9 C 56/2021 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhala po žalované zaplacení částky ve výši 2.677 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,00 % ročně z částky ve výši 2.677 Kč od [datum] do zaplacení z titulu bezdůvodného obohacení na straně žalované spočívajícího v nadužívání spoluvlastnického podílu, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 68 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec], katastrální území Vlčnov, to vše zapsané na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod (dále jen předmětná nemovitost). K odůvodnění žaloby pak zejména uvedla, že nabyla svůj podíl na předmětné nemovitosti dne [datum] a počínaje tímto dnem měla právo v rozsahu tohoto svého spoluvlastnického podílu předmětnou nemovitost užívat stejně tak jako žalovaná, které rovněž svědčilo vlastnické právo k id. 1/3 celku, stejně tak dalšímu ze spoluvlastníků [jméno] [příjmení], avšak podle žalobkyně jí to nebylo ze strany žalované umožněno, přičemž tedy ze strany žalované došlo k nadužívání jejího spoluvlastnického podílu, když v užívání předmětné nemovitosti žalobkyni brání především ta skutečnost, že část předmětné nemovitosti, kterou by měla užívat žalobkyně, je právě užívaná žalovanou. Ačkoli se tak tomu děje již od té doby, co žalobkyně vlastnické právo k podílu na nemovitosti nabyla, žalovaná za toto užívání nad rámec svého podílu žalobkyni do dnešního dne nic neuhradila. Žalovaná se tak bezdůvodně obohacuje na úkor žalobkyně, přičemž výši bezdůvodného obohacení žalobkyně stanovila ve výši obvyklého nájemného, k němuž si nechala vypracovat listinu označenou jako Tržní posouzení ceny nájmu věci nemovité, na podkladě něhož [právnická osoba] realitní kancelář s.r.o., dospěla k tomu, že obvyklé nájemné se vzhledem k lokalitě pohybuje ve výši 3.000 Kč až 3.500 Kč za měsíc. S přihlédnutím k výši spoluvlastnického podílu jednotlivých spoluvlastníků tak žalobkyně stanovila výši bezdůvodného obohacení ve výši 1.000 Kč za každý měsíc, kdy trvá popsaný stav. Touto žalobou pak žalobkyně požadovala bezdůvodné obohacení za období od [datum] do dne sepisu žaloby tj. do dne [datum], přičemž k tomuto datu činilo bezdůvodné obohacení částku ve výši 2.677 Kč (tj. náhrada za část měsíce ledna 2021 ve výši 677 Kč, za měsíc únor 2021 ve výši 1.000 Kč a za měsíc březen 2021 ve výši 1.000 Kč). Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ač byla k tomu řádně vyzvána a žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to za období ode dne podání žaloby do zaplacení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu ve smyslu § 49 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 12. 5. 2021 č.j. 9 C 56/2021-14 byla žalovaná vyzvána, aby se vyjádřila k podané žalobě, která jí byla doručena do vlastních rukou dne [datum]. 4. Ač účastníci nebyli vyzváni v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ, měl soud za to, že nic nebránilo tímto způsobem postupovat i s ohledem na ekonomiku řízení, když soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů ze strany žalobkyně, když žalovaná zůstala po celou dobu sporu zcela pasivní, kdy se nikterak nevyjádřila k podané žalobě, ani nijak nenamítala pravost důkazů předložených žalobkyní a stejně tak neodporovala veškerým žalobním tvrzením ze strany žalobkyně. 5. Na základě předložených důkazů a tvrzení ze strany žalobce učinil soud ve věci následující skutková zjištění a bezpečný závěr o skutkovém stavu: žalobkyně je vlastníkem spoluvlastnického podílu, a to pozemku parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří, o výměře 68 m2, jehož součástí je stavba – rodinný dům [adresa], v obci [obec], katastrální území Vlčnov, to vše zapsané na [list vlastnictví], u Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, Katastrální pracoviště Uherský Brod (dále jen předmětná nemovitost) o velikosti id. 1/3, který nabyla dne [datum] a počínaje tímto dnem měla právo v rozsahu tohoto svého spoluvlastnického podílu předmětnou nemovitost užívat stejně tak jako žalovaná, které rovněž svědčilo vlastnické právo k id. 1/3 celku a [jméno] [příjmení], což