7 C 169/2021-34 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou podanou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] se žalobce domáhal, aby soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci shora uvedenou částku s přísl. Svoji žalobu žalobce odůvodnil tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce dne [datum] prostřednictvím webové stránky [webová adresa]. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 3 600 Kč do [datum]. Společně se zapůjčenou částkou se žalovaný zavázal uhradit paušální poplatek ve výši 1 170 Kč za poskytnutou zápůjčku a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 1 433 Kč. Žalovaný do dnešního dne žalovanou částku neuhradil, proto byl žalobce nucen obrátit se svoji žalobou na zdejší soud. 2. Podle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu nedostaví-li se řádně předvolaný účastník k jednání a včas nepožádal z důležitého důvodu o odročení, může soud věc projednat a rozhodnout v nepřítomnosti takového účastníka, vychází přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů. V souladu s tímto ustanovením soud jednal v nepřítomnosti žalovaného dne [datum], neboť žalovaný se k jednání řádně nedostavil bez omluvy, i když byl řádně předvolán. 3. Soud provedl listinné důkazy. 4. Ze smlouvy o zápůjčce a všeobecných obchodních podmínek soud naznal, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce dle ustanovení § 2390 násl. zákona č. 89/2012Sb. Žalobce se zavázal na požádání žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 3 600 Kč. Žalovaný se zavázal uhradit úvěr do 22 dnů tj. [datum]. Žalovaný se dále zavázal uhradit poplatek ve výši 1 170 Kč za poskytnutou zápůjčku a účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 1 500 Kč, popř. smluvní pokutu ve výši 1 433 Kč v případě prodlení se splácením dluhu. Žalovaný tuto smlouvu nestvrdil svým podpisem. 5. Z výzvy k placení ze dne [datum], [datum], [datum] soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky. 6. Z předžalobní výzvy a podacího lístku k placení soud naznal, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 8 015 Kč. 7. Z výpisu účtu bylo soudem zjištěno, že na účtu žalobce je evidována platba ve výši 3 600 Kč na účet [bankovní účet] [číslo] označená jako domácí platba půjčka od žalobce. 8. Na základě těchto důkazů, jež zhodnotil dle § 132 o.s.ř. soud vzal za prokázaný tento skutkový stav: 9. S ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti, které ve svém souhrnu vedou soud k závěru, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě částky 8 015 Kč. Na účtu žalobce je evidována platba ve výši 3 600 Kč na účet [bankovní účet] [číslo] označená jako platba půjčka. 10. Dle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 11. Podle § 1969 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení, může věřitel vymáhat splnění dluhu, anebo může od smlouvy odstoupit za podmínek ujednaných ve smlouvě nebo stanovených zákonem. 12. Podle § 1751 občanského zákoníku část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 13. Podle § 2050 občanského zákoníku, je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje. 14. Podle § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Dle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 16. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je zčásti důvodná. 17. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda byly splněny předpoklady stanovené zákonem ke vzniku platné a účinné smlouvě o zápůjčce a zda bylo uzavřena mezi účastníky platná a účinná ujednání o smluvní pokutě a to, že žalobce se jako věřitel zavázal žalovanému jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaný se zavázal tyto peníze vrátit s příslušným poplatkem a zda tedy žalobce – věřitel přenechal dlužníkovi žalovanému určité množství věcí druhově určených (peníze) k volnému nakládání dle § 2390 občanského zákoníku. 