Žalobním návrhem podaným ke zdejšímu soudu dne , datum, se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím, když svůj návrh odůvodnila tvrzením, že na základě rámcové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, aktivovala žalovanému běžný účet č. , č. účtu, , přičemž na základě dodatku č. , hodnota, k rámcové smlouvě a smlouvy o úvěru č. , IBAN, ze dne , datum, poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, . Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr formou pravidelných měsíčních splátek ve výši , částka, (spolu s úrokem ve výši 16,9 % ročně), počínaje dnem , datum, . Žalovaný hradil splátky od , datum, do , datum, , na splátku splatnou dne , datum, uhradil pouze částku , částka, a na další splátky již ničeho, proto došlo ke dni , datum, ze strany žalobkyně k zesplatnění úvěru (jistina , částka, ).2. Dále na základě výše uvedené rámcové smlouvy sjednaly strany sporu dodatek č. , hodnota, – smlouva o poskytnutí kontokorentu ze dne , datum, , na jejímž základě byl žalovanému poskytnut kontokorent až do výše , částka, . Protože žalovaný neplnil podmínky pro poskytnutí kontokorentu, byl mu zablokován a ke dni , datum, došlo k jeho zesplatnění (jistina , částka, ) + byl kapitalizován smluvní úrok na částku , částka, .3. Žalovaný se rovněž zavázal na běžném účtu č. , č. účtu, udržovat dostatek finančních prostředků ke krytí předpokládaných plateb, nicméně se žalovaný dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, .4. Dále byl v souladu s rámcovou smlouvou výše uvedenou uzavřen dodatek č. , hodnota, – smlouva o účtu č. , č. účtu, , na kterém žalovaný mohl disponovat s částkou do výše dostupného zůstatku, nicméně se žalovaný dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, .5. Stran otázky zkoumání úvěruschopnosti žalobkyně uvedla, že tuto zkoumala na základě informací získaných od žalovaného, které uvedl v žádosti o úvěr, když tyto informace dále ověřila v interních a externích databázích.6. K výzvě soudu stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, který na předmětný dluh celkem uhradil částku , částka, , žalobkyně doplnila, že provedla vyhodnocení, což dokládá dokumenty – Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele před poskytnutím úvěru (čistý měsíční příjem , částka, , bydlení u rodičů, výdaje domácnosti , částka, ). Žalobkyně dále doložila úvěrové zprávy a výpis z běžného účtu č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, , kdy za uvedené období bylo na účet připsáno , částka, a odepsáno , částka, , počáteční zůstatek tak byl - , částka, a konečný – , částka, (příjem žalovaného od , právnická osoba, ve výši , částka, , datum, , , částka, , datum, a , částka, , datum, ; další příjmové položky byly tvořeny platbami např. od , jméno FO, , kdy příjmu zpravidla ihned odpovídala výdajová platba v totožné výši). Žalobkyně rovněž doložila výpis z účtu za období od , datum, do , datum, , kdy počáteční zůstatek byl , částka, a konečný , částka, (příjem byl v daném období tvořen platbami od společnosti , právnická osoba, . ve výši , částka, , datum, , , částka, , datum, a , částka, , datum, ).7. Protože účastníci, žalovaný konkludentně, když se na výzvu soudu nevyjádřil, a žalobkyně již v samotném návrhu, souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), rozhodl soud pouze na základě předložených listinných důkazů, z nichž učinil skutková zjištění a z nich vyplývající závěr o skutkovém stavu s ohledem na § 132 o.s.