74 C 221/2021-40 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala zaplacení částky ve výši zaplacení 12 995,60 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl zápůjčku 8 000 Kč, kterou si žalovaná převzala v hotovosti v místě svého bydliště. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 13 527 Kč, tvořenou jistinou 8 000 Kč a souhrnným poplatkem 5 527 Kč v 12 měsíčních splátkách po 1 128 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 1 119 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 1 312 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 833 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 382 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem 1 Kč, když výše nesplacené jistiny tak činí 7 999 Kč a výše nesplaceného souhrnného poplatku činí 5 527 Kč (úrok, poplatek za administrativní činnost a za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení). Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 975,88 Kč představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 7 999 Kč [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 1 933,09 Kč představuje úrok ve výši 29 % ročně z částky 7 999 Kč [datum] do data postoupení pohledávky ([datum]). Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba], na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalované splácet zápůjčku, když údaje o její majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a zůstala po celou dobu pasivní. 3. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) žalované dne [datum] částku ve výši 8 000 Kč, kterou se, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 5 527 Kč (celkem 13 527 Kč), žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 12 měsíčních splátkách po 1 128 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 1 119 Kč. Celková částka ve výši 13 527 Kč je tvořena jistinou ve výši 8 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 5 527 Kč, který se se skládá z úroku ve výši 1 312 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 833 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 382 Kč. První splátka ke konci splátkového období, když první splátkové období začíná uzavřením smlouvy. Ve smlouvě byl sjednán úrok ve výši 29 % ročně. 4. Ze smluvních podmínek, které nejsou smluvními stranami podepsány, soud zjistil bližší úpravu práv a povinností smluvních stran. 5. Z karty zákazníka/žádosti o spotřebitelský úvěr ze dne [datum] soud zjistil, že listina byla žalovanou podepsána dne [datum]. Dále z ní plyne, že do předtištěného vzoru byly vyplněny (zaškrtnuty) údaje o žalované, když dle nich má bydlet v podnájmu, má jednu vyživovanou osobu, jejím příjmem je mzda. Vyplývá z ní, že jako průměrný příjem do ní byla zapsána mzda ve výši 12 217 Kč a dále částka ve výši 2 000 Kč označená jako další příjmy domácnosti, jako průměrné výdaje byla zapsána částka 9 000 Kč. V části žádosti nazvané doložené dokumenty je zaškrtnuta pouze pracovní smlouva, výplatní pásky. 6. Z tabulky umoření plyne, že žalovaná uhradila pouze částku ve výši 1 Kč. 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti [právnická osoba] za žalovanou na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost [právnická osoba] žalované oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce [číslo] na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byla žalovaná vyzvána k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne [datum] (podací lístek). 9. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaná byla vyzvána k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do [datum]. Předžalobní výzva byla žalované odeslána dne [datum] (podací lístek). 10. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o zápůjčce [číslo]. Žalovaná si při podpisu smlouvy převzala v hotovosti částku 8 000 Kč. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 13 527 Kč, a to v 12 měsíčních splátkách po 1 128 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 1 119 Kč. Částka ve výši 13 527 Kč je tvořena jistinou ve výši 8 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 5 527 Kč, který se skládá z úroku ve výši 1 312 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 29 % ročně z jistiny za období od [datum] do [datum]), z poplatku za administrativní činnost ve výši 2 833 Kč a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 1 382 Kč. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne [datum] postoupena žalobkyni. Žalovaná před podáním žaloby uhradila pouze částku ve výši 1 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím zápůjčky zjišťoval od žalované informace o jejích příjmech a výdajích, které následně zanesl do žádosti o úvěr. Od žalované si navíc k ověření příjmů vyžádal doklad o výši mzdy. Právní předchůdce žalobkyně si od žalované nevyžádal žádné doklady ohledně dalších příjmů domácnosti a ohledně výdajů žalované ve výši 9 000 Kč. 11. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 12. Podle ustanovení § 2390, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 13. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 3. 1. 2019 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 15. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 16. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 18. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 19. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez so