11 C 160/2021-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Při odůvodnění rozsudku postupoval soud podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., kdy uvedl předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci. 2. Žalobce se žalobou podanou dne [datum] domáhal vůči žalované zaplacení částky 4 514 Kč spolu s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnil tvrzením, že dne [datum] uzavřela žalovaná s právním předchůdcem žalobce, společností [právnická osoba], smlouvu o úvěru [číslo], platnou a účinnou ve znění smlouvy o úvěru téhož čísla ze dne [datum], jejíž nedílnou součástí byly obchodní podmínky smlouvy o úvěru. Smlouvu žalovaná uzavřela v místě obchodní sítě zprostředkovatele úvěru [právnická osoba] [anonymizováno], kde zároveň při podpisu smlouvy obdržela požadovanou výši jistiny úvěru ve výši 3 000 Kč, což stvrdila podpisem smlouvy. Tuto částku se žalovaná zavázala vrátit spolu s příslušenstvím do [datum]. Žalovaná sjednanou částku neuhradila řádně a včas, čímž jí vznikla povinnost zaplatit [právnická osoba] smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení a také paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním, především za odeslání písemných upomínek žalované. Pohledávka za žalovanou byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] převedena na žalobce, přičemž tato změna byla žalované oznámena přípisem ze dne [datum]. Ke dni postoupení činila celková hodnota pohledávky částku 4 517 Kč, kterou tvořila nesplacená jistina ve výši 3 000 Kč, nesplacená smluvní pokuta ve výši 1 467 Kč, neuhrazené paušální náklady na upomínání ve výši 50 Kč. 3. Podáním ze dne [datum] vzal žalobce žalobu částečně zpět co do kapitalizovaného úroku ve výši 50 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 464 Kč, tedy co do částky 1 514 Kč, neboť nedisponuje důkazy o posouzení schopnosti žalované splácet úvěr. Soud proto prvým výrokem rozsudku za použití ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř., aniž by zkoumal stanovisko žalované k uvedenému zpětvzetí, bylo-li učiněno před prvým jednáním ve věci, řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastavil. 4. Předmětem dalšího řízení tak byl požadavek na zaplacení částky 3 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení a s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 391,07 Kč. 5. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila. 6. Soud věc projednal na jednání konaném dne [datum] podle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků, když se žalobce z nařízeného jednání omluvil a žalovaná se k jednání, leč řádně předvolána, bez omluvy nedostavila, vycházeje z obsahu spisu a provedených důkazů. 7. Na základě provedeného dokazování pak byl soudem zjištěn následující skutkový stav: Předchůdce žalobce a žalovaná podepsali listinu označenou jako Smlouva o úvěru [číslo] v rámci které byla žalovaná jako klient identifikována svým rodným číslem a číslem občanského průkazu. Věřitel se zavázal poskytnout žalované jako klientovi částku úvěru ve výši 3 000 Kč, což učinil při podpisu smlouvy žalovanou. Úrok (zápůjční) nebyl sjednán, doba trvání úvěru stanovena na 30 dní a smluvní pokuta pro případ porušení povinností klienta uhradit závazek řádně a včas byla sjednána na 0,1 % denně z jistiny. Listina byla podepsána dne [číslo], a to včetně formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dne [datum] došlo k uzavření smlouvy o postoupení pohledávek, v rámci které došlo k postoupení pohledávky za žalovanou. Toto bylo žalované oznámeno přípisem ze dne [datum], který byl dán k poštovní přepravě dne [datum]. Současně byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky. Zástupce žalobce vyzval žalovanou k úhradě dluhu přípisem ze dne [datum], předaného k poštovní přepravě dne [datum]. 