14 C 205/2022-42 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 27 150 Kč, úroku z prodlení 8,25 % ročně z částky 19 172,94 Kč od 8.1.2022 do zaplacení, úroku z prodlení 1 511,47 Kč (úrok z prodlení 8,25 % ročně z částky 19 172,94 Kč od 29.1.2021 do 7.1.2022), úroku 3 799,74 Kč (20,74 % ročně z částky 19 172,94 Kč od 29.1.2021 do 7.1.2022), úroku 20,74 % ročně z částky 19 172,94 Kč od 8.1.2022 do zaplacení. K důvodům žaloby uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně Fair Credit Czech s.r.o. uzavřela s žalovaným dne 18.7.2019 smlouvu o úvěru [číslo] na základě které byla žalovanému poskytnuta částka 20 000 Kč a žalovaný se zavázal vedle částky 20 000 Kč uhradit souhrnný poplatek ve výši 18 800 Kč (včetně úroku ve výši 20,74 % ročně) vše formou 80 týdenních splátek po 485 Kč počínaje od 25.7.2019 se splatností poslední z nich do 28.1.2021. Žalovaný neplatil dluh řádně a včas, zaplatil jen 11 650 Kč, nadále dluží částky požadované žalobou. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku žalobkyni smlouvu o postoupení pohledávek ze dne 7.1.2022. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. 3. V rámci provedeného dokazovaní soud ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 18.7.2019 uzavřené mezi [právnická osoba] (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně) a žalovaným, zjistil že se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému částku ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit společně s úrokem 3 400 Kč (úroková sazba 20,74 % ročně), administrativním poplatkem 4 000 Kč, odměnou za hotovostní inkaso splátek 11 400 Kč vše formou 80 týdenní splátek se splatností první do 7. kalendářního dne ode dne uzavření smlouvy a splatností následujících splátek vždy do konce týdenního období. Dále bylo ze smlouvy zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalovanému peněžní prostředky při podpisu smlouvy. 4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr - karta zákazníka soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně při uzavírání smlouvy s žalovaným vyžadovala od žalovaného informace týkající se jeho příjmů a výdajů a vycházela z ověřeného příjmu 19 472 Kč měsíčně a výdajů 11 000 Kč měsíčně. Příjmy žalovaného byly doloženy potvrzením od zaměstnavatele. Z výdajů žalovaného byly ověřeny jen výdaje na bydlení 2 000Kč (fakturami za elektřinu, vodu) a zbývající výdaje nebyly ověřeny vůbec (osobní výdaje 7 000 Kč, splátky úvěrů 2 000Kč). Mezi výdaji nebyly zahrnuty výdaje na dítě, přestože žalovaný uvedl že má jedno nezaopatřené dítě. 5. Z přehledu splácení bylo zjištěno, že žalovaný uhradil na dluh 11 650 Kč, ocitl se v prodlení s úhradou již první splátky splatné 25.7.2019, na kterou uhradil platbu 500 Kč až 30.7.2019. Splátky splácel nepravidelně a poslední platbu uhradil 3.11.2020. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek 7.1.2022 (seznamu postoupených pohledávek) bylo zjištěno, že žalobkyně uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o postoupení pohledávky za žalovaným. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 3.2.2022 včetně podacího lístku pošty ze dne 4.2.2022 a informace o zpracování, bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně oznámila žalovanému postoupení pohledávky a vyzvala žalovaného k úhradě dluhu do 10 dnů po obdržení dopisu. Výzva došla žalovanému dle § 573 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) dne 7.2.2022 Lhůta k zaplacení marně uběhla dne 17.2.2022. 8. Z předžalobní výzvy ze dne 14.4.2022 včetně podacího lístku 19.4.2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu. 9. Soud hodnotil provedené důkazy samostatně i ve vzájemných souvislostech dle § 132 z.č. 99/1963 Sb. občanský soudní řád (dále je o.s.ř.) a konstatoval, že shora uvedené listiny prokazovaly zjištění z nich učiněná, neboť žádná ze stran nevznesla námitky správnosti, pravosti listin, zjištění vzájemně korespondovala a žalovaný na svoji obranu neuvedl žádné skutečnosti. Soud vzal za prokázané žádostí o úvěr – kartou zákazníka, že při sjednávání smlouvy s žalovaným existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti úvěr splácet, neboť posouzení úvěruschopnosti vycházelo z částečně neověřených výdajů (zejména výdaje na dosud sjednané úvěry) a současně mezi výdaji nebyly zahrnuty výdaje na nezaopatřené dítě, ačkoliv právní předchůdkyni žalobkyně bylo známo, že žalovaný má jedno nezaopatřené dítě. Závěr o existenci důvodných pochybností o schopnosti žalovaného splácet úvěr je také podložen faktickým splácením ze strany žalovaného, který na dluh v celkově sjednané výši 38 800 Kč uhradil jen 11 650 Kč a již první splátku nezaplatit v termínu splatnosti. 