18. V průběhu řízení bylo prokázáno listinnými důkazy, že žalovaný od žalobce obdržel peněžitou částku ve výši 3 600 Kč. Tuto peněžní částku žalovaný převzal prostřednictvím účtu od žalobce označenou jako půjčka. Tato skutečnost byla potvrzena potvrzením výpisem z účtu žalobce. Soud v průběhu řízení zkoumal, zda mezi účastníky byl uzavřen smluvní vztah, ve kterém žalobce jako věřitel se zavázal žalovanému jako dlužníku přenechat peněžní hotovost ve shora uvedené výši a žalovaný jako dlužník se zavázal žalobci tyto peněžní prostředky vrátit tedy, zda mezi účastníky byla uzavřena smlouva o zápůjčce. Tato skutečnost nebyla v průběhu řízení prokázána ze strany žalobce, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný akceptoval předmětnou smlouvu o zápůjčce. Dle názoru soudu nebyla mezi účastníky uzavřena platná smlouva o zápůjčce, neboť nebyly splněny shora uvedené předpoklady stanovené zákonem a žalovaný se nezavázal k vrácení částky ve stanoveném termínu s poplatky. Soud proto dospěl k závěru, že žalovaný je povinen tuto částku vrátit podle § 2991 odst. 2 o. z. jako bezdůvodné obohacení. 19. Vzhledem ke skutečnosti, že smlouva o zápůjčce mezi žalobcem a žalovaným nebyla platně uzavřena, nemohla být ani stanovena splatnost vrácení zaslaných peněžních prostředků. Žalovaný tak byl povinen dle ust. § 1958 odst. 2 o. z. splnit dluh prvního dne poté, kdy byl o plnění věřitelem požádán. Od následujícího dne je tak žalovaný v prodlení a je povinen hradit žalobci úrok z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Jelikož žalovaný byl poprvé řádně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou ze dne [datum], které bylo žalobcem odesláno dne [datum], uložil soud žalovanému uhradit žalobci vedle dlužné jistiny i zákonný úrok z prodlení z dlužné částky (3 600 Kč) od [datum] tj. ode dne následujícího od doručení 20. Podle ustanovení § 120 odst. 1 o.s.ř. jsou účastníci povinni označit důkazy k prokázání svých tvrzení. Soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Podle ustanovení § 120 odst. 3 věty druhé o.s.ř. neoznačí-li účastníci důkazy potřebné k prokázání svých tvrzení, vychází soud při zjišťování skutkového stavu z důkazů, které byly provedeny. Důkazním břemenem se rozumí procesní odpovědnost účastníka řízení za to, že za řízení nebyla prokázána jeho tvrzení a že z tohoto důvodu muselo být rozhodnuto o věci samé v jeho neprospěch. Smyslem důkazního břemene je umožnit soudu rozhodnout o věci samé i v takových případech, kdy určitá skutečnost, významná podle hmotného práva pro rozhodnutí o věci, pro nečinnost účastníka (v důsledku nesplnění povinnosti uložené účastníku ustanoveními § 101 odst.1 písm. b) a § 120 odst.1 větou první o.s.ř.) nebo vůbec (objektivně vzato) nemohla být prokázána. Závěr o tom, že účastník neunesl důkazní břemeno, lze - jak vyplývá zejména z jeho smyslu v občanském soudním řízení - v první řadě učinit jen tehdy, jestliže soud řádně a úplně provedl všechny důkazy, které účastník označil k prokázání svého tvrzení. Žalobce neunesl důkazní břemeno v dané věci, neboť neprokázal, že žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 3 600 Kč, neboť nebylo prokázáno, že žalovaný akceptoval smlouvu o zápůjčku, neboť z předložených listinných důkazů nelze určit, zda tuto smlouvu o úvěru s podmínkami žalovaný akceptoval včetně sjednaní v žalobě uplatněného poplatku za upomínky, smluvní pokutu za prodlení žalovaného s úhradou dluhu, úroků soudu nezbylo než žalobu co do částky poplatku ve výši 1 170 Kč, náklady ve výši 1500 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 433 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 4 770 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 1 170 Kč od [datum] do zaplacení částečně zamítnout. 21. S ohledem na uvedené skutečnosti soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem II. 22. O nákladech řízení v předmětné věci bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 věty občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Oba účastníci byly ve věci téměř stejně úspěšní, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výrokové části pod bodem III.