ECLI: ECLI:CZ:OSUL:2022:11.C.96.2022.2 Datum: 2022-07-28 Předmět: O zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 658 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 657 z. č. 40/1964 Sb.", "§ 157 z. ["bezdůvodné obohacení""peněžité plnění""postoupení pohledávky""smlouva o půjčce"]
O co šlo: O zaplacení 10 000 Kč s příslušenstvím (["§ 517 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 202 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 142 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 101 z. č. 99/1963 Sb.", "§ 1879 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 658 z. č. 89/2012 Sb)
1. Soud při odůvodnění tohoto rozsudku postupoval podle ust. § 157 odst. 4 o.s.ř., kdy uvedl předmět řízení, závěr o skutkovém stavu věci a stručné právní posouzení věci.
2. Žalobou ze dne [datum] domáhala se žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 10 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, což odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřel žalovaný s předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] smlouvu o půjčce [číslo] na základě níž byla žalovanému poskytnuta půjčka ve výši 10 000 Kč, a to při podepsání smlouvy. Žalovaný stvrdil svým podpisem, že uvedený obnos v hotovosti převzal. Žalovaný se za poskytnutí půjčky zavázal zaplatit souhrnný poplatek 6 960 Kč. Žalovaný měl vrátit předchůdci žalobkyně celkem částku 16 960 Kč v 53 týdenních splátkách po 320 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v důsledku čehož měl původní věřitel právo požadovat úhradu celé zbylé částky půjčky včetně souhrnného poplatku v nejbližší termínu pro výběr týdenní splátky. Smlouva zanikla uplynutím doby, na kterou byla sjednána, tedy po uplynutí 53 týdnů od data podpisu, tj. dne [datum]. Žalobkyně od původního věřitele neobdržela informace o datech a výši jednotlivých úhrad žalovaného na jeho dluh, jen informaci o celkové výši plateb b částce 1 920 Kč. Pohledávka byla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností ke dni [datum] postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], což bylo oznámeno žalovanému přípisem ze dne [datum]. Tato společnost postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] s účinností k tomuto dni. Žalovanému byla změna v osobě věřitele oznámena přípisem ze dne [datum]. Celková hodnota pohledávky ke dni postoupení činila 15 040 Kč a tvořila ji nesplacená jistina ve výši 10 000 Kč a souhrnný poplatek ve výši 5 040 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho, ani přes urgence, poslední ze dne [datum].
3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
4. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaný se bez omluvy nedostavil, ani nepožádal o odročení jednání z důležitého důvodu, proto soud jednal a rozhodl bez přítomnosti účastníků vycházeje z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.).
5. Žalovaný podepsal dne [datum] listinu označenou jako Smlouva o půjčce, ve které se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému půjčku 10 000 Kč. Žalovaný podepsal, že spolu s touto částku uhradí této společně ještě poplatek ve výši 6 960 Kč Celkem se tedy zavázal uhradit společnosti 16 960 Kč v rámci hotovostního režimu, a to v 53 splátkách po 320 Kč do rukou pověřené osoby. Smlouva byla označena [číslo] žalovaný byl identifikován rodným číslem. Z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k převodu pohledávky za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizováno] Žalovanému toto předchůdce žalobce oznámil přípisem ze dne [datum]. Zásilku k poštovní přepravě podal původní věřitel dne [datum]. Dále došlo k postoupení pohledávka z tohoto věřitele na žalobkyni z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum], což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne [datum]. Zásilka byla podána k poštovní přepravě dne [datum]. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k úhradě přípisem ze dne [datum], který k poštovní přepravě podal [datum].
