14 C 160/2019-98 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], ve znění opravy učiněné podáním ze dne [datum], se žalobkyně po žalované domáhala zaplacení částky 61 390 Kč s příslušenstvím a uložení povinnosti odvést si z výrobního areálu žalobkyně uskladněný materiál podlahových desek, to však až po zaplacení žalované částky. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o dílo, na základě které se žalovaná zavázala provést pro žalobkyni opravu zdvojené podlahy ve velínu provozu žíravé louhy během odstávky provozu v červnu roku 2018, za což se žalobkyně zavázala zaplatit cenu 122 780 Kč. Dne [datum] žalobkyně uhradila žalované zálohu 61 390 Kč. Žalovaná ve sjednaném termínu k provedení díla nenastoupila, následně bylo dohodnuto provedení díla dne [datum]. Řešení opravy navržené žalovanou se při realizaci 1. etapy díla ukázalo jako nedostatečné, nově položená podlaha se hroutila. Navíc bylo zjištěno, že materiál podlahových desek použitých žalovanou neodpovídal dohodnuté specifikaci, neboť bylo dohodnuto, že podlahové desky budou vyrobeny z kalcium sulfátu, desky použité žalovanou jsou však z dřevotřísky. Zástupci žalované se dostavili na místo znovu až [datum] k dokončení díla, po odkrytí části staré podlahy však odešli s konstatováním, že zamýšleným postupem nelze opravu provést. Následně žalovaná zaslala žalobkyni nabídku na zhotovení nové podkonstrukce pod podlahou za částku 106 200 Kč. Na to žalobkyně nepřistoupila a rozhodla se od smlouvy odstoupit pro její podstatné porušení ze strany žalované. Oznámení o odstoupení zaslala žalované dne [datum], důvodem odstoupení bylo nedodržení termínu realizace díla a nedodržení specifikace materiálu. Práce provedené žalovanou neměly pro žalobkyni jakoukoliv hodnotu, žalobkyně musela nechat podlahu opravit kompletně zcela od začátku třetí stranou. V oznámení o odstoupení žalobkyně vyzvala žalovanou k vrácení zaplacené zálohy do 14 dnů od doručení oznámení a odvezení materiálu uskladněného v areálu žalobkyně bez zbytečného odkladu poté, co bude záloha vrácena. Žalovaná však na výzvu nereagovala, zálohu ani zčásti nevrátila a ani si neodvezla podlahové desky uskladněné u žalobkyně. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky 61 390 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně od [datum] do zaplacení, a aby žalované byla uložena povinnost odvést z výrobního areálu žalobkyně uskladněný materiál, a to do 3 dnů poté, co bude žalovaná částka žalobkyni zaplacena. V replice k vyjádření žalované pak uvedla, že k podlahovým deskám uskladněným u ní uplatnila zadržovací právo do doby, dokud jí nebude vrácena zaplacená záloha. 2. Soud ve věci rozhodl dne [datum] rozsudkem pro uznání č. j. 14 C 160/2019-68, z důvodu, že se žalovaná nedostavila k přípravnému jednání. K odvolání žalované byl rozsudek změněn rozsudkem Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 10. 6. 2021, č. j. 17 Co 48/2021-91, tak, že se rozsudek pro uznání nevydává. Důvodem bylo, že ve věci nebyly splněny podmínky pro nařízení přípravného jednání. 3. Soud proto ve věci následně nařídil první jednání na den [datum], přičemž předvolání k jednání bylo žalované doručeno do datové schránky do vlastních rukou dne [datum]. Žaloba a replika žalobkyně jí byly doručeny do vlastních rukou již dříve. V předvolání k jednání byla žalovaná poučena, že pokud se k jednání bez důvodné a včasné omluvy nedostaví a navrhne-li to žalobkyně, bude soud moci rozhodnout rozsudkem pro zmeškání. 4. Žalovaná se k prvnímu jednání bez omluvy nedostavila. Žalobkyně, která se k jednání dostavila, navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. 5. Na jednání také vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, a to v části, ve které se domáhala, aby žalované bylo uloženo odvést si uskladněný materiál podlahových desek. Soud proto řízení v rozsahu zpětvzetí zastavil dle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (výrok II. rozsudku). 6. Podle § 153b odst. 1 občanského soudního řádu zmešká-li žalovaný, kterému byly řádně doručeny do jeho vlastních rukou žaloba a předvolání k jednání nejméně deset dnů přede dnem, kdy se jednání má konat, a který byl o následcích nedostavení se poučen, bez důvodné a včasné omluvy první jednání, které se ve věci konalo, a navrhne-li to žalobce, který se dostavil k jednání, pokládají se tvrzení žalobce obsažená v žalobě o skutkových okolnostech, týkající se sporu, za nesporná a na tomto základě může soud rozhodnout o žalobě rozsudkem pro zmeškání. 