14 C 211/2022-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou soudu dne [datum] se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení částky 51 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že právní předchůdce žalobce, společnost [právnická osoba], uzavřela s žalovaným smlouvu o osobní půjčce, na základě které byla žalovanému poskytnuta dne [datum] půjčka ve výši 200 000 Kč. Žalovaný závazek řádně nesplnil a doposud neuhradil část jistiny ve výši 51 000 Kč. Celá pohledávka se stala splatnou k [datum], kdy byla půjčka zesplatněna. Smlouvami o postoupení pohledávek byla tato pohledávka postoupena na společnost [právnická osoba], a následně na žalobce. Žalobce se domáhal zaplacení dlužné jistiny 51 000 Kč se smluvním úrokem ve výši 12,9 % ročně od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se v rámci odporu proti elektronickému platebnímu rozkazu k věci vyjádřil tak, že nárok neuznává, neboť splnil veškeré závazky vůči žalobci, resp. jeho předchůdcům, již několik let před podáním žaloby. Současně vznesl námitku promlčení, neboť pohledávka se dle tvrzení žalobce stala splatnou dne [datum] a žalobce ji uplatnil více než 12 let po splatnosti. 3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti žalobce, který se z jednání omluvil a souhlasil s rozhodnutím v jeho nepřítomnosti. 4. Soud se nejprve zabýval námitkou promlčení. Vzhledem k tomu, že tuto námitku lze posoudit jako důvodnou již jen na základě tvrzení v žalobě, a není tak nutné prokazovat otázku existence nároku, soud ve věci neprováděl dokazování (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 8. 2. 2012, sp. zn. 25 Cdo 2353/2009). 5. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Jelikož dle tvrzení žalobce měla být smlouva o půjčce uzavřena, resp. půjčka poskytnuta dne [datum], soud věc posoudil podle právních předpisů platných do [datum]. 6. Dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle § 100 odst. 1 občanského zákoníku právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době v tomto zákoně stanovené (§ 101 až 110). K promlčení soud přihlédne jen k námitce dlužníka. Dovolá-li se dlužník promlčení, nelze promlčené právo věřiteli přiznat. 8. Podle § 101 občanského zákoníku pokud není v dalších ustanoveních uvedeno jinak, je promlčecí doba tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 9. Dle tvrzení žalobce byla uzavřena smlouva o půjčce (§ 657 občanského zákoníku), přičemž pohledávka ze smlouvy se stala splatnou dne [datum], kdy byla půjčka zesplatněna. Tímto dnem tak počala běžet tříletá promlčecí doba, která uplynula dnem [datum] (§ 122 odst. 2 občanského zákoníku). Žaloba byla podána u soudu dne [datum], tedy po uplynutí promlčecí doby. Jelikož žalovaný vznesl námitku promlčení, nelze právo věřiteli přiznat (§ 100 odst. 1 občanského zákoníku). Pro úplnost soud uvádí, že práva se promlčují spolu s příslušenstvím jako celek, tj. okamžikem promlčení pohledávky se promlčí i právo na úroky a úroky z prodlení (§ 121 odst. 3, § 517 odst. 2 občanského zákoníku – viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 6. 11. 2007, sp. zn. 21 Cdo 3477/2006). Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, podle kterého účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Ve věci byl úspěšný žalovaný, proto mu soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení v plné výši. Náklady žalovaného tvoří odměna za zastupování za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, písemné podání odporu, účast na jednání) dle § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, 3x3 140 Kč, tj. celkem 9 420 Kč, náhrada hotových výdajů za 3 úkony právní služby po 300 Kč dle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, tj. 900 Kč, a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 2 167,20 Kč, tj. celkem 12 487,20 Kč. 11. Podle ustanovení § 149 odst. 1 občanského soudního řádu soud rozhodl, že žalobce je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalovaného. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občanského soudního řádu, jelikož pro uložení jiné lhůty neshledal důvod.