6. V rámci právního hodnocení věci lze konstatovat ustanovení § 657 a násl. občanského zákoníku (zákon č. 40/1964 Sb.) a dále ustanovení § 39 téhož předpisu, podle kterého platí, že neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu, nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. Smlouvu o půjčce sjednanou mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným shledal soud absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy, když důvod neplatnosti shledává ve výši sjednaného úroku v částce 6 960 Kč, neboť jak z odůvodnění rozsudku Krajského soudu v Praze sp. zn. 28 Co 33/2003 ze dne 18.2.2003 vyplývá, jakákoliv úplata, která byla mezi účastníky sjednána v souvislosti s poskytnutím půjčky, musí být chápána jako sjednaný úrok (ten lze při půjčce sjednat podle ust. § 658 odst. 1 občanského zákoníku). Občanský zákoník ani jiné právní předpisy výslovně nestanoví, do jaké výše lze při peněžité půjčce sjednat úroky. Nemohou být ale žádné pochybnosti o tom, že nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování a vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu, a že jsou tedy v rozporu s dobrými mravy. Dohoda, kterou byly při peněžité půjčce sjednány nepřiměřeně vysoké úroky je neplatná (k tomu srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ze dne 15.12.2004). V žalobě je uvedeno, že úrok při sjednání půjčky činil 6 960 Kč, přitom jak výše uvedeno celá tato částka musí být chápána jako cena za poskytnutí peněžních prostředků, tedy jako úrok. Úrok 6 960 Kč při poskytnuté částce 10 000 Kč a době splatnosti 53 týdnů při prostém orientačním výpočtu představuje úrokovou sazbu nad cca 65 % ročně. Takto vysoká sazba je bezpochyby nemravná, když již sazba nad 60 % je v rozporu s dobrými mravy (viz opět rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004, ze dne 15.12.2004). V trestních věcech dokonce soudy označily za lichvářský úrok, úrok přesahující 44 % ročně (k tomu srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 4 Tdo 416/2013). Pokud sjednaná výše úroků přesahuje hranici, kterou lze označit jako lichvářský úrok, nelze než hodnotit uzavřenou smlouvy o půjčce, resp. dohodu týkající se úroku z půjčky jako nemravnou, tudíž neplatnou.
7. Dále soud řešil otázku, zda je smlouva o půjčce neplatná jen v části týkající se úroku z půjčky nebo zda je neplatná jako celek, neboť podle ust. § 41 občanského zákoníku platí, že týká-li se důvod neplatnosti jen takové části právního jednání, kterou lze od jeho ostatního obsahu oddělit, je neplatnou jen tato část, lze-li předpokládat, že by k právnímu jednání došlo i bez neplatné části, rozpoznala-li by strana neplatnost včas (k tomu např. srovnej rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 8, sp. zn. 30 C 138/2014, ze dne 27.5.2015). Soud v projednávané věci dospěl k závěru, že ujednání o úrocích s ohledem na formulaci celé smlouvy o půjčce a její účel nelze oddělit od ostatního obsahu a je třeba mít za to, že neplatnou je celá smlouva. Je zřejmé, že bez neplatné části by k právnímu jednání především ze strany předchůdce žalobce nedošlo, neboť úroky byly zdrojem jeho zisků.
8. Jelikož nebyla uzavřena platná smlouvy o půjčce, aby bylo prokázáno, že došlo k poskytnutí částky 10 000 Kč žalovanému z tohoto titulu, má žalobkyně nárok na vrácení poskytnutých finančních prostředků v dosud neuhrazené výši z titulu bezdůvodného obohacení podle ust. § 451 a násl. občanského zákoníku. Od částky 10 000 Kč je tak zapotřebí odečíst žalovaným zaplacené finanční prostředky ve výši 1 920 Kč. Žalovaný tak bude povinen uhradit žalobkyni částku 8 080 Kč, neboť finanční prostředky zaplacené žalovaným a započtené na příslušenství nutno nově započíst na jistinu s ohledem na právní posouzení věci.
9. Soud tedy žalobkyni přiznal částku 8 080 Kč s příslušenstvím, tedy s úrokem z prodlení v zákonné výši podle ust. § 517 občanského zákoníku ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb., v účinném znění, a to ode dne následujícího po dni doručení prvé výzvy k úhradě žalovanému. Výzva byla ze dne [datum], dána na poštu byla [datum], podle ust. § 573 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku bylo doručeno [datum], konec lhůty k úhradě uvedené ve výzvě připadl na [datum], a prodlení tak nastalo dnem [datum]. Tomuto období prodlení odpovídá úrok v sazbě 8,05 % ročně.
10. Převod pohledávky z titulu smluv o postoupení pohledávek hodnotí soud jako platný právní úkon ve smyslu ust. § 1879 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku.
11. Ve zbytku konstatovaném ve druhém výroku rozsudku soud ze shora
12. vyložených důvodů žalobu zamítl.
13. Žalovaný by měl právo na náhradu nákladů řízení v poměrné výši (převážný úspěch ve věci) podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř.. Jelikož mu však žádné prokazatelné náklady řízení nevznikly, rozhodl soud tak, jak uvedeno ve třetím výroku tohoto rozsudku.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.