10. Podle § 2991 odst. 1 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) platí, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 11. Podle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru platí, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. 12. Při právním posouzení věci soud konstatoval, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru dle § 2395 o.z., neboť právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout na požádání žalovaného a v jeho prospěch peněžní prostředky 20 000Kč a žalovaný se zavázal tyto prostředky vrátit a zaplatit úrok. Současně se smlouva řídila i úpravou z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, neboť dle § 2 z.č. 257/2016 Sb. šlo o odloženou platbu poskytovanou spotřebiteli. V souladu s § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. stíhala právní předchůdkyni žalobkyně jako poskytovatele úvěru povinnost před uzavření smlouvy posoudit úvěruschopnost žalovaného zejména porovnáním příjmů a výdajů a způsobu plnění dosavadních dluhu, tak jak ukládá § 86 odst. 2 z.č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně však této povinnosti nedostála, neboť poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr ačkoliv z výsledků posouzení úvěruschopnosti vyplynuly důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele úvěr splácet založené na částečně neověřených a neúplně uvedených výdajích. Důsledek porušení povinnosti právní předchůdkyně žalobkyně dle § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. spočívá v absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor se zákonem dle § 580 odst. 1 o.z. ve spojení s § 588 o.z., k níž soud přihlédl i bez návrhu. Z těchto důvodů posoudil soud nárok žalobkyně z titulu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 o.z. spočívající v plnění, aniž by tu byl platný závazek, a to ve výši poskytnutých peněžních prostředků 20 000 Kč po odečtení úhrad 11 650 Kč a konstatoval důvodnost žaloby jen do výše 8 350 Kč. Z těchto důvodů byla žaloba ve zbývající části týkající se nároků odvíjejících se od neplatných smluvních ujednání (úroky, odměna za hotovostní inkaso splátek), shledána nedůvodnou. 13. Soud nemohl stanovit splatnost jistiny dle možností žalovaného tak jak ukládá § 87 odst. 1, odst. 2 z.č. 257/2016 Sb., neboť žalovaný byl v řízení zcela nečinný a v důsledku toho, zůstaly jeho možnosti vrácení dluhu neprokázány. Žalovaný se svým pasivním postojem vzdal ochrany, která je mu poskytována dle § 87 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb., který předpokládá aktivní přístup spotřebitele prokazujícího své možnosti k vrácení dluhu a tím odvrací negativní dopad jednorázové splatnosti jistiny v případě absolutně neplatné smlouvy. Z těchto důvodů nepostupoval soud při stanovení splatnosti dluhu dle speciální úpravy § 87 odst. 1, odst. 2 z.č. 257/2016 Sb., nýbrž podle úpravy bezdůvodného obohacení dle z.č. 89/2012 Sb. a vázal splatnost jistiny na výzvu věřitele dle § 1958 odst. 2 o.z. Jelikož žalovaný nesplnil dluh ani poté co byl žalobkyní (tato vstoupila do postavení věřitele žalovaného smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dle § 1879 o.z.) vyzván k úhradě výzvou do 17.2.2022, ocitl se dnem následujícím v prodlení dle § 1968 o.z. a žalobkyni vznikl nárok také na úroky z prodlení dle § 1970 ve spojení s nařízením vlády 351/2013 Sb. ve výši 11,75 % ročně. Požadovala-li žalobkyně úroky z prodlení před 17.2.2022 nebyl její nárok ještě splatným, a proto byla žaloba pro úroky z prodlení před datem splatnosti jako nedůvodná zamítnuta. 14. O nákladech řízení rozhodl soud dle § 142 odst. 2 o.s.ř., podle kterého byl převážně úspěšný žalované, a proto by mu náleželo právo na náhradu nákladů řízení vůči žalobkyni. Jelikož žalovanému náklady řízení nevznikly, soud žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. 15. Lhůta plnění byla stanovena dle § 160 odst. 1 o.s.ř.