bylo zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí. Žalobkyni však toto nebylo ze strany žalované umožněno, přičemž žalovaná nadužívala její spoluvlastnický podíl a tím bránila užívání předmětné nemovitosti žalobkyni. Žalovaná za toto užívání nad rámec svého podílu žalobkyni do dnešního dne nic neuhradila. Žalovaná se tak bezdůvodně obohacuje na úkor žalobkyně, přičemž výši bezdůvodného obohacení žalobkyně stanovila ve výši obvyklého nájemného, k němuž si nechala vypracovat listinu označenou jako Tržní posouzení ceny nájmu věci nemovité, na podkladě něhož [právnická osoba] realitní kancelář s.r.o., dospěla k tomu, že obvyklé nájemné se vzhledem k lokalitě pohybuje ve výši 3.000 Kč až 3.500 Kč za měsíc. S přihlédnutím k výši spoluvlastnického podílu jednotlivých spoluvlastníků tak žalobkyně stanovila výši bezdůvodného obohacení ve výši 1.000 Kč za každý měsíc, kdy trvá popsaný stav. Žalobou pak žalobkyně požadovala bezdůvodné obohacení za období od [datum] do dne sepisu žaloby tj. do dne [datum], přičemž k tomuto datu činilo bezdůvodné obohacení částku ve výši 2.677 Kč (tj. náhrada za část měsíce ledna 2021 ve výši 677 Kč, za měsíc únor 2021 ve výši 1.000 Kč a za měsíc březen 2021 ve výši 1.000 Kč). Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ač byla k tomu řádně vyzvána předžalobní upomínkou ze dne [datum], která jí byla doručena dne [datum], a žalobkyně požadovala i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky, a to za období ode dne podání žaloby do zaplacení. 6. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto: 7. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném a účinném znění od [datum], (dále jen NOZ), platí, že tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Tak s ohledem na požadované bezdůvodné obohacení, respektive období, za něž žalobkyně požadovala bezdůvodné obohacení na straně žalované, soud posuzoval závazkový vztah účastníků podle příslušných ustanovení NOZ. 8. Tak podle § 1115 odst. 1 NOZ platí, že osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky. 9. Dále podle § 1117 NOZ každý spoluvlastník má právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka. 10. Podle § 1120 odst. 1 NOZ dále platí, že plody a užitky ze společné věci se dělí podle poměru podílů. 11. Ve smyslu § 1121 NOZ pak každý ze spoluvlastníků je úplným vlastníkem svého podílu. 12. Ustanovení § 1123 NOZ pak hovoří o tom, že spoluvlastník může se svým podílem nakládat podle své vůle. Takové nakládání však nesmí být na újmu právům ostatních spoluvlastníků bez zřetele k tomu, z čeho vyplývají. 13. Ve smyslu § 1126 odst. 1 NOZ každý ze spoluvlastníků je oprávněn k účasti na správě společné věci. 14. Konečně podle § 2991 odst. 1 NOZ kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 15. A dále podle odst. 2 téhož se pak bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Podle přesvědčení soudu došlo ze strany žalované k bezdůvodnému obohacení z její strany na úkor žalobkyně, když žalovaná užívala předmětnou nemovitost (předmětné nemovitosti) nad rámec vlastního spoluvlastnického podílu, aniž by umožnila jakýkoliv výkon vlastnického (spoluvlastnického) práva žalobkyni. Za takového stavu tedy soud vyšel i vzhledem k částce, která byla žalobkyní požadována z výpočtu a stanovení hodnoty bezdůvodného obohacení na straně žalované, který byl předložen žalobkyní, kdy tedy dospěl k jednoznačnému závěru o oprávněnosti požadavku žalobkyně. Zároveň pak žalobkyni vzniklo i právo na příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení, kdy podle § 513 NOZ příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním. Podle § 1970 NOZ platí, že po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Soud tak s ohledem k uvedeným skutečnostem, kdy měl za prokázané, že žalovaná požadovanou částku, která odpovídala bezdůvodnému obohacení žalované na úkor žalobkyně nadužíváním spoluvlastnického podílu, žalobkyni neuhradila, ačkoliv k tomu byla řádně vyzvána žalobkyní, žalobě zcela vyhověl ve vztahu k žalované částce a rovněž k uplatněnému zákonnému úroku z prodlení, který byl žalobcem požado