Žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky v celkové výši , částka, z titulu nároku na zaplacení zákonného příspěvku dle § 45 odst. 2 zákona č. 30/2024 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla (dále též jen „zákon“), jejíž součástí je částka , částka, představující náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky.2. Protože bylo možné rozhodnout o dané věci bez nařízení jednání, když s takovýmto jednáním žalovaný konkludentně souhlasil, když ani k samotné žalobě se nevyjádřil, a žalobkyně s tímto postupem výslovně souhlasila v žalobním návrhu, rozhodoval zdejší soud na základě listinných důkazů obsažených ve spisu (§ 115a v souladu s § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“)), z nichž učinil skutková zjištění a z nich tento závěr o skutkovém stavu věci: Žalovaný byl v registru silničních vozidel zapsán jako provozovatel vozidla registrační značka , SPZ, , VIN , VIN kód, , přičemž vozidlo je specifikováno jako osobní automobil se zdvihovým objemem válců přesahující 1 350 cm3 a nepřesahující 1 850 cm3 dle § 5 odst. 1 písm. G) vyhlášky č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do , datum, . V období od , datum, do , datum, (303 dní) nebylo k vozidlu sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla dle zákona. Výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně za uvedené období byla žalovanému řádně doručena s tím, že měl příspěvek uhradit do 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost příspěvku nastala dne , datum, . Žalovaný však příspěvek žalobkyni neuhradil ani na základě opakovaných upomínek, ani na základě předžalobní upomínky.3. Na základě provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Ač byl žalovaný uveden v registru silničních vozidel jako provozovatel vozidla uvedené registrační značky, porušil svou povinnost stanovenou v § 6 odst. 1 zákona a v uvedeném období provozoval vozidlo bez sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou tímto vozidlem (povinného ručení). Dle § 45 odst. 2 zákona byl žalovaný za každý den porušení uvedené povinnosti povinen zaplatit žalobkyni příspěvek. Sazba příspěvku je stanovena vyhláškou č. 69/2024 Sb., ve znění účinném do , datum, s tím, že dle § 5 odst. 1 písm. G) činila sazba příspěvku , částka, denně a celková výše příspěvku se dle § 45 odst. 3 zákona vypočte jako součin denní sazby a počtu dní, v nichž byla porušována povinnost dle § 6 odst. 1 zákona. Celková výše příspěvku , částka, pak odpovídá výpočtu dle citovaných předpisů. Oprávněnost nároku žalobkyně na zaplacení částky , částka, představující náklady související s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek vyplývala z § 45 odst. 2 zákona ve spojení s § 6 vyhlášky č. 69/2024 Sb. Protože se žalovaný dostal do prodlení s úhradou peněžitého dluhu, pak soud přiznal žalobkyni také nárok na úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v souladu s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to v návaznosti na marné uplynutí lhůty k plnění za dané dlužné období.4. Podle § 142 odst. 1 o.s.ř. soud žalobkyni, jako zcela úspěšnému účastníku, přiznal právo na náhradu nákladů řízení spočívající v zaplaceném soudním poplatku ve výši , částka, a dále nákladech právního zastoupení, tj. odměna právního zástupce dle vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a.t.“) ve výši , částka, (3 x , částka, dle § 14b odst. 1 bod 1. ve spojení s § 11 odst. 1 a) a d) a.t.), 3 x , částka, režijní paušál dle § 11 odst. 1 písm. a) a d) ve spojení s § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a náhradu DPH ve výši 21%, tj. v součtu včetně soudního poplatku celkem částku ve výši , částka, . Podle § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen nahradit náklady řízení k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.5. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výrocích I. i II. na základě § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.6. Podle § 157 odst. 4 o.s.ř. obsahuje tento rozsudek zkrácené odůvodnění.