9 C 107/2021-159 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne [datum] domáhala rozhodnutí, kterým by soud uložil zdržet se zásahů do osobnostních práv žalobkyně spočívajících v šíření nepravdivého a žalobkyni poškozujícího tvrzení, že způsobila žalovanému dne [datum] škodu vytopením prostor kočárkárny bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa], zároveň v této souvislosti požadovala uložit žalovanému povinnost zveřejnit na jeho náklady na nástěnce bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa], umístěné ve vstupní chodbě bytového domu po pravé straně z pohledu vstupujícího, uveřejnění omluvy v tomto znění:„ Omlouvám se [jméno] [celé jméno žalobkyně] za to, že jsem o ní opakovaně a nepravdivě uváděl, že mě dne [datum] způsobila škodu vytopením prostor kočárkárny bytového domu [adresa] v katastrálním území a obci [obec], nacházející se na adrese [adresa]“, a konečně také zaplacení částky ve výši 170.507 Kč odpovídající způsobené nemajetkové újmě ze strany žalovaného, a to z titulu ochrany osobnosti žalobkyně. K odůvodnění této žaloby pak zejména uvedla, že je vlastníkem bytové jednotky číslo [rok] nacházející se v bytovém domě [adresa] na ulici [příjmení] [příjmení], v [anonymizována dvě slova] s tím, že ve stejném domě bydlí rovněž přímo nad žalobkyní v bytové jednotce [číslo] nacházející se ve druhém nadzemním podlaží žalovaný, který zároveň vykonává funkci předsedy výboru Společenství vlastníků jednotek domu [adresa]. Vztah mezi žalobkyní a žalovaným je dlouhodobě narušený, dlouhodobě spolu nevycházejí a mají sousedské rozepře. Dne [datum] žalovaný lživě obvinil žalobkyni z toho, že způsobila havárii vodovodního řádu v jejím bytě, kvůli které došlo k vytopení společných prostor bytového domu (kočárkárna), kde měl v inkriminované době žalovaný uskladněn nábytek. Žalovaný toho dne přibližně v 5:00 hodin se dostavil k žalobkyni, tato mu otevřela po jeho urputném tlučení na dveře, aniž by tušila, z jakého důvodu se k ní žalovaný dostavil. Žalovaný ji odstrčil tak silně, že žalobkyně upadla a poranila se na hlavě a zhmoždila si pravé rameno. Bez svolení žalobkyně vstoupil do jejího bytu a následně měl podle žalobkyně jít do její koupelny a křičet na ni, že vytopila celou kočárkárnu, která se nachází přímo pod bytovou jednotkou žalobkyně. K žalobkyni se pak dostavil i instalatér [celé jméno svědka], který měl opět bez jejího svolení a předchozího vědomí provést výměnu 3 hadic, avšak žalobkyně si nebyla vědoma jakékoliv závady, protože ani v koupelně, ani v šachtě u žalobkyně nebyly jakékoliv stopy po zatečení vodou. Naopak žalobkyně si všimla, že trubky vedoucí od žalovaného jsou mokré, ač žalovaný měl vypnout vodu v bytě žalobkyně. Podle žalobkyně byl opravář velmi nervózní, neměl žádnou opravářskou brašnu, neměl v podstatě žádné nářadí, jen bílou plátěnou tašku, v níž měl už nachystané 3 hadičky. Podle žalobkyně opravář přijel až někdy po hodině kolem 7:30 hodin, ač závada byla žalovaným nahlášena v 6:30 hodin. Podle žalobkyně nikdo fakticky neověřil, že by skutečně docházelo k úniku vody z jejího bytu. Žalobkyně pak incident s žalovaným nahlásila na Policii ČR jako„ neoprávněné vniknutí do jejího bytu“. Žalovaný pak bez dalšího kontaktu s žalobkyní zveřejnil [datum] na dveřích žalobkyně a stejně tak i na nástěnce bytového domu několikastránkový pomlouvačný dopis žalobkyně s výzvou k zaplacení údajné škody, kterou mu měla žalobkyně způsobit. Součástí výzvy pak byly i fotografie, které podle žalobkyně nezobrazovaly stupačky v jejím bytě, ač žalovaný tam učinil poznámku, kde mělo dojít k závadě. Podle žalobkyně se jednalo pak o stupačky v bytové jednotce žalovaného s ohledem na stav vodoměru. Žalovaný měl pak podle žalobkyně svými vyjádřeními snížit důstojnost žalobkyně, když ji nazval„ lhářkou“ a dále mj. uváděl, že„ jednat s ní je prostě katastrofa“. Žalovaný lživě obvinil žalobkyni ze způsobení škody, přičemž ji vyzval k náhradě škody ve výši 17.507 Kč. V týdnu od 24. 