6 C 102/2023-77 — Okresní soud v Uherském Hradišti

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobkyně je podnikající právnická osoba, která poskytuje zákazníkům možnost zřídit si , název, , prostřednictvím které má zákazník možnost platby do výše schváleného kreditního rámce. Žalovaná uzavřela s žalobkyní , datum, smlouvu k službě , název, – smlouvu o nákupním účtu. Žalovaná současně uzavřela s žalobkyní smlouvu o splátkovém limitu, na základě níž žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši , částka, . Žalovaná využila v období od , datum, do , datum, služeb v celkové ceně , částka, a byly jí naúčtovány poplatky ve výši , částka, . Žalovaná se zavázala splácet úvěr pravidelnými měsíčními splátkami včetně úroků a poplatků. Žalovaná uhradila částku , částka, . Žalovaná ani po předžalobní výzvě ze dne , datum, dluh neuhradila.2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila.3. Soud učinil následující skutková zjištění:4. Žalovaná prostřednictvím webových stránek žalobkyně www., název, .cz, tuto požádala o poskytnutí peněžních prostředků. Mezi účastníky byla dne , datum, uzavřena smlouva k službě , název, , na základě, které žalobkyně poskytla žalované možnost zřídit si , název, kartu, prostřednictvím které má žalovaná možnost platby do výše schváleného kreditního rámce, a to vše prostřednictvím zřízeného , název, účtu, který žalované umožnil za poplatek odložit platby. Smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace na dálku na internetových stránkách www., název, .cz. , název, Karta je platební karta Mastercard určená pro provádění bezhotovostních transakcí u obchodníků akceptujících platby kartami Mastercard. Smlouvou o splátkovém limitu byl mezi žalobkyní a žalovanou sjednán úvěrový limit , částka, . Nedílnou součástí jsou všeobecné obchodní podmínky , právnická osoba, .5. Z vyúčtování za květen až září 2022 jsou zřejmé transakce uskutečněné žalovanou na , název, účtu a účtované poplatky za prodlení, poplatky za službu.6. Předžalobní upomínkou ze dne , datum, byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu.7. Z výstupu z interního systému žalobce bylo zjištěno, že žalovaná uvedla její výši příjmu , částka, , výdajů , částka, , splátek , částka, a ke svým poměrům, že je zaměstnaná, vdaná a má 3 děti. Z insolvenčního rejstříku žalobkyně zjistila, že proti žalované nebylo zahájeno insolvenční řízení. Negativní informace nezjistila ani z Centrální evidence exekucí či databáze SOLUS. Ověření příjmů či výdajů však nebylo doloženo žádnou z listin.8. Žalobkyně byla vyzvána k doložení listin prokazujících zkoumání úvěruschopnosti žalované před uzavřením smlouvy. Žalobkyně však tyto listiny nedoložila a odkázala pouze na svá předchozí tvrzení. Prověření schopnosti žalované úvěr splácet tak zůstalo pouze v rovině tvrzení. Ověření příjmů či výdajů však nebylo doloženo žádnou z listin.9. Protože si skutková zjištění, která učinil soud z důkazů uvedených shora, neodporují, odkazuje soud na tato zjištění jako na skutkový závěr ve věci samé.10. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto:11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.12. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen zákon o spotřebitelském úvěru) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.13. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.14. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví § 2 odst. 1 písm. p) zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“15. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.16. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.17. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.18. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.19. Soud ve smyslu ustanovení § 588 o. z. přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.20. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je důvodný pouze v části.21. Žalobkyně uvádí, že vycházela z měsíčního příjmu žalované ve výši , částka, , výdajů ve výši , částka, a provedla lustraci v základních registrech dlužníků. Žalobkyně tato svá tvrzení nedoložila žádným důkazem. Žalobkyně se tak spokojila pouze s tvrzením žalované a zcela rezignovala na zjištění konkrétních pravidelných příjmů i výdajů žalované. Poskytovatel úvěru má povinnost vycházet z reálných údajů poskytnutých žalovanou, když není možné se spokojit pouze s jejími tvrzeními, ale je třeba, aby veškeré své příjmy i výdaje žalovaná prokázala příslušnými listinami (např. výpisy z účtu, výplatními páskami, nájemní smlouvou, dokladem SIPO apod.). Nad to soud z veřejně přístupné insolvenčního rejstříku zjistil, že žalovaná byla v červenci 2021 osvobozena od povinnosti hradit další dluhy. Dále z insolvenčního rejstříku vyplývá, že žalovaná v minulosti dosahovala výrazně nižších příjmů, než uvedla ve své žádosti o úvěr. Lze tak uzavřít, že žalobkyně před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, respektive, že žalobkyně neprokázala, že by byla úvěruschopnost žalované před poskytnutím úvěru dostatečně a s odbornou péčí posouzena.22. Porušení povinnosti dle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru zakládá absolutní neplatnost právního jednání dle § 580 odst. 1 o.z. pro rozpor se zákonem a k této neplatnosti přihlédl soud dle § 588 o.z. i bez návrhu také s ohledem na výklad čl. 8 a čl. 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne , datum, , obsažený v rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne , datum, vydaného ve věci C-679/18, tak jak uvedl Nejvyšší soud České republiky v usnesení ze dne , datum, čj. , spisová značka, . Dle tohoto výkladu musejí být čl. 8 a 23 citované směrnice vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě obsažené v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, aby byla sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele uplatněna pouze tehdy, pokud spotřebitel tuto ne