13 C 78/2022-24 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně zahájila řízení o peněžité pohledávce vylíčením skutkových okolností o tom, že žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] [číslo]. Žalovaný čerpal peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a za podmínek smluvně dohodnutých půjčku nesplatil. Žalobkyně nabyla pohledávku ze smlouvy postoupením a dlužnou částku uplatnila v tomto řízení. 2. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání postupem podle § 115a o. s. ř. Žalobkyně vyjádřila s tímto postupem souhlas v podaném návrhu. Žalovaný byl k tomuto postupu vyzván usnesením ze dne 22. 2. 2022, č. j. 13 C 78/2022 – 19. Žalovaný zůstal v řízení nečinný. 3. Důkazy žalobkyní předložené a zhodnocené podle § 132 o. s. ř. vedly soud k závěru, že nárok žalobkyně je podpořen hmotným právem pouze částečně a také částečně může být přiznán. Žalobkyni je možno přisvědčit, že žalovaný vstoupil do smluvního vztahu se společností [právnická osoba] smlouvou o půjčce uzavřenou v písemné formě dne [datum]. Žalovaný smlouvu stvrdil svým podpisem. Podpisem stvrdil i převzetí půjčky ve výši 30 000 Kč v hotovosti v den uzavřené smlouvy. 4. Žalobkyni je možno přisvědčit, že žalovaný uzavřel s věřitelem smluvní vztah, který byl soudem posouzen v režimu § 657 a násl. obč. zák., zák. č. 40/64 Sb. Právní poměry účastníků soud posuzoval podle právního vztahu před [datum], kdy nabyl účinnosti nový obč. zák., zák. č. 89/2012 Sb. za použití § 3028 odst. 2 nového obč. zák. 5. Smlouva o půjčce je reálným kontraktem. Žalobkyně prokázala, že žalovaný poskytnuté peněžní prostředky také čerpal. 6. Podle § 657 obč. zák. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Žalobkyni je možno přiznat právo ve sporu uplatněné v dále uvedeném rozsahu, neboť prokázala, že je nositelem aktivní věcné legitimace, která vyplývá z hmotného práva. Pohledávku za žalovaným žalobkyně nabyla postoupením společnosti [právnická osoba], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], účinné ke dni [datum]. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum]. 8. Žalobkyně uplatnila dlužnou částku ve výši 43 640 Kč a dále kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 41 232,59 Kč a zákonné úroky z prodlení z částky 43 640 Kč od [datum] do zaplacení. 9. Smlouva o půjčce obsahuje ujednání účastníků o tom, že žalovaný za poskytnutou půjčku ve výši 30 000 Kč se zavazuje zaplatit věřiteli souhrnný poplatek v částce 20 880 Kč, a to vše v hotovosti v 53 týdenních splátkách ve výši 960 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. 10. Posuzováním platnosti uzavřené smlouvy v části souhrnného poplatku soud přijal následující právní názor. 11. Ze smluvního ujednání smlouvy o půjčce vyplývá, že věřitel poskytuje žalovanému půjčku ve výši 30 000 Kč za souhrnný poplatek ve výši 20 880 Kč. 12. Podle § 658 odst. 1 obč. zák. při půjčce peněžitého lze dohodnout úroky. 13. Posuzováním platnosti smlouvy v této části soud dospěl k závěru, že souhrnný poplatek ve smlouvě označený je nepochybně úrokem z poskytnuté půjčky, když sjednání úroků umožňuje § 658 odst. 1 obč. zák. 14. Za situace, kdy půjčka ve výši 30 000 Kč je poskytována za souhrnný poplatek, resp. úrok z půjčky ve výši 20 880 Kč, by se jednalo o úrok převyšující 69,6 % ročně. Takto sjednaná výše úroků z půjčky dle názoru soudu je nepřiměřeně vysoká a se svém důsledku takové ujednání soud vnímá jako nemravné. V této části je ujednání absolutně neplatné podle § 39 obč. zák. 15. Podle § 39 obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází a nebo se příčí dobrým mravům. 