8. V rámci právního hodnocení věci lze konstatovat následující: 9. Soud konstatuje, že žalobce prokázal uzavření smlouvy o úvěru mezi [právnická osoba] a žalovanou, jejímž předmětem byla částka 3 000 Kč, a rovněž přechod této pohledávky na něj, neprokázal ovšem, že by před uzavření smlouvy o úvěru tato společnost jakkoliv zkoumala úvěruschopnost žalované (z tohoto důvodu bral žalobu částečně zpět). Následkem toho je pak absolutní neplatnost smlouvy o úvěru, přičemž nutnost zabývat se ve sporu stran ze spotřebitelského úvěru touto otázkou z úřední povinnosti, i bez návrhu spotřebitele, je dána a tento výklad se opírá mj. o § 2 a § 588 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.. 10. Bylo prokázáno, že předchůdce žalobce předal žalované částku 3 000 Kč, proto soud posoudil právní vztah mezi předchůdcem žalobce a žalovanou jako vztah z titulu bezdůvodného obohacení podle § 2991 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Společnost [anonymizováno] předala žalované bez právního důvodu částku 3 000 Kč, kterou žalovaná nevrátila ani po opakovaných výzvách. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku, podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Byla-li smlouva shledána neplatnou, je neplatným rovněž ujednání o datu úhrady poskytnutého úvěru, a proto je nutné odvíjet prodlení od prvé výzvy předchůdce žalobkyně k úhradě. Z provedeného dokazování vyplynulo, že předchůdce žalobce prvně žalovanou vyzval k vrácení dluhu přípisem ze dne [datum], který byl předán k poštovní přepravě [datum] a pro zaplacení stanovil lhůtu 10 dnů po obdržení dopisu. Podle § 573 o.z. se má za to, že žalované bylo doručeno dne [datum]. Posledním dnem určené desetidenní lhůty v upomínce tak byl den [datum]. Dnem následujícím se pak žalovaný ocitl v prodlení (§ 1968 věta první občanského zákoníku). Právo žalobkyně požadovat po žalovaném za dobu prodlení úrok z prodlení vychází z ust. § 1970 občanského zákoníku, jeho výše pak z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení. 11. Postoupení pohledávky shledal soud jako platný právní úkon, učiněný v souladu s ust. § 1879 a § 1880 občanského zákoníku. 12. Žaloba je důvodná pouze z části, a to v té, která byla stanovena ve druhém výroku tohoto rozsudku. Ve zbývající části soud žalobu zamítl. 13. Současně soud rozhodl o právu na náhradu nákladů řízení tak, že podle § 142 odst. 2 a § 146 odst. 2 o.s.ř. přiznal v řízení procesně úspěšnějšímu žalobci proti žalované právo na náhradu nákladů řízení. 14. Žalobkyně celkem požadovala (ke dni vyhlášení tohoto rozsudku) přiznání částky 5 188,28 Kč, přičemž úspěchu dosáhla v částce 3 266,98 Kč (63 %), neúspěšná, resp. zavinila, že řízení muselo být částečně zastaveno, byla v částce 1 514 Kč a v částce 391,07 Kč, resp. v částce 16,23 Kč (37 %). Míra jejího úspěchu tedy činí 26 %. 15. Náklady řízení žalobkyně pak sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a odměny za zastupování advokátem ve výši 1 500 Kč za čtyři úkony právní služby (příprava a převzetí zastoupení, podání žaloby, jednoduchou výzvu k plnění a částečné zpětvzetí žaloby), a to podle ust. § 14b odst. 1, odst. 3, ust. § 11 odst. 1 písm. a/ a d/, odst. 2 písm. h) vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb /dále jen„ advokátní tarif“ / dále z paušální náhrady hotových výdajů advokáta za tyto úkony ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč) podle § 14b odst. 5 písm. a) advokátního tarifu a ve výši 300 Kč (1 x 300 Kč) podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu a z daně z přidané hodnoty o sazbě 21 % z částky 2 100 Kč ve výši 441 Kč. 16. Po zohlednění míry úspěchu žalobkyně ve věci (8 %) činí náhrada jejích nákladů řízení částku 765 Kč po zaokrouhlení. O plnění k rukám advokáta žalobkyně a o lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o.s.ř.