14 C 288/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 914,25 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že na základě smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne [datum] dodávala žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Za dodávku elektřiny za období od [datum] do [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 10 526,75 Kč s datem splatnosti [datum]. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou plateb za odběr elektřiny, zaslala mu žalobkyně písemné upomínky s výzvou k úhradě dne [datum] a [datum], za každou upomínku vyúčtovala žalovanému poplatek ve výši 240 Kč dle všeobecných obchodních podmínek, tj. celkem požadovala za poplatky za upomínky 480 Kč. Dále z důvodu prodlení žalovaného s platbami za elektřinu žalobkyně požádala distributora o odpojení odběrného místa od distribuční soustavy, distributor odpojení provedl a vyúčtoval za to žalobkyni částku 907,50 Kč. Proto žalobkyně vystavila žalovanému fakturu za provedené odpojení na částku 907,50 Kč. Žádné z těchto částek žalovaný neuhradil. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou částku celkem 11 914,25 Kč spolu s úrokem z prodlení z dlužných faktur. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a souhlasila, aby jednání proběhlo v její nepřítomnosti, a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že účastníci uzavřeli dne [datum] smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného], a žalovaný se zavázal za dodávku elektřiny hradit cenu stanovenou platným ceníkem žalobkyně. Součástí smlouvy byly všeobecné obchodní podmínky dodávky elektřiny. Žalovaný byl dle obchodních podmínek povinen hradit zálohy, přičemž ve smlouvě byla sjednána počáteční výše záloh 2 000 Kč měsíčně. Ve všeobecných obchodních podmínkách bylo dále sjednáno, že za upomínku k úhradě jakékoliv splatné platby je žalobkyně oprávněna účtovat žalovanému poplatek ve výši 240 Kč. Dále bylo v obchodních podmínkách uvedeno, že pokud dojde k přerušení či ukončení dodávky, zavazuje se žalovaný uhradit poplatky spojené s těmito úkony ve výši stanovené právními předpisy, případně ceníkem příslušného distributora. [příjmení] elektřiny do tohoto odběrného místa za období od [datum] do [datum] žalobkyně vyúčtovala žalovanému fakturou na částku 10 526,75 Kč, faktura byla splatná dne [datum]. Mělo se jednat o konečnou fakturu. Ve dnech [datum] a [datum] žalobkyně zaslala žalovanému upomínky, ve kterých ho upomínala k zaplacení dlužných záloh. V upomínce ze dne [datum] vyúčtovala žalovanému poplatek za náklady spojené s vymáháním ve výši 240 Kč. Dále dne [datum] žalobkyně vystavila žalovanému fakturu na částku 907,50 Kč se splatností dne [datum], ve faktuře bylo uvedeno, že se jedná o poplatek za samostatné odpojení, který je účtován na základě ceníku distributora a všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z uvedené smlouvy, všeobecných obchodních podmínek dodávky elektřiny, uvedených faktur, upomínek a ceníku elektřiny účinného od 1. 1. 2019, když o pravosti a správnosti těchto důkazů soud neměl důvod pochybovat. 5. Z předložené předžalobní výzvy ze dne [datum], z podacího archu a z informací o doručování zásilky bylo zjištěno, že tuto výzvu zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému dne [datum], přičemž byla následně vrácena žalobkyni, neboť adresát je na uvedené adrese neznámý. 6. Z ceníku služeb [právnická osoba], platného od [datum], bylo zjištěno, že v tomto je uveden poplatek za samostatné odpojení na hladině nn v částce 907,50 Kč, přičemž k tomuto se uvádí, že cena za odpojení je účtována v odběrném místě, které bylo odpojeno pro neplnění závazků ze strany zákazníka vyplývajících z uzavřené smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy nebo neoprávněného odběru. 7. Soud však nemá za prokázané, že k odpojení odběrného místa od elektřiny došlo. To z žádného předloženého důkazu nevyplývá. Za dostatečný důkaz soud nepovažuje jen to, že žalobkyně vyúčtovala poplatek za odpojení nebo že ve faktuře za dodávku elektřiny bylo uvedeno, že se jedná o konečnou fakturu. Z předložených důkazů ani nevyplývá, že takový poplatek byl distributorem žalobkyni vyúčtován. Konečně z nich ani nevyplývá, že distributorem pro dané odběrné místo byla společnost [právnická osoba], jejíž ceník byl předložen. Zejména nebyla předložena žádná smlouva o distribuci elektřiny, ale ani ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny to nevyplývá. 