8. do [datum], kdy měla žalobkyně provádět úklid společných prostor, vyvěsil na nástěnku v přízemí bytového domu„ Desatero Božích přikázání“, kde zvýraznil VII. přikázání„ Nepokradeš“ a VIII. přikázání„ nepromluvíš křivého svědectví (nebudeš lhát)“. Žalobkyně pak z kontextu věci dovozovala, že opět toto směřoval vůči její osobě a útočil na ni veřejně, když je obecně známo i to, že žalobkyně je věřící, navštěvuje pravidelně bohoslužby. Svou verzi o způsobené škodě žalobkyní pak sdílel s obyvateli bytového domu. Žalobkyně pak iniciovala i zahájení přestupkového řízení proti žalovanému, kdy dne [datum] Městský úřad v Uherském Brodě označil věc jako podezření ze spáchání přestupku proti občanskému soužití. Po opakovaných útocích ze strany žalovaného se u žalobkyně zhoršil její psychický stav, je nucena od inkriminované události užívat drahé léky. Její dcera ji musí častěji navštěvovat, mnohdy i nenadále a bezodkladně. K tomuto často využívá náhradního volna a dochází tak k poklesu jejích příjmů. S ohledem na jednání žalovaného pak žalobkyně požadovala, aby se nadále tohoto závadného jednání zdržel, na zřetelném místě zveřejnil omluvu a pak požadovala také s ohledem na intenzitu pomluv i úhradu částky ve výši 10násobku vyčíslené škody, kterou mu měla žalobkyně způsobit. 2. Žalobkyně pak v dalším vyjádření po jednání konaném dne [datum] blíže specifikovala své nároky a upřesnila svá žalobní tvrzení, kdy uváděla, že podle jejího mínění i po podání žaloby se žalovaný dále dopouští protiprávního jednání spočívajícího v tom, že i nadále informoval nepravdivě obyvatele bytového domu ohledně události ze dne [datum] a o údajné škodě, kterou mu měla žalobkyně způsobit. Zároveň měl požadovat souhlas od obyvatel bytového domu, aby souhlasili s tím, že náklady soudního řízení s žalobkyní budou hrazeny z prostředků SVJ. Všem pak podle žalobkyně předal dopis, který byl adresovaný jí, v němž opakoval žalovaný všechny své lži, kterými jednoznačně poškozoval žalobkyni na jejích osobnostních právech. Snižoval její důstojnost a čest v čích ostatních spolubydlících. Zároveň žalobkyně navrhla řadu svědků na podporu vlastních tvrzení. 3. Soud pak při jednání konaném dne [datum] vyhlásil usnesení, kterým podle § 95 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném a účinném znění, (dále jen OSŘ), připustil změnu žaloby, která spočívala v precizaci žalobního návrhu – petitu ze strany žalobkyně, přičemž účastníci nepožadovali písemné vyhotovení tohoto usnesení a souhlasili s tím, že toto usnesení bude zachyceno pouze v protokolu z jednání soudu, který jim byl ostatně řádně doručen. 4. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhoval ji v celém rozsahu zamítnout, neboť ji považoval za nedůvodnou. Žalovaný označil za nesporné, že je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [rok] (bytu) v bytovém domě [adresa], v [anonymizována dvě slova] na ulici [ulice], přičemž tato bytová jednotka se nachází přímo nad bytovou jednotkou žalobkyně. Žalovaný dále v rámci procesní obrany uvedl, že žije ve shora uvedeném bytě společně se svojí maminkou již téměř 30 let, přičemž žalobkyně žije ve svém bytě přibližně stejně dlouhou dobu. Žalovaný uváděl, že dlouhou řadu let neměl s žalobkyní žádné konflikty či spory, žalobkyně si nikdy na jeho chování nestěžovala. Celá situace se změnila v roce 2018 v souvislosti s jeho zvolením do funkce předsedy Společenství vlastníků jednotek (dále jen SVJ) v bytovém domě [adresa], kde oba účastníci žijí. Žalovaný poukazoval na problematické vztahy s žalobkyní, když problémy pramení především z neochoty žalobkyně plnit určité povinnosti vyplývající z jejího členství v SVJ, kdy například opakovaně neposkytuje součinnost ke zpřístupnění jejího bytu k revizím technického zařízení sloužícího celému bytovému domu, opakovaně projevuje nesouhlas s postupem vyúčtování nákladů na tepelnou energii, opakovaně znemožňuje zpřístupnění bytu k odečtu spotřeby vody). Vzhledem k okolnosti, že na plnění povinností členů SVJ dohlíží dle zvyklostí v bytovém domě předseda výboru SVJ, žalobkyně měla v minulosti rovněž konflikty i s předchozími předsedy SVJ, kterým předávala vlastní rukou psané vytýkací dopisy, z nichž některé zůstaly součástí spisové dokumentace SVJ. Podle žalovaného pak bylo předmětem dopisů obvykle stížnost na šíření pomluv o její osobě, urážkách na cti, na násilí a nátlak, které měly být na její osobu činěny. Toto označovala žalobkyně za praktiky StB, a žádala o veřejnou omluvu. Žalovaný nemohl souhlasit s tím, že by vůči žalobkyni vystupoval agresivně, že by ji pomlouval mezi obyvateli bytového domu. Naopak oponoval tím, že se příčí poněkud logickému myšlení žalobkyní popsané jednání, která by mu opakovaně otevřela dveře dne [datum], pokud by ji hned na počátku fyzicky napadl a dokonce jí způsobil poranění hlavy a ramene. Žalovaný trval i na tom, že skutečně došlo k havárii vody v bytě žalobkyně, o čemž podle něj svědčila i faktura od [celé jméno svědka] za provedenou opravu. Žalovaný n