74 C 147/2021-33 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši 35 200 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl úvěr 20 000 Kč, když si žalovaný tuto částku převzal v hotovosti v den uzavření smlouvy o úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 36 000 Kč, tvořenou jistinou 20 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru 16 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 600 Kč Náklady spotřebitelského úvěru se skládají z úroku ve výši 4 000 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 19,38 % ročně z jistiny za trvání smlouvy), z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč, z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 800 Kč. Žalobou uplatňovaná částka ve výši 35 200 Kč, se skládá z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč a z nákladů spotřebitelského úvěru 15 200 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 850,42 Kč představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 20 000 Kč od [datum] do postoupení pohledávky, tj. do [datum]. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 1 765,73 Kč představuje úrok ve výši 19,38 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do postoupení pohledávky, tj. do [datum]. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku ve výši 19,38 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení, úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 20 000 Kč od [datum] do zaplacení. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr, když údaje o jeho majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celou dobu pasivní. 3. Z listiny označené jako smlouva o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) žalovanému dne [datum] částku ve výši 20 000 Kč, kterou se, a to včetně nákladů spotřebitelského úvěru ve výši 16 000 Kč (celkem 36 000 Kč), žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Celková částka ve výši 36 000 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 16 000 Kč, které se skládají z úroku ve výši 4 000 Kč (32,15 % ročně), z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Z listiny vyplývá, že smluvní strany si sjednaly tzv. hotovostní režim, kdy žalovaný byl povinen hradit splátky úvěru k rukám obchodního zástupce nebo pracovníka právního předchůdce žalobkyně. 4. Z karty zákazníka/žádosti o zápůjčku ze dne [datum] soud zjistil, že listina byla žalovaným podepsána dne [datum]. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalovaném, když dle nich má bydlet v podnájmu, žije s sám, nemá nezaopatřené dítě, jeho příjmem je mzda. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána částka [částka] (mzda), jako průměrné výdaje byla zapsána částka [částka] (bydlení/energie [částka], osobní výdaje – telefon/léky/doprava/jídlo/oblečení [částka], splátky úvěrů – [částka]), tedy použitelný příjem činí [částka]. Dále z ní plyne, že proti žalovanému je vedeno exekuční řízení se splátkou [částka]. V části žádosti o úvěr nazvané doložené dokumenty je zaškrtnuta pouze pracovní smlouva a výplatní pásky. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovaným na žalobkyni. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce [číslo] na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (podací lístek). 7. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do [datum]. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (podací lístek). 8. Z výpisu z obchodní rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o akciovou společnost zapsanou v obchodním rejstříku České republiky. 9. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo]. Žalovaný si při podpisu smlouvy od právního předchůdce žalobkyně převzal v hotovosti částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 36 000 Kč, a to v 60 týdenních splátkách po 600 Kč. Celková částka ve výši 36 000 Kč je tvořena jistinou ve výši 20 000 Kč a náklady spotřebitelského úvěru ve výši 16 000 Kč, které se skládají z úroku ve výši 4 000 Kč, z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaný před podáním žaloby uhradil částku ve výši 800 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím úvěru zjišťoval od žalovaného informace o jeho příjmech a výdajích, které následně zanesl do žádosti o úvěr. Od žalovaného si navíc k ověření příjmů vyžádal pracovní smlouvu a výplatní pásky. Právní předchůdce žalobkyně si od žalovaného nevyžádal žádné doklady ohledně výdajů žalovaného ve výši [částka] (bydlení/energie [částka], osobní výdaje – telefon/léky/doprava/jídlo/oblečení [částka], splátky úvěru [částka]). Příjem činí dle údajů uvedených v žádosti o úvěru částku ve výši [částka]. 10. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 11. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku, se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 12. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 13. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 14. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 15. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 16. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 17. Podle ustanovení § 1970 občanského zák