16. Sjednání úroků z půjčky přesahující 69 % ročně je z hlediska občanskoprávního posouzení jako úrok, který se příčí dobrým mravům, a to pro jeho nepřiměřenost, když je třeba poukázat na následující. Z hlediska trestněprávní odpovědnosti bylo judikaturou soudu např. rozsudek Nejvyššího soudu České republiky 5 Tdo 248/2003 dovozeno„ ke spáchání trestného činu lichvy podle § 253 odst. 1 tr. zák. se nevyžaduje, aby lichvářskou povahu měla samotná půjčená peněžní částka (jistina), kterou má dlužník vrátit, ale postačí má-li takovou povahu třeba jen sjednáný lichvářský úrok, např. ve výši 66 % ročně, který je příslušenstvím pohledávky vzniklé půjčkou peněz“. Sbírka soudních rozhodnutí č. 10/2003, strana 342 se zabývá posouzen lichevních smluv, které jsou takové, kdy smluvní strana uzavře zneužívaje něčí nezkušenosti, tísně nebo rozumové slabosti nebo někoho rozrušení, přičemž dal sobě nebo jinému poskytnout nebo slíbit plnění, jehož hodnota je k hodnotě vzájemného plnění v hrubém nepoměru. U lichevní smlouvy podle občanského práva jde v případě, kdy jednající z okolností věci věděl nebo musel vědět, že druhá strany je postižená okolnostmi uvedenými shora a tuto okolnost využil. Nevyžaduje se aby jeho jednání bylo současně v trestním řízení označeno za trestní čin. Lichevní smlouvy jsou absolutně neplatné. 17. V projednávané věci soud přijal právní názor o tom, že pokud z hlediska trestněprávní odpovědnosti je považován úrok z půjčky peněz ve výši 66 % ročně jako lichvářský, tak zcela nepochybně z hlediska občanskoprávní odpovědnosti lze považovat úrok ve výši přesahující 69 % ročně z půjčky peněz za nepřiměřeně vysoký, nemravný a ve svém důsledku je takové ujednání ve smlouvě absolutně neplatné. 18. Ujednání ve smlouvě o půjčce v této části soud posoudil jako neplatné absolutně a z neplatného právního ujednání není možno nárok věřiteli přiznat. 19. Za situace, kdy věřitel poskytl žalovanému půjčku ve výši 30 000 Kč a žalovaný, jak vyplývá z podané žaloby, uhradil 7 240 Kč, zůstává žalobkyni jako nositelce hmotného práva dlužen částku 22 760 Kč. V této části bylo možno žalobkyni vyhovět a nárok přiznat. V této části je podpořen hmotným právem. 20. Žalobkyně je nositelkou aktivní věcné legitimace, neboť pohledávku nebyla postoupením, jak vyplývá ze shora označené smlouvy o postoupení pohledávek. 21. Zákonné úroky z prodlení z částky 22 760 Kč byly žalobkyni přiznány v souladu s hmotnou úpravou § 517 odst. 2 obč. zák. z důvodu prodlení žalované se zaplacením peněžité pohledávky. Prodlení žalovaného nastalo před [datum]. Soud proto použil právní opravu obč. zák., zák. č. 40/64 Sb. 22. Počátek prodlení soud dovodil ode dne [datum], tedy od marného uplynutí týdenní, sedmidenní lhůty pro úhradu poslední splátky. 23. Úroková sazba vychází z vládního nařízení č. 163/2005 Sb., kterým se mění vládní nařízení č. 142/94 Sb. o výši úrokového poplatku z prodlení podle obč. zák. Úroky z prodlení soud přiznal v sazbách ve výroku uvedených za jednotlivá pololetí až do data vyhlášení tohoto rozsudku. Ode dne následujícího ve výši reposazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o 7 % bodů platné pro první den každého kalendářního pololetí. 24. Výrokem v odst. I. tohoto rozsudku soud žalobkyni právo přiznal, neboť je podpořen hmotněprávním ujednáním smlouvy. 25. V rozsahu převyšujícím soud nemohl návrhu žalobkyně vyhovět, neboť v této části nárok žalobkyně hmotným právem podpořen není. Do částky 20 880 Kč (rozdíl částky 43 640 Kč, která byla žalovaná a částky přiznané ve výši 22 760 Kč) soud žalobu zamítl včetně příslušenstvím pohledávky, které přestavuje zákonné úroky z prodlení. 26. Postupem podle § 142 odst. 2 o. s. ř. soud rozhodl o nákladech řízení. Žalobkyně byla účastníkem částečně úspěšným. Úspěch přibližně vyvážil neúspěch. Soud rozhodl, jak ve výroku uvedeno.