7. Podle § 153b odst. 3 občanského soudního řádu rozsudek pro zmeškání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2), nebo došlo-li by takovým rozsudkem ke vzniku, změně nebo zrušení právního poměru mezi účastníky. 8. V této věci byly podmínky pro vydání rozsudku pro zmeškání splněny, když žalované byly žaloba (včetně repliky žalobkyně) a předvolání k prvnímu jednání doručeny více než deset dnů před prvním jednáním, žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, přítomná žalobkyně navrhla vydání rozsudku pro zmeškání a jedná se o věc, ve které lze uzavřít a schválit smír. Skutková tvrzení žalobkyně se proto považují za nesporná. Po právní stránce uplatněný nárok vyplývá ze smlouvy o dílo dle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, resp. se jedná o nárok na vrácení plnění z právního důvodu, který odpadl, dle § 2991 občanského zákoníku, když smlouva byla zrušena odstoupením dle § 2004 odst. 1 občanského zákoníku. Nárok na zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Soud proto rozhodl rozsudkem pro zmeškání. 9. Pro úplnost soud uvádí, že překážkou pro vydání rozsudku pro zmeškání není to, že se žalovaná dříve k věci vyjádřila (v rámci odporu proti platebnímu rozkazu ze dne [datum]) a s podanou žalobou nesouhlasila, neboť při splnění podmínek pro vydání rozsudku pro zmeškání se tvrzení žalobkyně považují za nesporná (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 5. 2001, sp. zn. 20 Cdo 1910/2000). Soud také přihlédl k tomu, že žalovaná po podání odporu již byla ve věci pasivní. Nedostavila se bez omluvy k přípravnému jednání, sice podala odvolání proti rozsudku pro uznání, to však nelze vzhledem k následné absenci u prvního jednání považovat za projev skutečného zájmu účastnit se řízení (ale spíše za zdržovací taktiku). Nedostavila se bez omluvy ani k prvnímu jednání, ačkoliv jí bylo předvolání řádně doručeno a byla poučena o možnosti vydání rozsudku pro zmeškání. Na řízení, resp. svou obranu ve věci, tím rezignovala. Jelikož se nedostavila k prvnímu jednání, nemohla by být ani poučena o povinnosti doplnit rozhodné skutečnosti a navrhnout důkazy dle § 118a odst. 1, 3 občanského soudního řádu. Soud tedy neshledal žádné skutečnosti, které by vydání rozsudku pro zmeškání bránily. 10. Při rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 142 občanského soudního řádu soud vyšel z toho, že předmětem řízení byly dva nároky, a to jednak zaplacení částky a jednak povinnost odvézt uskladněný materiál, přičemž ohledně každého nároku je třeba posoudit právo na náhradu nákladů řízení samostatně (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3070/14). Pokud jde o nárok na zaplacení, byla úspěšná žalobkyně, má proto dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Pokud jde o povinnost odvézt uskladněný materiál, v této části vzala žalobkyně žalobu zpět, zavinila tedy zastavení řízení a měla by hradit jeho náklady dle § 146 odst. 2 občanského soudního řádu. Soud však shledal, že ohledně tohoto nároku fakticky žádné náklady nevznikly, neboť předmětem sporu byla především otázka zaplacení dlužné částky, nikoliv odvezení materiálu. Žalovaná nesouhlasila se zaplacením žalované částky, ovšem ohledně materiálu uváděla, že si jej chce odvézt, a žalobkyně požadovala, aby si materiál žalovaná odvezla (ovšem až po zaplacení dlužné částky). K povinnosti odvézt materiál se žalovaná ani konkrétně nevyjadřovala. 11. Za této situace soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení v části, ve které se domáhala zaplacení žalované částky a ve které byla úspěšná. Náklady žalobkyně tvoří odměna za zastupování za 6 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, podání žaloby, předžalobní výzva, písemná replika k vyjádření žalované, vyjádření k odvolání, účast na jednání dne [datum]) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (při tarifní hodnotě 61 390 Kč dle § 8 odst. 1 advokátního tarifu) 6x3 580 Kč a za 1 úkon právní služby dle § 11 odst. 2 advokátního tarifu (účast na přípravném jednání) 1 790 Kč, tj. celkem odměna 23 270 Kč, a náhrada hotových výdajů za 7 úkonů právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 2 100 Kč. Dále má žalobkyně právo na náhradu jízdného z [obec] do [obec] a zpět na jednání soudu, při vzdálenosti tam a zpět 180 km a při použití motorového vozidla [značka automobilu], [registrační značka], s kombinovanou spotřebou 4,1 l/100km motorové nafty. K přípravnému jednání dne [datum] je při ceně nafty 31,