14 C 166/2022-39 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 24 840 Kč, úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 24 840 Kč od 30.4.2021 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně [právnická osoba] uzavřela s žalovanou dne 30.3.2021 Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě, které byla žalované poskytnuta částka 18 000 Kč a žalovaná se zavázal vedle částky 18 000 Kč uhradit souhrnný poplatek ve výši 6840Kč do 29.4.2021. Žalovaná po splatnosti dluhu neuhradila ničeho. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. V rámci provedeného dokazovaní soud ze smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne 30.3.2021 distančně uzavřené mezi [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovanou, zjistil že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalované částku ve výši 18 000 Kč a žalovaná se zavázal tuto částku vrátit společně s poplatkem za zpracování a poskytnutí ve výši 6840 Kč vše do 29.4.2021. 4. Z potvrzení o platbě bylo zjištěno, že žalovaná odeslala z bankovního účtu č. [bankovní účet] dne 3.2.2021 částku 1 Kč a na tento bankovní účet byla dne 30.3.2021 poukázaná z účtu [právnická osoba] částka 18 000 Kč. 5. Ze zprávy banky bylo zjištěno, že žalovaná je majitelem bankovního účtu č. [bankovní účet], na který byla dne 30.3.2021 připsána částka 18 000 Kč. 6. Přestože soud vyzval žalobkyni usnesením ze dne 14.10.2022, čj. 14 C 166/2022-37 s právní mocí od 17.10.2022, aby označila a předložila důkazy ke skutečnosti jakým způsobem před uzavření smlouvy s žalovanou posuzovala právní předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalované, žalobkyně na výzvu soudu nereagovala. 7. Z realizační smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3.3.2022 včetně seznamu ve spojení s Rámcovou smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ze dne 1.1.2021 bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovanou žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 17.3.2022 včetně podacího lístku pošty ze dne 17.3.2022, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalované postoupení pohledávky a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do tří dnů. Výzva došla žalovanému dle § 573 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) dne 21.3.2022 Lhůta k zaplacení marně uběhla dne 24.3.2022. 9. Z předžalobní výzvy ze dne 17.3.2022 včetně podacího lístku pošty bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu. 10. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti, pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaná na svoji obranu neuvedla žádné skutečnosti. Soud neměl pochybnosti o skutečnosti, že smlouva byla uzavřena distančním způsobem mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, neboť žalovaná byla majitelkou bankovního účtu uvedeného ve smlouvě (jak prokazovala zpráva z banky), z tohoto účtu byla také posílána 1 Kč právní předchůdkyni žalobkyně a současně na tento bankovní účet byla také poukázána částka 18 000 Kč, a to v době, která odpovídá uzavření smlouvy. Jelikož žalobkyně i přes výzvu soudu netvrdila a neprokázala, že by vůbec posuzovala úvěruschopnost žalované, konstatoval soud, že v době uzavření smlouvy existovaly důvodné pochybnosti o schopnosti žalované splácet, neboť právní předchůdkyně neznala jak výši příjmů žalované, její výdaje ani způsob plnění dosavadních dluhů. Závěru o existenci důvodných pochybností v době uzavření smlouvy odpovídá i skutečnost, že žalovaná na dluh ničeho nezaplatila. 11. Podle § 2991 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. 13. Při právním hodnocení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce dle § 2390 o.z., přenecháním zastupitelné věci (18 000 Kč) žalované, aby ji užila podle libosti (ve smlouvě nebyl sjednán účel) a po čase (do 29.4.2021) vrátila věc stejného druhu společně s poplatkem (6 840 Kč). Současně se smlouva řídila i úpravou z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 z.č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalované zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhu, tak jak ukládá § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalované spotřebitelský úvěr bez toho, že by posuzovala její úvěruschopnost. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o.z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 18 000 Kč. Pro neplatnost smlouvy byla žaloba ve zbývající části týkající se nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání (6 840 Kč) shledána nedůvodnou. 14. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalované tak jak ukládá § 87 odst. 1, odst. 2 z.č. 257/2016 Sb., neboť žalovaná byla v řízení zcela nečinná a v důsledku toho, zůstaly její možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaná se svým pasivním postojem vzdala ochrany, která je jí poskytována dle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy § 87 odst. 1, odst. 2 z.č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle z.č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 o.z. žalovaná nesplnila dluh ani poté, co byla žalobkyní (tato vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z.) vyzvána k úhradě výzvou ze dne 17.3.2022 do 24.3.2022, ocitla se dnem následujícím v prodlení dle § 1968 o.z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. ve výši 11,75% ročně. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení před 25.3.2022 nebyl její nárok ještě splatným, a proto byla žaloba pro úroky z prodlení před datem splatnosti jako nedůvodná zamítnuta. 15. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého byla žalobkyně při kapitalizaci příslušenství ke dni rozhodnutí soudu úspěšná pouze z 72 % oproti žalované, která byla úspěšná z 28 %, a proto přiznal soud žalobkyni náhradu nákladů ve výši rozdílu 44 % z celkových nákladů 2 446 Kč, tj. 1 076 Kč Náklady ve výši 2 466 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 994 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 24 840 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Při vyčíslení výše náhrad nákladů řízení použil soud ust. § 14b) a.t., neboť řízení bylo zahájeno návrhem na ustáleném vzoru, výše plnění nepřevyšovalo 50 000 Kč, smlouva byla uzavřena distančně, což ve spojení s množstvím postoupených pohledávek nasvědčuje závěru, že je opakovaně žalováno ve skutkově a právně obdobných věcech. 16. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.