74 C 271/2021-31 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení, které bylo zahájeno žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum], je zaplacení částky ve výši 5 883 Kč s příslušenstvím z titulu nezaplacené zápůjčky, kterou poskytla žalované společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum]. Právní předchůdce žalobkyně žalované poskytl zápůjčku ve výši 4 000 Kč, když si žalovaná tuto částku převzala v hotovosti v den uzavření smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 6 493 Kč, tvořenou jistinou ve výši 4 000 Kč, poplatky ve výši 2 364 Kč a pojištěním ve výši 129 Kč v 43 týdenních splátkách po 151 Kč. Poplatky se skládají z úroku ve výši 2 364 Kč (jedná se o kapitalizovaný úrok ve výši 20,98 % ročně z jistiny za trvání smlouvy), z poplatku za administrativní činnost ve výši 800 Kč a z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas. Žalovaná uhradila celkem 610 Kč. Žalobou uplatňovaná částka ve výši 5 883 Kč, se skládá z nesplacené jistiny ve výši 3 999,99 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 683,64 Kč, z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 082,95 Kč a z poplatku za pojištění ve výši 116,42 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 983,89 Kč představuje úrok z prodlení v zákonné výši z částky 3 999,99 Kč od 2. 12. 2016 do postoupení pohledávky, tj. do 6. 12. 2019. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 2 580,53 Kč představuje úrok ve výši 20,98 % ročně z částky 3 999,99 Kč od 25. 11. 2016 do postoupení pohledávky, tj. do 6. 12. 2019. Žalobkyně dále požaduje úhradu úroku ve výši 20,98 % ročně z částky 3 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 999,99 Kč od 7. 12. 2019 do zaplacení. Dne 30. 9. 2016 došlo k fúzi sloučením právního předchůdce žalobkyně a společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], když po spojení obou společností došlo k zániku právního předchůdce žalobkyně a jeho právním nástupcem se stala společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení shora specifikované pohledávky ze společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], na žalobkyni. Žalobkyně uvedla, že její právní předchůdce řádně zkoumal schopnost žalované splácet zápůjčku, když údaje o její majetkové situaci zapsal do zákaznické karty a zároveň do ní uvedl, které údaje byly právním předchůdcem žalobkyně ověřeny z předložených dokladů. Žalovaná pohledávku neuhradila ani na základě předžalobní výzvy. 3. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaná a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o půjčce [číslo] (smlouva o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek). Žalovaná si při podpisu smlouvy od právního předchůdce žalobkyně převzala v hotovosti částku 4 000 Kč (smlouva o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek). Žalovaná se zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 6 493 Kč, a to v 43 týdenních splátkách po 151 Kč (smlouva o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek). Celková částka ve výši 6 493 Kč je tvořena jistinou ve výši 4 000 Kč, pojistným ve výši 129 Kč a poplatky ve výši 2 364 Kč, které se skládají z úroku ve výši 364 Kč, z administrativního poplatku ve výši 800 Kč, z poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 1 200 Kč (smlouva o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek). První splátka byla splatná ve lhůtě 7 dnů od data uzavření smlouvy (smlouva o půjčce [číslo] včetně smluvních podmínek). Dne [datum] došlo k fúzi sloučením společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [IČO], sídlem [adresa], když po spojení obou společností došlo k zániku společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], [IČO], sídlem [adresa] (výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba], [IČO]). Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupena společností [právnická osoba] ([IČO]) na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek, výpis z obchodního rejstříku žalobkyně). Žalovaná byla oznámením ze dne 6. 12. 2019 právním předchůdcem žalobkyně informována, že došlo k postoupení pohledávky vzniklé ze smlouvy o půjčce [číslo] dále byla vyzvána k úhradě dlužné částky, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení (oznámení ze dne [datum] včetně informací o zpracování osobních údajů). Oznámení bylo žalované odesláno dne 7. 1. 2020 (podací lístek). Žalovaná ničeho dalšího neuhradila, přestože byla zástupcem žalobkyně upomenuta ze dne 26. 4. 2021 (výzva k plnění, podací lístek). Právní předchůdce žalobkyně před poskytnutím půjčky zjišťoval od žalované informace o jejích příjmech a výdajích, které následně zanesl do zákaznické karty (karta zákazníka – žádost o úvěr). Jako příjem žalované do ní byla zapsána částka 8 100 Kč (rodičovský příspěvek), částka 4 200 Kč (sociální dávky) a částka 11 000 Kč jako další příjmy domácnosti (karta zákazníka – žádost o úvěr). Jako výdaje žalované do ní byla zapsána částka 7 700 Kč (nájem), částka 10 500 Kč (výdaje domácnosti) a částka 400 Kč (ostatní náklady), když jako použitelný příjem byla zapsána částka ve výši 4 700 Kč (karta zákazníka – žádost o úvěr). Od žalované si k ověření majetkové situace žalované vyžádal výplatní pásky, výpis z účtu, nájemní smlouvu, SIPO a výměr podpory (karta zákazníka – žádost o úvěr). 4. Podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 5. Podle ustanovení § 2390, přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. 6. Podle ustanovení § 9 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném do 30. 11. 2016 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“) věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná. 7. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce druhého téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 8. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 10. Dle názoru soudu v daném případě právní předchůdce žalobkyně nedostál povinnosti mu zákonem stanovené v ustanovení § 9 zákona o spotřebitelském úvěru, když před poskytnutím zápůjčky s odbornou péčí neposoudil schopnost žalované splatit zápůjčku, když sice uvedl, že zkoumal příjmy a výdaje žalované, ale jí uvedené údaje si řádně neověřil, když si neověřil výši a původ tzv. dalších příjmů domácnosti ve výši 11 000 Kč, když bez těchto dalších příjmů by výdaje žalované přesahovaly její příjmy. Právní předchůdce žalobkyně tak zejména nezjistil, jaké jsou„ volné“ peněžní prostředky žalované a zda z nich bude žalovaná schopna uhradit zápůjčku, a to za situace, kdy žalovaná v době poskytnutí zápůjčky pobírala rodičovský příspěvek a zároveň její příjmy byly tak nízké, že jí vznikl nárok na sociální dávky. Soud tak dospěl k závěru, že právní předchůdce žalobkyně nep