74 C 219/2021-93 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení, které byla zahájeno žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum], je zaplacení částky ve výši 8 540,44 Kč s příslušenstvím. Nárok vznikl z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalovanému poskytla [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o úvěru ze dne 24. 8. 2016 Smlouvou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč čerpal, čímž žalovanému v souvislosti s uvedenou smlouvou vznikla povinnost tuto částku, včetně sjednaných úroků ve výši 15,9 % ročně, splatit pravidelnými měsíčními splátkami stanovenými smlouvou. Žalovaný se dále zavázal uhradit sjednané poplatky. Jelikož žalovaný nehradil splátky řádně a včas, právní předchůdce žalobkyně v souladu se smlouvou úvěr ke dni 30. 6. 2018 zesplatnil. Právní předchůdce žalobkyně následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni 1. 3. 2019 postoupil pohledávky vyplývající z uvedené smlouvy o úvěru v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. Dlužná částka ve výši 8 540,44 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 5 525,34 Kč, z poplatků ve výši 2 420 Kč a z kapitalizovaného úroku ve výši 595,10 Kč. Žalobkyně dále požadovala úrok z prodlení v zákonné výši kapitalizovaný ke dni postoupení pohledávky v částce 371,67 Kč, úrok ve výši 15,9 % ročně z částky ve výši 5 525,34 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení, úrok ve výši 15,9 % ročně z částky ve výši 595,10 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 8 540,44 Kč od 2. 3. 2019 do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že právní předchůdce žalobkyně zkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí, když s ohledem na výši příjmu žalovaného dospěl právní předchůdce žalobkyně k závěru, že žalovaný bude schopen úvěr splácet. Dále žalobkyně uvedla, že žalovaný měl u právního předchůdce žalobkyně veden účet, tedy právní předchůdce žalobkyně znal výši jeho příjmů a výdajů a jeho platební morálku. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí plnou náhradu nákladů řízení. 3. Vzhledem k tomu, že se žalovaný k žalobě nevyjádřil, provedl soud dokazování jen listinami předloženými žalobkyní. 4. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali dne 24. 8. 2016 smlouvu o úvěru, kterou se právní předchůdce žalobkyně zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 1 000 Kč, a to včetně smluveného úroku ve výši 15,9 % ročně a poplatků (smlouva o úvěru ze dne 24. 8. 2016, standartní informace o spotřebitelském úvěru). Právní předchůdce žalobkyně a žalovaný podepsali dne 6. 3. 2017 dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne 6. 3. 2017, kterým byla měněna splatnost splátek úvěru (dodatek ke smlouvě o úvěru ze dne 6. 3. 2017). Nedílnou součást smlouvy tvoří všeobecné obchodní podmínky a ceníky právního předchůdce žalobkyně, jimiž jsou smluvní strany vázány (smlouva o úvěru ze dne 24. 8. 2016, všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], ceník [právnická osoba] účinný od 1. 8. 2016, ceník [právnická osoba] účinný od 23. 4. 2018). Ze všeobecných obchodních podmínek právního předchůdce žalobkyně plyne bližší úprava práv a povinností smluvních stran (všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba]). Z ceníků právního předchůdce žalobkyně vyplývá výše poplatků účtovaných žalovanému (ceník [právnická osoba] účinný od 1. 8. 2016, ceník [právnická osoba] účinný od 23. 4. 2018). Žalovaný úvěr ve výši 20 000 Kč čerpal dne 24. 8. 2016 (platební historie, výpis z účtu žalovaného za období 8/ 2016). Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 21 238,38 Kč, když poslední platba byla uhrazena dne 21. 3. 2018 (platební historie). Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 29. 5. 2018 dopis adresovaný žalovanému, kterým ho vyzval k úhradě částky ve výši 5 216 Kč, a to do 30. 6. 2018 (poslední výzva k úhradě dlužné částky ze dne 29. 5. 2018). Doklad o odeslání, resp. doručení dopisu nebyl soudu předložen. Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 30. 6. 2018 dopis adresovaný žalovanému, kterým ho vyzval k úhradě částky ve výši 7 999 Kč (rozhodnutí o okamžité splatnosti dluhu ze dne 30. 6. 2018). Doklad o odeslání, resp. doručení dopisu nebyl soudu předložen. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019 došlo k postoupení pohledávek právního předchůdce žalobkyně včetně pohledávky uplatňované žalobou na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne 28. 2. 2019 včetně dohody o úplatě, potvrzení o zaplacení kupní ceny, seznam postoupených pohledávek, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Právní předchůdce žalobkyně vyhotovil dne 22. 3. 2017 dopis adresovaný žalovanému, kterým mu oznámil, že s účinností ke dni 1. 3. 2019 byla žalobou uplatňovaná pohledávka převedena na žalobkyni (oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně informace o zpracování osobních údajů, kopie podacího lístku). Doklad o odeslání, resp. doručení oznámení nebyl soudu předložen. Žalovaný byl zástupcem žalobkyně dne 9. 5. 2019 vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 9 237,77 Kč ze smlouvy o úvěru, a to do 19. 5. 2019 (výzva k plnění předcházející žalobě ze dne 9. 5. 2019, kopie podacího lístku). Žalovaný v žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 23. 8. 2016 uvedl, že jeho příjem činí 10 440 Kč, když je v něm uvedeno, že příjem nebyl doložen, a jako výdaje uvedl částku ve výši 2 000 Kč (žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne 23. 8. 2016). Na účet žalovaného byla dne 11. 3. 2016 zaslána mzda ve výši 5 404 Kč, dne 13. 4. 2016 mzda ve výši 11 203 Kč, dne 14. 6. 2016 mzda ve výši 12 4943 Kč, dne 15. 7. 2016 mzda ve výši 13 188 Kč, dne 16. 8. 2016 mzda ve výši 9 913 Kč (výpis úhrad). Příjmy a výdaje žalovaného v měsíci březnu, dubnu, květnu a červenci 2016 byly v téměř shodné výši, popř. výdaje převyšovaly příjmy (výpis z účtu žalovaného za období 1. 3. 2016 do 31. 8. 2016). Pouze v červnu 2016 přesahovaly příjmy žalovaného jeho výdaje, ale to jen proto, že mu v červnu byla poskytnuta zápůjčka či úvěr ve výši 10 000 Kč (výpis z účtu žalovaného za období 1. 3. 2016 do 31. 8. 2016). 5. Z výpisu z interní databáze [právnická osoba] soud pro toto řízení ničeho nezjistil. 6. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 7. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 2399 občanského zákoníku, úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 9. Podle ustanovení § 1751 odst. 1 občanského zákoníku, část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. 10. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku