14 C 544/2021-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce, na základě které byly žalovanému poskytnuty peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč. Žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 20 880 Kč. Dle žalobkyně souhrnný poplatek představuje příjem z poskytnutí peněžních prostředků a jeho ekonomická funkce je totožná s funkcí úroků, souhrnný poplatek je tedy jiným označením pro úroky. Celkovou částku 50 880 Kč měl žalovaný zaplatit v 53 týdenních splátkách. Žalovaný však splátky řádně nehradil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena [právnická osoba] [právnická osoba], následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] byla pohledávka postoupena žalobkyni. Žalovaný byl o postoupení informován. Žalobkyně od právního předchůdce obdržela informaci o celkové výši úhrad 5 936,20 Kč. V souladu se smlouvou bylo plnění žalovaného alokováno nejprve na příslušenství pohledávky (souhrnný poplatek) a poté na jistinu. K datu prvního postoupení činila pohledávka 44 943,80 Kč, z toho jistina 30 000 Kč a souhrnný poplatek 14 943,80 Kč. Žalobkyně se tak domáhala zaplacení částky celkem 44 943,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z dlužné jistiny od [datum] do zaplacení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal dle § 101 odst. 3 občanského soudního řádu v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ačkoliv byl řádně předvolán na adresu jeho tehdejšího trvalého pobytu. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] písemně smlouvu o půjčce, na základě které poskytla žalovanému půjčku v částce 30 000 Kč, přičemž žalovaný potvrdil převzetí této částky přímo ve smlouvě. Žalovaný se zavázal zaplatit společnosti půjčenou částku a dále souhrnný poplatek v částce 20 880 Kč, tj. celkem 50 880 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 960 Kč, první splátka byla splatná 7. den od uzavření smlouvy. Ve smlouvě bylo sjednáno, že její nedílnou součástí jsou smluvní podmínky uvedené na zadní straně tohoto formuláře. V těchto smluvních podmínkách bylo mimo jiné v článku 1 uvedeno, že RPSN činí při poskytnutí půjčky na 53 týdnů 206,8 %. V článku 5 bylo uvedeno, že zaplacené splátky se budou započítávat nejprve na souhrnný poplatek a teprve po jeho uhrazení na vlastní částku půjčky. Tyto skutečnosti má soud za prokázané z předložené smlouvy včetně smluvních podmínek, když o jejich pravosti nemá důvod pochybovat. 5. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto společnost [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávky z předmětné smlouvy o půjčce (dle uvedeného čísla) postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na [právnická osoba] [právnická osoba]. Toto postoupení dále prokazuje smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně dokladu o zaplacení a listiny označené jako příloha ke smlouvě, kde je uvedena pohledávka za žalovaným z předmětné smlouvy. 6. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne [datum] a poštovního podacího archu ze dne [datum] bylo zjištěno, že tímto [právnická osoba] [právnická osoba] oznámila žalovanému, že pohledávky z předmětné smlouvy o půjčce (dle uvedeného čísla) postoupila na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] na žalobkyni. 7. Z předložené výzvy a poštovního podacího archu má soud za prokázané, že dne [datum] zaslal právní zástupce žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu. 8. Z výpisů z obchodních rejstříků [právnická osoba] [právnická osoba] a žalobkyně, včetně překladů, bylo zjištěno, že se jedná o zapsané obchodní společnosti. 9. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. Soud proto věc posoudil podle právních předpisů platných do [datum]. 10. Dle ustanovení § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 11. Dle ustanovení § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 12. Dle ustanovení § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 13. Po právní stránce soud uzavřenou smlouvu hodnotí jako smlouvu o půjčce dle § 657 a násl. občanského zákoníku. Žalovanému bylo dle § 526 odst. 2 občanského zákoníku oznámeno postoupení pohledávky původním věřitelem na [právnická osoba] [právnická osoba] a následně mu touto společností bylo oznámeno postoupení na žalobkyni. Jelikož mu tedy postupitelé oznámili postoupení pohledávky, je žalovaný povinen plnit dluh ze smlouvy žalobkyni, aniž by bylo nutné prokazovat uzavření smlouvy o postoupení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007). 14. Smlouvu o půjčce však soud považuje v části, která se týká sjednaného souhrnného poplatku, za absolutně neplatnou pro rozpor s dobrými mravy dle § 39 občanského zákoníku, když důvod neplatnosti soud shledává v nemravné výši tohoto poplatku, fakticky úroku. Ve smlouvě je uvedeno, že částka 20 880 Kč představuje souhrnný poplatek, přitom však ze smlouvy nevyplývá, o co jiného by se mělo jednat, než o cenu za poskytnutí peněžních prostředků, tedy o úrok. Ostatně i žalobkyně v žalobě uvedla, že souhrnný poplatek představuje kapitalizovaný úrok. Úrok 20 880 Kč při poskytnuté částce 30 000 Kč a době splatnosti 53 týdnů při prostém vydělení odpovídá úrokové sazbě 68,3 % ročně. Přitom tento výpočet nezohledňuje, že splátkami se u běžných půjček či úvěrů standardně snižuje základ pro výpočet úroku, takže reálně by tato částka odpovídala podstatně vyššímu procentnímu úroku. O skutečné výši úroku patrně spíše vypovídá RPSN uvedená ve smluvních podmínkách, tj. 206,8 %, vzhledem k tomu, že jiné náklady než tento souhrnný poplatek sjednány nebyly. V každém případě již úroková sazba ve výši 68,3 % ročně je bez pochyb nemravná, když sazba nad 60 % je obecně přijímaná jako rozporná s dobrými mravy (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 12. 2004, sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). V trestních věcech dokonce soudy označily za lichvářský úrok přesahující 44 % ročně (viz usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 31. 7. 2013, sp. zn. 4 Tdo 416/2013). Pokud tedy sjednaná výše úroků přesahuje hranici, kterou lze označit za lichvářský úrok, nelze než hodnotit dohodu o výši úroku jako nemravnou a tudíž neplatnou. Pro úplnost soud uvádí, že ujednání o smluvním úroku lze posoudit z hlediska rozporu s dobrými mravy pouze jako platné či neplatné, bez možnosti shledat ho neplatným jen v rozsahu, ve kterém úroky přesahují rámec dobrých mravů (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 4. 3. 2010, sp. zn. 32 Cdo 1008/2009). Důvod neplatnosti se však vztahuje pouze na dohodu o výši úroku, kterou lze oddělit od zbytku právního úkonu, ve zbytku proto soud považuje smlouvu za platnou (§ 41 občanského zákoníku). Na základě smlouvy tak byl žalovaný povinen zaplatit jen poskytnutou částku 30 000 Kč, a to ve sjednaných splátkách, když úrok (souhrnný poplatek) nebyl platně sjednán. 15. Dle tvrzení žalobkyně žalovaný před postoupením uhradil částku 5 936,20 Kč, k datu postoupení tedy dlužil jen 24 063,80 Kč. Jelikož je žalovaný v prodlení s placením, je také povinen hradit věřiteli úrok z prodlení dle § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši dle § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od [datum], ačkoliv půjčka měla být zcela vrácena již v roce 2008. 16. Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni dlužnou částku 24 063,80 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky. Ve zbytku soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 17. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně byla úspěšná do částky 24 063,80 Kč, to představuje 54 % z celkové žalované částky, neúspěšná do částky 20 880 Kč, tj. 46 %. Rozdíl mezi úspěchem obou účastníků tak činí méně než 10 %, za této situace lze konstatovat, že jejich úspěch v tomto řízení byl zhruba stejný, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 18. Lhůtu ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud třídenní dle § 160 odst. 1 občansk