22 C 161/2022-126 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 3. 3. 2021 na žalovaném domáhala zaplacení částky 14 380,62 Kč s příslušenstvím s tím, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba], dříve pod názvem [právnická osoba] anebo [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO]) s žalovaným uzavřeli smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci si smluvní strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovaného a následně také poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] k tomuto běžnému účtu, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně umožnil žalovanému čerpat úvěrový limit ve výši 10 000 Kč za podmínek a s úrokem stanoveným smlouvou, když žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno], a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Dále se žalovaný zavázal neocitnout se v prodlení se splněním jakéhokoliv svého závazku vzniklého ze Smlouvy. Před poskytnutím úvěru právní předchůdce prověřoval schopnost žalovaného úvěr splácet, vycházel při tom z doložených informací od žalovaného a z interních i externích zdrojů. Žalovaný porušil závazky ze smlouvy zejména tím, že překročil povolený úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu. Právní předchůdce proto využil svého práva ze smlouvy a zrušil žalovanému poskytování kontokorentního úvěru [anonymizováno] a debetní zůstatek z běžného účtu ve výši 14 380,62 Kč převedl dne 29. 10. 2018 na nově otevřený úvěrový účet č. [bankovní účet]. Dlužná částka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas splácena a právní předchůdce proto využil svého práva a v souladu se smlouvou celou dlužnou částku dopisem ze dne 5. 3. 2019 k tomuto dni zesplatnil a vyzval žalovaného k okamžité úhradě dlužné částky ve výši 14 380,62 Kč. Pohledávka však nebyla ze strany žalovaného řádně a včas uhrazena. Dlužná jistina se proto dále úročí úrokem s úrokovou sazbou pro nepovolený debetní zůstatek na běžném účtu 29,00 % ročně. Shora popsaná pohledávka za žalovaným byla ze strany právního předchůdce postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 18. 11. 2020, a to s účinností ke dni 20. 11. 2020, když postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 11. 12. 2020. Žalovaný byl současně vyzván k její úhradě žalobkyni jako novému věřiteli. Ode dne následujícího po marném uplynutí lhůty k úhradě, tj. 21. 11. 2020 požadovala žalobkyně také zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Žalovaný do dnešního dne přes zaslanou předžalobní upomínku na žalovanou pohledávku ničeho nezaplatil. 2. Žalovaný proti žalobě ničeho nenamítal, zůstal po celou dobu neaktivní a k nařízenému jednání se nedostavil, a proto soud učinil skutkové závěry na základě důkazních listin žalobkyně. 3. Ze smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne 28. 2. 2018 (na č. l. 63) soud zjistil, že tuto smlouvu uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně, bankou, jako podklad pro další bankovní produkty, o nichž jsou uzavírány dispozice, obsahující konkrétní parametry jednotlivých produktů a služeb, a obsahuje právní úpravu jednání smluvních stran, stejně jako seznam smluvní dokumentace, včetně všeobecných produktových podmínek účinných od 1. 10. 2017 (na č. l. 57-62), základních produktových podmínek spotřebitelského kontokorentního úvěru účinných od 1. 8. 2017 (na č. l. 53-56), sazebníku poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele platný od 1. 9. 2013 (na č. l. 39-50) a úrokového lístku účinného od 17. 12. 2013 (na č. l. 51-52), ve kterém je též uveden smluvní úrok z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně a minimální zůstatek pro běžný účet s [anonymizováno] ve výši 500 Kč. Žalovaný potvrdil podpisem smlouvy, že se seznámil se smluvní dokumentací právního předchůdce. Právní předchůdce se zavázal smlouvou vést žalovanému platební účet pro vedení platebního styku (běžný účet). 4. Z dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách uzavřené mezi klientem a bankou dne 28. 2. 2018 ze dne 10. 9. 