34 C 389/2020-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala zaplacení částky 21 030 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřels žalovanou dne [datum] Smlouvu o zápůjčce [číslo] na základě které ji poskytl částku 20 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 20 000 Kč spolu s částkou 9 703 Kč, která se skládá z částky 5 139 Kč, která je součtem kapitalizovaných úroků za zapůjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu trvání smlouvy, s úrokovou sazbou 23% p.a., odměny za administrativní zpracování zápůjčky ve výši 500 Kč a za administrativní činnost ve výši 4 064 Kč. Zápůjčku spolu s částkou 9 703 Kč byla žalovaná povinna vrátit v 24 měsíčních splátkách po 1 238 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum] Poslední splátku žalovaná uhradila dne [datum]. Žalovaná uhradila 7 304 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Dlužná částka 21 030 Kč se skládá z jistiny 14 567,29 Kč a poplatku 6 462,71 Kč. 2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, ač byla soudem vyzvána. 3. Soud ve věci jednal dne [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“) 4. Ze Smlouvy o zápůjčce ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi žalovanou jako zákazníkem a [právnická osoba] Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalované zápůjčku ve výši 20 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu s poplatkem ve výši 9 703 Kč, který se skládá z úroku ve výši 5 139 Kč, administrativní zpracování zápůjčky ve výši 500 Kč a administrativní činnost ve výši 4 064 Kč, vrátit společnosti v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 1 238 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Celková částka, kterou je žalovaná povinna vrátit tak čin 29 703 Kč. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že převzala celou částku zápůjčky v hotovosti. Smluvní strany si sjednaly, že úroková sazba je stanovena jak pevná a v případě sjednání úhrady celkové dlužné částky ve 24 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 23% p.a., 5. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že se smlouva uzavírá na dobu určitou, a její účinnost trvá do splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky, avšak bude-li zákazník v okamžiku splatnosti poslední splátky celkové dlužné částky v prodlení se zaplacením některé ze splátek, prodlužuje se účinnost smlouvy do doby uhrazení celkové dlužné částky. V čl. 8 je uvedeno, že se splátky dlužné částky použijí nejprve na splatný poplatek a poté na jistinu. Obsah smluvních podmínek je umístěn v dolní části smlouvy o zápůjčce pod podpisy účastníků smlouvy a dále pokračuje na další straně. Na smluvních podmínkách nejsou připojeny podpisy. 6. Ze Smlouvy o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizováno] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem. Předmětem smlouvy je postoupení pohledávek uvedených v seznamu, který je přílohou [číslo] smlouvy, přičemž z této přílohy se zjišťuje, že na žalobkyni byla postoupena pohledávka za žalovanou. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalované, že pohledávka ze Smlouvy o zápůjčce byla na základě Smlouvy o postoupení pohledávky postoupena na žalobkyni a k datu postoupení výše pohledávky činí 33 510,03 Kč. 8. Z tabulky umoření soud zjistil, že žalovaná uhradila 7 splátek, poslední [datum], celkem v částce 8 674 Kč. 9. Předžalobní výzvou ze dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení 28 590,45 Kč ve lhůtě do [datum]. Odeslání písemnosti je doloženo podacím lístkem. 10. Soud zjistil tento skutkový stav. Právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovanou smlouvu o zápůjčce, na základě které byly žalované poskytnuty peněžní prostředky ve výši 20 000 Kč, které se zavázala žalovaná vrátit spolu s poplatkem ve výši 9 703 Kč, který se skládá z úroku ve výši 5 139 Kč, administrativní zpracování zápůjčky ve výši 500 Kč a administrativní činnosti ve výši 4 064 Kč, a to v pravidelných 24 měsíčních splátkách ve výši 1 238 Kč. Celková částka, kterou byla žalovaná povinna vrátit, činila 29 703 Kč. Žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že převzala celou částku zápůjčky v hotovosti. Úroková sazba byla stanovena jako pevná a v případě sjednání úhrady celkové dlužné částky ve 24 splátkách, činí výše zápůjční úrokové sazby 23% p.a. Žalovaná splátky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila 8 674 Kč. Původní věřitel nezjišťoval, zda je žalovaná schopna splácet sjednané splátky zápůjčky, neporovnával příjmy a výdaje žalované. Pohledávka ze smlouvy byla postoupena na žalobkyni Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno. 11. Podle § 1 zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru účinném do 30. 11. 2016, tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropské unie a upravuje některá práva a povinnosti související se spotřebitelským úvěrem. Spotřebitelským úvěrem se rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. 12. Podle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 o spotřebitelském úvěru účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 13. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 15. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále je „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 16. Podle § 2991 odst. 2 o. z. se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 1968 věta první o. z. je v prodlení dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní. 18. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Na základě provedeného dokazování ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k těmto právním závěrům. Žalobkyně nedostála své zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované ve smyslu § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a nevynaložila odbornou péči, jak ji ukládal zákon, aby zjistila schopnost žalované splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru. 20. Žalobkyně se k jednání nedostavila, o odročení nepožádala a soud ji tak nemohl poučit dle ust. § 118a odst. 3 o.s.ř. Soud uvádí, že ust. § 118a o. s. ř. upravuje jen poučovací povinnost soudu při jednání. Znamená to, že účastník, který se nedostavil k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, tím soudu znemožnil, aby mu poskytl poučení podle ust. § 118a, jestliže soud projednal věc v nepřítomnosti takového účastníka v souladu s ust. § 101 odst. 3. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ust. § 118a proto, že se nedostavil k jednání, není oprávněn a povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (viz Drápal, L., Bureš, J. a kol., Občanský soudní řád I, II Komentář