ř.:8. Žalobkyně na základě dohody s žalovaným pro žalovaného zřídila a vedla peněžní účty, na kterých se žalovaný zavázal nedostat se do mínusového stavu účtu a udržovat na účtu dostatek finančních prostředků pro povinné platby. Žalovaný však tento svůj závazek porušil a na účtech se dostal do nepovoleného debetu ve výši , částka, , resp. , částka, (rámcová smlouva č. , hodnota, ze dne , datum, , dodatek č. , hodnota, k rámcové smlouvě č. , hodnota, ze dne , datum, , výpis z běžného účtu č. , č. účtu, za období od , datum, do , datum, , výpis z běžného účtu č. , č. účtu, za období , datum, -, datum, ). Dále žalobkyně dne , datum, poskytla žalovanému částku ve výši , částka, (doklad o načerpání úvěru č. , IBAN, ze dne , datum, ). Žalovaný však řádně poskytnutou částku žalobkyni zpět neuhradil, když zaplatil pouze částku , částka, (přehled plateb k načerpané jistině , částka, ). Dále žalobkyně poskytla po kontraktačních jednáních žalovanému částku , částka, , přičemž žalovaný ani tuto částku řádně nevrátil, když nic neuhradil (přehled čerpání a splácení kontokorentu). Žalovaný poskytnuté částky nevrátil ani po výzvě ze strany žalobkyně (výzva k zaplacení dluhu ze dne , datum, ).9. Z ostatních žalobkyní předložených důkazů soud při formulování skutkového závěru nevycházel, neb nebyly schopny zjištěný skutkový stav ovlivnit, případně vyvrátit.10. Po právní stránce hodnotil soud zjištěný skutkový stav takto:11. Podle § 2662 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) se smlouvou o účtu ten, kdo vede účet, zavazuje zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, umožnit vložení hotovosti na účet nebo výběr hotovosti z účtu nebo provádět převody peněžních prostředků z účtu či na účet.12. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.13. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.14. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.15. Podle § 2991 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Dle odstavce 2 se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.16. Soud dospěl k závěru, co se týče nároku uplatněného pod písm. c) a d) (, částka, , resp. , částka, ), že tento nárok je zcela dán. Žalobkyně se žalovaným v souladu s § 2662 o.z. uzavřela smlouvu o účtu, kdy se zavázala, že pro žalovaného zřídí a povede účet, z nějž bude provádět platby do výše zůstatku, přičemž žalovaný byl povinen na účtu udržovat dostatečný zůstatek pro povinné platby. Jelikož došlo k porušení smluvených povinností ze strany žalovaného, kdy zůstatek na jeho běžných účtech se dostal do mínusové bilance, vznikl nepovolený debetní zůstatek ve výši , částka, , resp. , částka, , který je žalovaný povinen uhradit. Žalobkyně tak ve vztahu k těmto nárokům prokázala původ jejich vzniku, i jejich výši, proto soud žalobě v této části vyhověl.17. Ve vztahu ke zbylému uplatněnému nároku se soud zabýval otázkou platnosti úvěrové smlouvy z hlediska způsobu a míry posouzení úvěruschopnosti žalovaného, jakožto předsmluvní povinnosti žalobkyně.18. Žalobkyně byla soudem vyzvána usnesením ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, , nechť doplní skutková tvrzení a předloží důkazy ke způsobu a míře zkoumání úvěruschopnosti žalovaného, k faktu, na základě jakých konkrétních informací a důkazů učinila pozitivní závěr o této skutečnosti, tedy úvěruschopnosti žalovaného.19. V dané věci žalobkyně doložila listinu – Potvrzení o prověření úvěruschopnosti žadatele před poskytnutím úvěru a výpisy z běžného účtu, přičemž z doloženého je zřejmé, že žalovaný v době posuzování jeho úvěruschopnosti měl negativní bilanci na účtu, když končil v záporných číslech. Výdaje žalovaného na bydlení nebyly žádným způsobem doloženy, žalobkyně se spokojila s tvrzením, že žalovaný bydlí u rodičů a žádné náklady tak nemá.20. V dané souvislosti má soud za to, že posouzením úvěruschopnosti tak, jak bylo nastíněno, nedošlo k odstranění důvodných pochybností soudu ohledně schopnosti žalovaného poskytnutý úvěr splácet. V intencích projednávané věci soud uzavřel, že žalobkyně nepostupovala při sjednávání úvěrových smluv s odbornou péčí, neboť důsledně nezkoumala schopnost žalovaného, jakožto dlužníka, úvěr splácet. V dané věci nutno zohlednit dlouhodobě jednotné závěry soudů vyšších instancí, zde zejména viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018, nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. III ÚS 4129/18, jakož i rozsudek NS ČR ze dne 31. 