14 C 476/2020-39 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum], ve znění doplnění ze dne [datum], se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 19 989 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že s žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o obchodním zastoupení, na základě které žalovaná vykonávala pro žalobkyni činnost podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele. Žalovaná smlouvu uzavírala jako podnikatel. Kromě smlouvy upravovaly podmínky spolupráce tzv. vnitřní předpisy, mj. obchodní podmínky, provizní řád a kariérový řád. Žalobkyně od smlouvy o obchodním zastoupení odstoupila z důvodu podstatného porušení smlouvy. Odstoupení bylo žalované doručeno dne [datum], tímto dnem závazek ze smlouvy zanikl. Žalobkyni proto vznikl nárok na vrácení provize dle vyúčtování ve výši 19 989 Kč, přičemž v tom je obsažena pohledávka žalobkyně na vrácení adaptační provize ve výši 20 000 Kč, oproti tomu žalované vznikla pohledávka z titulu následných provizí ve výši 10,90 Kč. Adaptační provize je poskytována zprostředkovatelům, kteří nově vstupují s žalobkyní do smluvního vztahu. Žalované byla vyplacena adaptační provize ve výši 10 000 Kč dne [datum] a ve výši 10 000 Kč dne [datum]. Podle přílohy [číslo] k proviznímu řádu platí, že v případě, kdy dojde k zániku závazku ze smlouvy o obchodním zastoupení v době prvních 24 měsíců trvání smlouvy, a to jakýmkoli způsobem, vzniká žalobkyni nárok na vrácení celé vyplacené adaptační provize. Dále žalobkyně uvedla, že z její strany nedošlo k prominutí dluhu a že veškeré případné změny smlouvy musí být činěny v písemné formě. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení částky 19 989 Kč předžalobní výzvou ze dne [datum], která jí byla doručena dne [datum], a to do 10 dnů od doručení výzvy. Žalovaná je tak v prodlení od [datum], od tohoto dne žalobkyně požadovala také zaplacení úroku z prodlení. 2. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že nebyla oprávněna uzavírat pojištění a nemohla plnit činnost podřízeného pojišťovacího zprostředkovatele, ačkoliv všechny povinnosti a zkoušky splnila. Ze strany žalobkyně došlo k pochybení, když nezajistila podmínky pro výkon pojišťovací činnosti. Žalovaná absolvovala zkoušku u [obec] národní banky, ale žalobkyně nezajistila příslušné oprávnění. Byla zástupcem žalobkyně ústně požádána, aby ukončila uzavřenou smlouvu, a to bez jakýchkoliv závazků k vrácení vyplacené adaptační provize, neboť došlo k chybnému postupu žalobkyně. 3. K tomu se žalobkyně vyjádřila tak, že tvrzení žalované není pravdivé, k ukončení smlouvy došlo výlučně ze strany žalobkyně, která se rozhodla odstoupit od smlouvy z důvodu jejího podstatného poručení, neboť žalovaná nesjednala žádný obchod s třetí osobou, přičemž smluvní povinností žalované bylo zprostředkovat uzavření minimálně jedné pojistné smlouvy měsíčně. Tomuto předcházelo interní rozhodnutí regionálního ředitele, neboť žalovaná měla nulovou produkci a byla nekontaktní. Žalobkyně si není vědoma uzavření žádné ústní dohody, opětovně však poukázala na to, že všechna právní jednání měnící podmínky smlouvy musela mít písemnou formu, jakákoliv ústní dohoda tedy nemohla být účinná. 4. Na jednání žalovaná ještě uvedla, že nastoupila na pozici nováčka, účastnila se školení, postupovala podle firemních postupů, složila zkoušky v [obec] národní bance potřebné pro registraci pojišťovacího zprostředkovatele, čekalo se na vystavení potvrzení o registraci. V té době již vyhledávala klienty, zkontaktovala větší ústeckou [právnická osoba], proběhlo několik jednání a těchto se účastnil i pan [příjmení] (agenturní ředitel žalobkyně). Když již mělo dojít k uzavření smluv, tak jí systém žalobkyně nedovolil smlouvu uzavřít. Pan [příjmení] jí sdělil, že z důvodu pochybení jejich pracovnice došlo k promeškání lhůty asi k dodání podkladů, a proto nedošlo k její registraci u [obec] národní banky. Pan [příjmení] v té době končil u žalobkyně, neměl zájem to řešit. Doporučil jí, aby to řešila s ředitelem panem [příjmení], případně aby to s nimi ukončila a prošla registračním procesem znovu. Pan [příjmení] jí řekl, že v tomto případě při ukončení smlouvy nebude muset vracet adaptační provizi, protože pochybení bylo na straně žalobkyně. Bohužel to bylo pouze slovně. Při tomto jednání došlo k podpisu smluv o ukončení spolupráce, které měl už připravené. V těchto určitě nebylo nic o důvodu ukončení spolupráce, to jí bylo sděleno pouze ústně. Pan [příjmení] jí jasně řekl, že nebude muset nic vracet, protože se jedná o mimořádnou situaci. Myslela si, že ústní dohoda je závazná, smlouva je značně rozsáhlá, neprocházela ji a nevšimla si ustanovení, že může být měněna pouze písemně. Cítí se postupem žalobkyně poškozená, protože nezajistili podmínky pro výkon činnosti, nemohla kvůli tomu uzavřít již připravené smlouvy s [příjmení], ze kterých by jí vznikl nárok na provizi. K obnovení spolupráce nedošlo, protože ztratila důvěru k žalobkyni, také byla v té době nemocná. Nepopírá, že jí žalobkyně adaptační provizi v částce 20 000 Kč vyplatila. Pokud je v podmínkách uvedeno, že mohou požadovat vrácení provize z jakéhokoliv důvodu, domnívá se, že je to rozporné s dobrými mravy. 5. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, v nepřítomnosti žalobkyně, která se z jednání omluvila a souhlasila s projednáním věci v její nepřítomnosti. 6. Provedeným dokazováním soud zjistil následující skutečnosti: 7. Ze smlouvy o obchodním zastoupení ze dne [datum] bylo zjištěno, že tuto uzavřela žalobkyně (pod předchozím názvem [právnická osoba]) jako zastoupená s žalovanou jako zprostředkovatelem. Smlouva se měla řídit vnitřními předpisy, což jsou mj. obchodní podmínky, provizní řád, kariérový řád, přičemž žalovaná podpisem smlouvy potvrdila, že s nimi byla seznámena a souhlasí s nimi (čl. XXI odst. 4 smlouvy). Předmětem činnosti zprostředkovatele mělo být vyvíjení činností pro žalovanou směřující uzavírání pojistných smluv, smluv o penzijním připojištění, o doplňkovém penzijním spoření, o důchodovém spoření, smluv o podmínkách nákupů a odkupování podílových listů, smluv o bankovních produktech a službách, o vydání kreditní karty, o spotřebitelských úvěrech a o úvěrech ze stavebního spoření, smluv o stavebním spoření (čl. III smlouvy). Bylo uvedeno, že pokud zprostředkovatel nesplňuje podmínky pro některou z těchto zprostředkovatelských činností dle smlouvy či právních předpisů, má se za to, že tyto nejsou předmětem smlouvy. V případě, že zprostředkovatel není zapsán v registru pojišťovacích zprostředkovatelů jako podřízený pojišťovací zprostředkovatel, zastoupená za něj uhradí do 15 dnů od podpisu smlouvy registrační poplatek [obec] národní bance, avšak pouze tehdy, pokud budou splněny podmínky, které stanoví vnitřní předpisy. Dále byly stanoveny podmínky pro výkon jednotlivých činností (čl. IV smlouvy). Zprostředkovatel měl dle smlouvy nárok na provize, přičemž bylo dohodnuto, že zastoupená má za podmínek stanovených ve vnitřních předpisech nárok na vrácení vyplacené provize či speciální provize, přičemž povinnost zprostředkovatele vrátit provizi trvá i po ukončení smlouvy (čl. XV smlouvy). Bylo sjednáno, že zastoupená je oprávněna od smlouvy odstoupit mj. v případě, kdy zprostředkovatel nedosáhne minimálních obchodních cílů, které mu stanovují vnitřní předpisy. Smlouva zaniká doručením písemného odstoupení od smlouvy (čl. XIX odst. 3 smlouvy). Obě smluvní strany také byly oprávněny smlouvu vypovědět bez udání důvodu (čl. XIX odst. 2 smlouvy). Bylo dohodnuto, že smlouva může být měněna pouze písemnými dodatky (čl. XXI odst. 5 smlouvy). 8. Z obchodních podmínek interní obchodní služby [právnická osoba] v České republice [číslo] bylo zjištěno, že tyto blíže upravovaly uzavření smlouvy a podmínky pro výkon jednotlivých zprostředkovatelských činností. 9. Z provizního řádu interní obchodní služby [právnická osoba] v České republice [číslo] bylo zjištěno, že tento obecně upravoval vznik nároku na provize. Bylo v něm mimo jiné uvedeno, že žalobkyně je oprávněna kdykoliv až do 5 let od ukončení smluvního vztahu žádat úhradu svých pohledávek vzniklých vůči zprostředkovateli z důvodu storna provizí. K úhradě této pohledávky vyzývá prostř. tzv. průběžného vyúčtování (body 6, 6.1 provizního řádu). Provizní řád měl celkem 7 příloh. 10. Z přílohy [číslo] – speciální provize a příspěvky ke směrnici [číslo směrnice] bylo zjištěno, že tato upravovala mj. vyplácení adaptačních provizí pro nováčky. Podle této přílohy mohl nováček FZS dle rozvojového plánu od 1. do 6. měsíce obdržet adaptační provizi maximálně 10 000 Kč měsíčně. Na straně 7 bylo uvedeno, že v případě ukončení smlouvy do dvou let od nástupu, a to z jakéhokoliv důvodu, je nováček povinen vrátit celou výši vyplacených adaptačních provizí, a to na základě výzvy společnosti anebo průběžného vyúčtování po ukončení spolupráce. 11. Z kariérového řádu pro interní obchodní službu [právnická osoba] v České republice [číslo] bylo zjištěno, že tento mimo jiné upravoval požadavky na výkonnost pro setrvání v interní obchodní službě u