74 C 293/2021-25 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 20 000 Kč s kapitalizovaným úrokem v částce 10 234 Kč od 26. 7. 2004 do 25. 7. 2005, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 20 000Kč od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) uzavřel s žalovanou dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“). Žalovaná na základě této smlouvy převzala částku 20 000 Kč a zavázala se, i se souhrnným poplatkem 13 280 Kč, vrátit celkem částku 33 280 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši 640 Kč. Žalovaná svoji povinnost hradit splátky řádně a včas nesplnila, když na pohledávku zaplatil celkem částku ve výši 3 046 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na [právnická osoba] S.a.r.l., sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] [město], [země], která ji následně postoupila na žalobkyni. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) a žalovaná podepsali listinu označenou jako smlouva o půjčce [číslo] jejímž obsahem je závazek původního věřitele půjčit žalované částku 20 000 Kč a závazek žalované vrátit částku i se souhrnným poplatkem 13 280 Kč, tedy vrátit celkem částku 33 280 Kč, a to v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši 640 Kč, když první splátka je splatná 7. den ode dne podpisu smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že dne 26. 7. 2004 žalovaná převzala od původního věřitele částku 20 000 Kč. Ze smlouvy plyne, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro smlouvu o půjčce. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že při 52 týdenních splátkách činní RPSN (roční procentní sazby nákladů) 199,4 % ročně a při 31 týdenních splátkách činní RPSN 365,1 %. 4. Ze statistických údajů [obec] národní banky vyplývá, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v roce 2004 činily průměrně v případě spotřebních úvěrů sazbu od 12,82 % do 15,65 % ročně. 5. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] S.a.r.l., sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] [město] soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku [země]. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku [země]. 6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství [právnická osoba] S.a.r.l., sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] [město], [země]. 7. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení pohledávky a zároveň ji vyzval k úhradě dluhu [právnická osoba] S.a.r.l., a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalované odesláno dne 24. 7. 2015 (podací arch). 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] S.a.r.l., sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] [město], [země] jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. 9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 12. 9. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] S.a.r.l., sídlem rue [jméno] [příjmení] 1A, L [číslo] [město], [země], oznámila žalované, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň ji vyzvala k úhradě dluhu. Oznámení bylo žalované odesláno dne 14. 9. 2018 (podací arch). 10. Z předžalobní upomínky ze dne 12. 4. 2021 soud zjistil, že žalovaná byla dne 12. 4. 2021 vyzvána k úhradě žalobou uplatňované pohledávky s upozorněním na možnost podání žaloby (podací arch). 11. Po provedeném dokazování soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru. Původní věřitel a žalovaná podepsali dne 26. 7. 2004 listinu označenou jako smlouva o půjčce, na základě které byla žalované předána částka ve výši 20 000 Kč a žalovaná se zavázala půjčku včetně souhrnného poplatku 13 280 Kč splácet v 52 pravidelných týdenních splátkách ve výši 640 Kč. Žalovaná na pohledávku uhradila splátky v celkové výši 3 046 Kč. Průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v roce 2004 částku ve výši od 12,82 % do 15,65 % ročně. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené úvěrové smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství [právnická osoba] S.a.r.l., která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila na žalobkyni. 12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 13. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“), nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 14. Podle § 39 obč. zák., je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 15. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 16. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda byla platně uvařena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. 17. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek soud zjistil, že výše půjčky činila 20 000 Kč a souhrnný poplatek činil 13 280 Kč. Podle smluvních podmínek při 52 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 199,4 % ročně. Dle smluvních podmínek se celková částka (33 280 Kč), kterou musí žalovaná vrátit, skládá z vypůjčené jistiny a souhrnného poplatku. Souhrnný poplatek se tak sestává částečně z úroků a částečně z nákladů původního věřitele s půjčkou. Konkrétní výši úroků však ze smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek nelze zjistit. Vzhledem k tomu, že původní věřitel byl podnikatelem, jehož předmětem podnikání bylo poskytování úvěru a půjček, tedy poskytování půjček za účelem dosažení zisku, dospěl proto soud k závěru, že půjčky poskytoval za úrok a souhrnný poplatek ve výši 13 280 Kč je tak cenou peněz, za kterou původní věřitel půjčil žalované jistinu ve výši 20 000 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by původní věřitel jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši 66,4 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní banky vyplývá, že obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v roce 2004 byla ve výši od 12,82 % do 15,65 % ročně. V daném případě úrok 66,4 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Otázkou přiměřenosti výše úroků se mnohokrát zabýval i Nejvyšší soud ČR např. v rozhodnutí sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, kdy uvedl, že v souladu s dobrými mravy při sjednávání úroků při peněžité půjčce je takové jednání věřitele, který se při peněžité půjčce spokojí - bez ohledu na to, v jaké situaci se nachází dlužník - s přiměře