2018 (na č. l. 64) soud zjistil, že tuto uzavřel žalovaný s právním předchůdcem žalobkyně ke smlouvě o bankovních produktech a službách z téhož dne, když obsahem dispozice bylo zřízení běžného účtu žalovaného, vedeného bankou pod č. [bankovní účet] s minimálním zůstatkem 500 Kč, a to se sjednáním úvěrového rámce [anonymizováno] do výše 10 000 Kč, když žalovaný se zavázal, že jeho běžný účet bude vykazovat kreditní zůstatek, a to alespoň jedenkrát v průběhu každých 180 dnů čerpání [anonymizováno], a že bude mít na běžném účtu minimální měsíční kreditní příjem ve výši odpovídající 50% poskytnutého úvěrového limitu, a že nepřekročí výši poskytnutého úvěrového limitu. Úroková sazba k datu sepisu smlouvy činila 21,99 % ročně a úrok z nepovoleného debetního zůstatku 29 % ročně. Dále byl sjednán poplatek za čerpání úvěru ve výši 29 Kč. Součástí smluvního ujednání bylo též ujednání o platební a kartě a způsobu dispozice s účtem a dalšími poskytovanými službami prostřednictvím internetové a mobilní bankovnictví. Součástí úvěrové dokumentace pak bylo též vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro [anonymizováno] ze dne 28. 2. 2018 (na č. l. 108-110). 5. V den podpisu shora popsaných smluv předložil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně žádost o povolení debetního zůstatku [anonymizováno] ze dne 28. 2. 2018 (na č. l. 91) ve které uvedl ke svým osobním a majetkovým poměrům, jak soud z této listiny zjistil, že je svobodný s žádnou vyživovací povinností, má učňovské vzdělání, bydlí v nájmu, má jeden pracovní poměr na dobu neurčitou, jako dělník/řemeslník (s uvedením kontaktů na zaměstnavatele), přičemž není ve zkušební lhůtě ani ve výpovědi. K finančním poměrům pak dále uvedl, že má průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce ve výši 22 958 Kč, když vedle toho uvedl čistý měsíční příjem domácnosti ve výši 40 000 Kč, a to při jednom zdroji příjmů, když nemá žádné srážky ze mzdy ani jiné měsíční splátky. Ostatní nezbytné měsíční náklady vyčíslil žalovaný částkou 0 Kč. S žádostí bylo předloženo též potvrzení o výši příjmu ze dne 28. 2. 2018 (na č. l. 113), potvrzující průměrný čistý měsíční příjem žalovaného za poslední tři měsíce ve výši 22 958 Kč. 6. K procesu posouzení schopnosti žalovaného splácet se vyjádřil právní předchůdce žalobkyně, banka, ve vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti ze dne 4. 7. 2022 (na č. l. 111), které soud provedl jako listinný důkaz s ohledem na to, že tato osoba není účastníkem řízení. Z vyjádření soud zjistil, že banka vycházela individuálně z informací poskytnutých žalovaným, když kontrolovala veškeré poskytnuté informace v interních a externích databázích, které vyjmenovala, když vypočetla disponibilní částku tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (podíl na nákladech na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje a na základě toho bylo žádosti vyhověno. Součástí vyjádření byla též tabulka posouzení, z níž se podává, že banka vycházela z deklarovaného měsíčního příjmu 22 958 Kč, ověřeného z dokladu o příjmu doloženého z jiné žádosti o příjem, při zaměstnání žalovaného na dobu neurčitou s tím, že má žalovaný jen jeden příjem a příjem domácnosti činí 40 000 Kč měsíčně, dále že je žalovaný svobodný, bez vyživovaných osob a žije v nájmu. Dále banka vycházela z toho, že žalovaný splácí interní splátky (banky) ve výši splátky ve výši 2 614,27 Kč, externí splátky ve výši 7 816 Kč a jeho ostatní výdaje činí 0 Kč, přičemž požadovaná a schválená výše úvěrového rámce činí 10 000 Kč, při splátce 212,25 Kč. Spoluhodnocené osoby nebyly brány v úvahu. Splátky úvěrů pak banka doložila též přehledem úvěrů žalovaného (na č. l. 112), ve kterém odpovídají splátky úvěrů celkové sumě 10 430,27 Kč. Další prověření žalovaného nebylo ze strany právního předchůdce žalobkyně ani žalobkyní předloženo. 7. Z výpisu řízení žalovaného u zdejšího soudu ze dne 25. 7. 2022 (na č. l. 117-119) soud zjistil, že s žalovaným bylo u zdejšího soudu jen za posledních 10 let vedeno 33 nalézacích a exekučních řízení (včetně tohoto), když poskytnutí úvěru předcházela též exekuční řízení a nalézací řízení o zaplacení úvěru probíhalo též v roce poskytnutí úvěru právním předchůdcem žalobkyně žalovanému. 8. Z údajů ČSÚ o průměrných výdajích na domácnost za rok 2018 (na č. l. 120-121) soud zjistil, že průměrný výdaj na domácnost v roce 2018, odpovídající zařazení žalovaného dle úrovně jeho vzdělání, činil 10 992,50 Kč měsíčně. 9. Z výpisů z úvěrového účtu žalovaného č. [bankovní účet] ze dne 19. 11. 2020 (na č. l. 78, 92 p. v.), ze dne 20. 11. 2020 (na č. l. 92), ze dne 18. 11. 2020 (na č. l. 93), ze dne 16. 11. 2020 (na č. l. 93 p. v.), ze dne 13. 11. 2020 (na č. l. 94), ze dne 12. 11. 2020 (na č. l. 94 p. v.), ze dne 11. 11. 2020 (na č. l