši 4 620 Kč, odvod na zdravotní pojištění ve výši 1 386 Kč a odvod na sociální pojištění ve výši 2 002 Kč). Do současné doby byla žalobci uhrazena pouze část odměny v hotovosti ve výši 15 000 Kč, zbývá tedy doplatit částku 7 792 Kč. Žalobce uzavřel se žalovanou dne 19. 10. 2022 pracovní smlouvu, na základě které pro žalovanou vykonával od 1. 10. 2022 práci kuchaře, přičemž byla dohodnuta mzda ve výši 22 000 Kč hrubého měsíčně. Žalobci doposud nebyla vyplacena mzda za říjen a listopad 2022. Žalovaná tak nezaplatila žalobci částku 18 850 Kč za říjen 2022 a částku 18 850 Kč za listopad 2022. Žalobce dále odpracoval v prosinci 2022 tři směny ve dnech 2. – 4. 12. 2022, za což mu náleží poměrná část mzdy ve výši 3 000 Kč hrubého, tj. cca 2 000 Kč (při 22 pracovních dnech v prosinci připadá na každý pracovní den částka 1 000 Kč hrubého). Žalobce má dále nárok na poměrnou část dovolené za odpracovanou dobu. Pracovní poměr ukončil žalobce v souladu s ust. § 56 odst. 1 písm. b) zákoníku práce okamžitým zrušením pracovního poměru z důvodu nevyplacení mzdy za říjen 2022, když žalované odeslal toto zrušení doporučeným dopisem, který si žalovaná do doby podání žaloby nepřevzala, a proto jí žalobce zaslal okamžité zrušení znovu datovou schránkou dne 20. 12. 2022 prostřednictvím své právní zástupkyně. Tato zpráva nebyla vyzvednuta. Zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší v souladu s ust. § 56 odst. 2 zákoníku práce od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby. Vzhledem k tomu, že výpovědní doba činí dle ust. § 51 zákoníku práce dva měsíce, je žalovaná povinna uhradit žalobci z toho důvodu částku ve výši 37 700 Kč Ani po urgencích ze strany žalobce nevyplatila žalovaná žalobci dlužnou mzdu. Výzva k úhradě byla následně odeslána prostřednictvím datové schránky a e-mailem dne 20. 12. 2022. Žalovaná na základě e-mailové výzvy kontaktovala žalobce s tím, že mu zaslala výdajové pokladní doklady a čestná prohlášení, které měly být podepsány žalobcem a které měly dokazovat, že žalobce veškeré plnění od žalované obdržel. Stejně tak žalovaná tvrdila, že žalobce řádně přihlásila u OSSZ a zdravotní pojišťovny, resp. že řádně odvedla veškeré odvody. Uvedené doklady však žalobce nikdy nepodepsal. Jediné, co podepsal, byly 4 pokladní doklady na částky v celkové výši 15 000 Kč, přičemž šlo o částečnou platbu za září 2022. Žalovanou předložené pokladní doklady na částku 30 800 Kč a dvakrát 22 000 Kč postrádají jakoukoli logiku. Pokud by mzda opravdu byla vyplacena v hotovosti, musela by na dokladech být uvedena úplně jiná částka odpovídající hrubé mzdě ponížené o daň a odvody na sociální a zdravotní pojištění. Stejně tak by musely být zohledněny srážky na exekuce, o kterých žalovaná jednak věděla přímo od žalobce, a o kterých by dále musela vědět přímo od exekutorů, pokud by žalobce řádně přihlásila na OSSZ. Žalovaná přihlásila žalobce zpětně až v prosinci 2022. Doklady o převzetí peněz žalobcem jsou mj. ze dne 30. 9. 2022 a 30. 11. 2022, v těchto dnech ale žalobce vůbec nebyl v práci. Postrádá logiku, z jakého důvodu si žalovaná nechávala podepsat navíc ještě tři čestná prohlášení o převzetí peněz, když měla k dispozici pokladní doklady. V prohlášeních nesouhlasí ani počet odpracovaných hodin za říjen a listopad. Žalobce žalovanou vyzýval k úhradě rovněž formou SMS. Pokud by žalovaná platila výplatu dokonce s předstihem, jak se snaží dokázat předloženými pokladními doklady, těžko by mohla probíhat taková konverzace mezi žalobcem a [jméno] [příjmení] – jednatelem resp. společníkem žalované. Žalobce požádal žalovanou také o zaslání výplatních pásek za září, říjen a listopad 2022, protože ty mu nebyly do současné doby předány, nicméně bez jakékoli reakce. Dále žalobce žádal žalovanou o zaslání řádného zápočtového listu, ale opět bez jakékoli reakce (žalovaná žalobci zaslala pouze nesmyslné potvrzení o zaměstnání, kde jsou uvedeny srážky 4 000 Kč). Žalobce zaokrouhlil požadované částky dolů a po žalované požadoval celkem 85 000 Kč (částka zohledňuje i povinnost žalované proplatit žalobci poměrnou část dovolené). Žalobce požadoval zákonný úrok z prodlení od 1. 1. 2023, neboť žalovaná měla dostatečně dlouhou dobu na úhradu dlužné částky. Dopis, kterým měla žalovaná zrušit pracovní poměr žalobce ve zkušební době, žalobci nebyl nikdy doručen. 