7. 2024, sp. zn. 33 Cdo 656/2024. Nelze tedy za dostatečné informace stran zkoumání úvěruschopnosti žalovaného považovat informace získané toliko od spotřebitele, ale naopak je presumován aktivní přístup věřitele, který by takto měl ověřovat správnost tvrzených výdajů, přičemž je nutné se zabývat zejména výdaji na bydlením jídlo, ošacení, dopravu a další životní potřeby a jejich přiměřenost poměřovat taktéž veřejně dostupnými údaji, například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu. Žalobkyně operovala s příjmem žalovaného cca , částka, , přičemž jako jeho výdaje zohlednila pouze částku , částka, měsíčně. Z doloženého není vůbec zřejmé, jak se žalobkyně stavěla ke skutečnosti, že žalovaný žije na hraně svých možností, když jeho výdaje na běžném účtu jsou rovny, či překračují jeho měsíční příjmy. Soud v dané věci dospěl k závěru, že žalobkyně tak zřejmě pouze formálně vykázala úvěruschopnost žalovaného, resp. spotřebitele, aniž by se blíže, detailněji jeho poměry zabývala. Dle názoru soudu tak žalobkyně nesplnila povinnost s odbornou péči posoudit schopnost spotřebitele úvěr splácet, proto soud shledal výše specifikované úvěrové smlouvy (úvěr a kontokorent) v souladu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru jako neplatné, a to absolutně21. Na základě shora uvedeného tak soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je v této části dán pouze zčásti.22. Na základě shora uvedených skutkových zjištění, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným nebyly platně sjednány spotřebitelské úvěrové smlouvy, když žalobkyně i přes poučení soudu nedokázala doložit dostatečné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Žalovanému byly žalobkyní poskytnuty peněžní prostředky ve výši , částka, , resp. dále částka , částka, , které zcela nesplatil. Jelikož žalobkyně plnila bez právního důvodu, vzniklo tak na straně žalovaného bezdůvodné obohacení dle § 2991 a násl. o.z., které je žalovaný povinen vydat, a to ve výši, která dosud z poskytnuté částky nebyla uhrazena, tedy ve výši , částka, , resp. , částka, . Nezaplacením vzniklého bezdůvodného obohacení se žalovaný ocitl v prodlení, čímž založil svou povinnost k placení zákonných úroků z prodlení dle § 1970 o.z., kdy počátek prodlení s úhradou dané částky soud stanovil v souladu s předžalobní výzvou ze dne , datum, , a to dnem , datum, , když žalovanému byla poskytnuta lhůta k plnění do , datum, . (výrok I)23. Co se týče zbylé části nároku, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, v této části shledal zdejší soud nárok nedůvodným, neboť je dané plnění požadováno na základě úvěrové smlouvy, která byly shledána neplatnou, proto byl nárok v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku II tohoto rozsudku, zamítnut.24. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobkyně měla úspěch ve věci pouze částečný. Žalobkyně byla úspěšná z 79,80 % a neúspěšná z 20,20 %, z čehož vyplývá, že náhrada nákladů řízení náleží žalobkyni ve výši 59,60 % z částky , částka, , tedy v celkové výši , částka, , když náklady řízení spočívají v zaplaceném soudním poplatku. (výrok III)25. Lhůtu k plnění soud stanovil ve výroku I a III na základě § 160 odst. 1 o.s.ř, když neshledal podmínky k jejímu prodloužení.