9 C 10/2022-14 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 29 384 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazeného nájemného a úhrad za služby spojených s užíváním bytu [číslo] nacházejícího se v bytovém domě [adresa] na ulici [ulice] v [obec]. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, ačkoliv jí tato byla doručena do vlastních rukou ve smyslu § 49 odst. 1 č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), dne [datum]. 3. Usnesením zdejšího soudu ze dne 18.2.2022 č.j. 9 C 10/2022-11 byla žalovaná v souladu s § 101 odst. 4 OSŘ vyzvána ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání podle § 115a OSŘ. Žalovaná se na výzvu soudu nevyjádřila, proto soud dovodil, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Souhlas žalobkyně s tímto postupem byl dán konkludentně. 4. Soud tak postupoval v souladu s § 115a OSŘ a ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil tato skutková zjištění: Na základě nájemní smlouvy ze dne [datum] umožnil právní předchůdce žalobkyně společnost x [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa], jakožto pronajímatel, žalované jakožto nájemci, užívat byt [číslo] nacházející se na ulici [ulice] [adresa] v [obec]. Za užívání bytu byla žalovaná povinna platit pronajímateli měsíční nájemné ve výši 3 150 Kč splatné nejpozději v poslední den kalendářního měsíce, za který nájemné náleží. Vedle plateb nájemného byla žalovaná povinna, ve stejné době splatnosti, platit měsíční zálohy za plnění poskytovaná s užíváním bytu. Výše záloh byla do 07/ 2017 stanovena částkou 3 500 Kč, od srpna 2017 částkou 4 000 Kč Nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou v délce trvání tří měsíců s účinností od [datum], následnými dodatky k nájemní smlouvě [číslo] až 6 byl nájem prodloužen až do [datum]. Dodatkem [číslo] s účinností od [datum] bylo nájemné navýšeno na částku 4 500 Kč, dodatkem [číslo] s účinností od [datum] bylo nájemné navýšeno na 4 600 Kč. Z opisu karty úhrad nájemného bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila pronajímateli nájemné za měsíc listopad 2017 v částce 1 147 Kč, za měsíc prosinec 2017 nebylo uhrazeno nájemné v plné výši tj. 4 600 Kč a rovněž neuhradila nájemné na měsíc leden (ve výši 4 600 Kč) a únor 2018 (ve výši 4 600 Kč). Nájemní vztah byl ukončen k datu [datum] dohodou o skončení nájmu. Byt byl pronajímateli předán dne [datum], předání bytu včetně stavu energií a stavu bytu bylo zaznamenáno v předávacím protokolu. Z vyúčtování služeb [číslo] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že žalovaná neuhradila na službách spojených s užíváním bytu částku 14 361 Kč. Splatnost tohoto nedoplatku byla stanovena do [datum]. Z evidenčního listu služby spojené s užíváním bytu vyplynulo, že vedle služeb hrazených zálohově byla žalovaná povinna hradit měsíčně poplatek za služby správa vodoměru SV a správa vodoměru TUV ve výši 38 Kč měsíčně. Tato služba byla splatná společně s nájemným. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k dobrovolnému zaplacení dluhu. Ohledně aktivní věcné legitimace žalobkyně v řízení bylo z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze oddíl B vložka [číslo] zjištěno, že právní předchůdce žalobkyně zanikla na základě fúze sloučením a její jmění přešlo na žalobkyni, jako na nástupnickou společnost. 5. Soud shora uvedené důkazy hodnotil podle § 132 OSŘ, tedy každý důkaz zvlášť a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž rovněž vzal v úvahu vše, co v řízení vyšlo najevo. Žalovaná v řízení neoznačila žádné důkazy, soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní, když stejně tak vycházel i ze žalobních tvrzení žalobkyně, které žalovaná nikterak nezpochybnila. 6. Po provedeném dokazování učinil soud tento závěr o skutkovém stavu věci: Právní předchůdce žalobkyně poskytl žalované do užívání byt. Za užívání bytu byla žalovaná povinna hradit měsíční nájemné a zálohy na plnění spojená s užíváním bytu. Žalovaná neuhradila pronajímateli nájemné v celkové výši 14 947 Kč sestávající z poměrné části neuhrazeného nájemného za měsíc listopad 2017 a dlužného nájemného za měsíce prosinec 2017, leden a únor 2018. Dále žalované vznikl dluh na službách spojených s užíváním bytu ve výši 14 361 Kč a 76 Kč. Splatnost nájemného a plnění spojeného s užíváním byla stanovena k poslednímu dni kalendářního měsíce. Splatnost nedoplatku na službách spojených s užíváním bytu v částce 14 361 Kč byla stanovena do [datum]. Žalovaná dluh neuhradila ani po opakovaném upomínání ze strany žalobkyně. 7. Při právním hodnocení vycházel soud z těchto zákonných ustanovení: Podle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platné a účinném znění (dále jen [příjmení]) se nájemní smlouvou zavazuje pronajímatel přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 8. Podle § 2246 odst. 1 OZ si strany sjednají nájemné pevnou částkou. Má se za to, že nájemné se sjednává na jeden měsíc. 9. Podle § 2247 odst. 1 OZ si strany ujednají, která plnění spojená s užíváním bytu nebo s ním související služby zajistí pronajímatel. Dle odst. 3 je způsob rozúčtování cen a úhrad za služby stanoven jiným právním předpisem. 10. Po provedeném dokazování soud uzavřel, že mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o nájmu bytu dle ust. § 2201 OZ ve spojení se zvláštní úpravou nájmu bytu dle § 2235 a násl. OZ, když právní předchůdce jako pronajímatel přenechal žalované do užívání předmětný byt a žalovaná se oproti tomu zavázala platit právnímu předchůdci žalobkyně měsíční nájemné a současně mu platit za služby spojené s užíváním bytu. Žalovaná nehradila právnímu předchůdci žalobkyně nájemné za výše popsané období, vedle toho neuhradila ani úplatu za služby, jež jí byly poskytnuty při užívání bytu v období od [datum] do [datum], kdy byl nájem ukončen. Proto její dluh činí 29 384 Kč a povinnost k jeho zaplacení vyplývá z § 2246 OZ a § 2247 OZ. Aktivní legitimace žalobkyně v řízení byla prokázána. S ohledem na uvedené soud uzavřel, že žalobkyně má vedle nároku na zaplacení dlužné částky také právo na úhradu zákonného úroku z prodlení dle § 1970 OZ. Proto jí byl přiznán úrok z prodlení z dlužné jistiny ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění. S ohledem na uvedené byl nárok žalobce shledán důvodným a soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. (výrok I) 11. Podle § 142 odst. 1 OSŘ soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši 1 470 Kč a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve výši Kč (3 x 2 300 Kč dle § 8 odst. 1, § 7 bod 5 ve spojení s § 11 odst. 1 písm. a) a d) této vyhlášky), 3 x 300 Kč režijní paušál dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 21% DPH, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši 10 908 Kč. Podle § 149 odst. 1 OSŘ je žalovaná povinna nahradit náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. (výrok II) 12. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 OSŘ, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.