2. Žalovaná se žalobou nesouhlasila a navrhla její zamítnutí. Nerozporovala, že od září 2022 začala provozovat pivnici [příjmení] [příjmení] na adrese [adresa], a že pro ni žalobce pracoval na pozici kuchař. Pracovní poměr vznikl dne 1. 10. 2022 dle uzavřené pracovní smlouvy, dne 4. 12. 2022 byl pracovní poměr ze strany žalované zrušen ve zkušební době pro nevyhovující pracovní výkony žalobce. V oboru gastronomie zaměstnanci preferují výplaty v hotovosti, a to z nejrůznějších osobních důvodů. Žalovaná nicméně všechny své zaměstnance řádně přihlásila (oznámením o nástupu do zaměstnání) na příslušnou okresní správu sociálního zabezpečení, a řádně odváděla všechny zákonné odvody tak, jak jí to zákon přikazuje. Je skutečností, že administrativní úkony spojené s každým jednotlivým zaměstnancem byly v jednotlivých případech učiněny s mírným prodlením. Pro žalovanou bylo velmi zarážející a překvapivé, když v listopadu 2022 obdržela dopis datovaný dnem 22. 11. 2022, v němž se žalobce domáhal údajně nevyplacené mzdy za září a říjen 2022. Navzdory tomu, že mezi účastníky panovala do té doby přátelská a gentlemanská dohoda o tom, že k výplatě čisté mzdy dochází v hotovosti, což žalobce potvrdil na konci každého měsíce podpisem výdajového pokladního dokladu, žalovaná tušila, že se na dosavadní dohodu nebude možné již dále spolehnout. Ze strany žalobce se dozvěděla, že důvodem dopisu je nespokojenost bývalé manželky žalobce ohledně neplnění zákonné vyživovací povinnosti. Aby spolu mohli nadále pracovat, přistoupili k podpisu čestných prohlášení ze dne 29. 11. 2022 s tím, že žalobce definitivně potvrdil, že veškerou mzdu převzal. Žalovaná tak celou situaci považovala za vyřízenou. S nečestným jednáním žalobce se však odmítla jen tak smířit, důvěra mezi nimi byla narušena nevratně, a proto přistoupila ke zrušení pracovního poměru ve zkušební době ke dni 4. 12. 2022. Dne 7. 12. 2022 žalovaná odeslala zrušení pracovního poměru (v konverzaci se žalobcem je označila jako„ výpověď“, což bylo dáno laickou chybou v označení právního jednání). Žalobce tedy o odeslání písemnosti věděl, byl o této skutečnosti zpraven prostřednictvím aplikace WhatsApp. Písemnost si patrně právě proto nevyzvedl a obsílka byla jednateli žalované poštovní přepravou vrácena zpět. Z neznalosti pravidel o doručování žalované nebylo zjevné, že fikce doručení platí pouze ve veřejném právu, nikoliv v právu soukromém, čehož žalobce zjevně zneužil. Zrušení pracovního poměru ze dne 4. 12. 2022 tak žalobci v listinné podobě právně doručeno nebylo, jakkoliv se o něm prokazatelně dozvěděl z konverzace s jednatelem žalované ze dne 8. 12. 2022. Až teprve v průběhu února 2023 žalovaná zjistila pochybení na straně administrativního zaměstnance, který zároveň přihlašoval zaměstnance žalované k OSSZ aj., a mj. stáhla veškeré dokumenty z datové schránky. S překvapením zjistila, že jí bylo zasláno okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56 odst. 1 zákoníku práce datované ke dni 15. 12. 2022. Žalovaná se ničeho protiprávního nedopustila. Doplatila pouze na to, že se snažila vyjít žalobci vstříc a vyplácela mu čistou mzdu v hotovosti. Žalobce se snaží tvrdit, že v období od září do prosince 2022 žil fakticky bez příjmů, zatímco po celou dobu vykonával práci kuchaře u žalované, což je samo o sobě absurdní tvrzení. 3. Soud vzal na základě provedených důkazů za prokázané, že účastníci uzavřeli dne 10. 9. 2022 dohodu o provedení práce. Žalobce se zavázal na základě dohody vykonávat pro žalovanou práci jako kuchař, a to v rozsahu do 300 hodin za kalendářní rok. Žalovaná se zavázala poskytnout žalobci odměnu ve výši 200 Kč/hod Odměna byla splatná do 5. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém zaměstnanci vznikl na odměnu nárok. Odměna měla být vyplácena v hotovosti (viz č.l. 8). 4. Dne 19. 10. 2022 byla mezi účastníky uzavřena pracovní smlouva, na jejímž základě se žalobce zavázal s účinností od 1. 10. 2022 vykonávat pro žalovanou práci na pozici hlavní kuchař. Místem výkonu práce byla [anonymizována dvě slova] [příjmení] na adrese [adresa]. Byl sjednán den nástupu do práce na den 1. 10. 2022, pracovní poměr byl