8. Pro úplnost soud uvádí, že vzhledem k tomu, že se žalobkyně nedostavila k jednání, soud ji nemohl vyzvat k navržení důkazů k prokázání výše uvedených rozhodných skutečností dle § 118a odst. 3 občanského soudního řádu a poučit ji o následcích neunesení důkazního břemene. Jelikož se toto poučení poskytuje zásadně na jednání, neúčast žalobkyně na jednání jde k její tíži; není to důvodem pro odročení jednání. 9. Po právní stránce soud dospěl k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávky elektřiny podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy, na základě které vznikla žalobkyni povinnost dodávat žalovanému elektřinu a žalovanému jako odběrateli povinnost zaplatit za dodávky elektřiny stanovenou cenu. Předloženou fakturou bylo prokázáno, v jaké výši žalovaný elektřinu čerpal a jaká částka mu byla vyúčtována. Žalovaný však své povinnosti ze smlouvy porušil, když se dostal do prodlení se zaplacením vyúčtované ceny. Žalovaný se dostal do prodlení v den následující po splatnosti příslušné faktury a od tohoto dne má žalobkyně právo na zaplacení úroku z prodlení dle ust. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Nárok žalobkyně na zaplacení ceny za dodávku elektřiny ve výši 10 526,75 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení tedy soud shledal důvodným. 10. Pokud jde o požadované poplatky za upomínky, tak ve všeobecných obchodních podmínkách dodávky elektřiny bylo sjednáno, že žalobkyně může po žalovaném požadovat zaplacení poplatku ve výši 240 Kč za každou upomínku k úhradě dlužných plateb. Žalovaný smlouvu porušoval tím, že neplatil sjednané zálohy, proto mu žalobkyně zaslala dvě upomínky, za které požaduje zaplatit poplatek. Tyto poplatky soud po právní stránce hodnotí jako smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku Tyto poplatky totiž nejsou cenou za jakoukoliv službu poskytovanou žalovanému, tyto zasílá žalobkyně dle vlastní volby z důvodu porušení povinností žalovaného, žalovaný ani nemá možnost jejich zasílání nijak ovlivnit (pokud je v prodlení s placením). Tyto poplatky tedy fakticky žalovaného sankcionují za porušení povinností dle smlouvy (nehraje roli, zda tyto poplatky mají částečně či zcela nahrazovat případné náklady, které se zasíláním upomínek vznikají žalobkyni – funkcí smluvní pokuty je totiž mj. nahradit škodu vzniklou porušením povinnosti – § 2050 občanského zákoníku). To samo o sobě nemá na platnost ujednání o těchto poplatcích vliv, když účastníci si samozřejmě mohli smluvní pokutu sjednat. V této věci se však jednalo o spotřebitelskou smlouvu a smluvní pokuta nebyla sjednána v samotné smlouvě, ale pouze v obchodních podmínkách. Jak vyslovil Ústavní soud ČR ve svém nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3512/11, v rámci spotřebitelských smluv ujednání zakládající smluvní pokutu zásadně nemohou být součástí tzv. všeobecných obchodních podmínek, nýbrž toliko spotřebitelské smlouvy samotné. Sjednání smluvní pokuty v obchodních podmínkách Ústavní soud označil za nepoctivé. Sjednání tohoto poplatku (smluvní pokuty) proto soud dle § 580 odst. 1 občanského zákoníku v návaznosti na § 588 občanského zákoníku posoudil jako neplatné pro rozpor s dobrými mravy, neboť nepoctivé jednání je rozhodně v rozporu s dobrými mravy. Požadované poplatky tedy nebyly platně sjednány, nárok na jejich zaplacení proto soud neshledal důvodným. 11. Pokud šlo o požadovaný poplatek za odpojení, tak jak je uvedeno výše, soud nemá za prokázané, že k odpojení distributorem došlo, nebylo ani prokázáno, kdo byl distributorem nebo že by náklady na odpojení byly žalobkyni vyúčtovány. Podle § 153 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu, může tedy vycházet pouze z toho, co v řízení bylo prokázáno. Jelikož nebylo prokázáno, že k odpojení došlo, a tedy nebylo prokázáno, že byly splněny podmínky pro účtování tohoto poplatku dle smlouvy, ani tento nárok soud neshledal důvodným. Nadto i v tomto případě sjednaný poplatek soud považuje za smluvní pokutu dle § 2048 občanského zákoníku (opět se nejedná o žádnou vyžádanou službu, ale fakticky o sankci za to, že žalobkyně z důvodu porušení povinností žalovaným nechala odběrné místo odpojit). Plat