11 C 121/2022-46 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou ze dne [datum], doplněnou podáním ze [anonymizováno] [číslo] domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 20 361 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalobkyně nabyla pohledávku za žalovaný z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] uzavřené mezi žalobkyní a původním věřitelem, [právnická osoba] Původní věřitel uzavřel se žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru na jejímž základě poskytl téhož dne žalovanému částku 10 000 Kč. Úvěr měl být splacen nejpozději dne [datum]. Předmětem žaloby je dosud nesplacená jistina ve výši 10 000 Kč a dále poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 10 361 Kč. Původní věřitel poskytoval úvěru prostřednictvím webové stránky, kam se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Následně odsouhlasil znění úvěrové smlouvy, jakožto podmiňující krok k registraci. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného úvěr splácet, mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy s navrhovanou výší úvěru a splatností. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval a původní věřitel úvěr vyplatil dne [datum] bezhotovostní formou na účet žalovaného č. [bankovní účet]. K uživatelskému účtu měl pomocí vlastního hesla přístup jen žalovaný. Úvěr byl žalovanému prokazatelně poskytnut, nebyl však žalovaným dosud uhrazen v plné výši. Původní věřitel identifikoval platbu úvěru [variabilní symbol], tj. rodným číslem žalovaného. Poplatek za poskytnutí úvěru obecně pokrývá veškerou administrativní činnost spojenou s poskytováním úvěrů žalobkyní, náklady vznikající žalobkyni související s hromadným nesplácením úvěrů a náklady na získání finančních prostředků pro poskytování koncových úvěrů úvěrovaným osobám a zamýšlenou drobnou marži pro žalobkyni. Žalovaný byl lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI, BRKI, EUCB. Podle zjištěných skutečností nedošlo k pochybám ohledně platební schopnosti, pročež žádosti o úvěr bylo vyhověno. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil ani nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu. Soud tak jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků vycházeje z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Vzhledem k tomu, že by převážně úspěšný žalovaný měl právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši podle § 142 odst. 2 o.s.ř., však žádné prokazatelné náklady řízení mu nevznikly, rozhodl soud tak, jak uvedeno ve třetím výroku tohoto rozsudku. 5. Z listiny označené jako Smlouva o spotřebitelském úvěru, z jejího textu je zřejmé, že původní věřitel a žalovaný, označený svým rodným číslem prohlásili, že uzavírají na základě žádosti klienta smlouvu o spotřebitelském úvěru. Jistina byla ve výši 10 000 Kč, poskytována dne [datum], poplatek za půjčku 10 361,60 Kč, celková výše ke splacení 20 361,60 Kč, termín splatnosti [datum], doba trvání 183 dnů, bankovní účet klienta [bankovní účet]. Listina nenese žádný podpis žalovaného, původního věřitele ano. Není z ní zřejmá žádná forma akceptace žalovaného za účelem jeho jednoznačné identifikace. Stejné údaje soud zjistil z listiny označené jako Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, která byla podepsána úplně stejně jako Smlouva o spotřebitelském úvěru. 6. Ze Všeobecných obchodních podmínek původního věřitele jsou zřejmé informace o procesu uzavření smlouvy o zápůjčce, procesu splácení zápůjčky, sankcích, odstoupení aj. Ani tato listina neobsahuje podpis žalovaného, resp. ani původního věřitele. 7. Z listiny označené jako Potvrzení o provedené platbě soud zjistil, že [právnická osoba], [anonymizováno] potvrdila, že z účtu původního věřitele odesílala částku 10 000 Kč na účet [bankovní účet], pod [variabilní symbol] dne [datum]. 8. Z listiny označené jako Smlouva o postoupení pohledávek vyplynulo, že ji uzavřel původní věřitel a žalobkyně dne [datum]. Její přílohou byl seznam postupovaných pohledávek, pod ID [číslo] přešla na žalobkyni pohledávka za žalovaným. 9. Z Oznámení o postoupení pohledávky je zřejmé, že původní věřitel oznámil postoupení tímto přípisem ze dne [datum] žalovanému a zároveň jej vyzval. 10. Stejného dne (podací lístek) zasílal zástupce žalobkyni žalovanému výzvu k úhradě před podáním žaloby se lhůtou tří dnů ode dne doručení. 11. Z občanského průkazu žalovaného byly zjištěny základní údaje včetně rodného čísla. 12. Z Výplatních pásek lze zjistit, že žalovaný byl v období [číslo] – [číslo] zaměstnán u [právnická osoba] [anonymizováno 5 slov] s příjmem cca [částka] měsíčně čistého, který mu byl zasílán na jeho účet [bankovní účet]. V rámci srážek ze mzdy byla žalovanému pravidelně srážena částku cca 800 Kč. 13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 14. Právní předchůdce žalobkyně se žalovaným jednal o uzavření smlouvy o úvěru příslušného čísla, jejíž součástí jsou smluvní podmínky. Dne [datum] zaslal žalovanému, resp. na účet [bankovní účet], pod [variabilní symbol] přes [právnická osoba], s.r.o. částku 10 000 Kč. Poplatek za zaslání částky byl určen ve výši 10 361 Kč a vše mělo být vráceno do [datum]. Pohledávka za žalovaným byla převedena na žalobkyni, když původní věřitel a žalobkyně podepsali listinu označenou jako Smlouva o postoupení pohledávek. Žádná z listin neobsahuje podpis žalovaného či jinou formu souhlasu žalovaného utvrzující její obsah. Žalovanému byl převod pohledávky oznámen přípisem ze dne [datum] a současně byl vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů. Žalovaný neuhradil na částku 10 000 Kč ani na částku 10 361 Kč ničeho, a to přes další výzvu ze strany právního zástupce žalobkyně. Identifikace žalovaného byla doložena občanským průkazem. Žalovaný dosahoval v období od [číslo] – [číslo] příjmu cca ve výši [částka] čistého, přičemž ze mzdy mu byla strhávána částka okolo 800 Kč měsíčně. 15. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>16. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>17. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).</i> <i>18. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>19. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>20. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>21. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>22. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Aktivní legitimace žalobkyně tak vyplývá z platně uzavřené smlouvy o postoupení, resp. z oznámení právní předchůdce žalobkyně adresovaného žalovanému.</i> 23. Soud nemá