33 C 243/2021-55 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobce se domáhal (po částečném zpětvzetí žaloby) rozhodnutí, kterým by byla žalovaným uložena povinnost zaplatit žalobci částku 20 300 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že účastníci dne [datum] uzavřeli smlouvu o nájmu bytu [číslo] v domě v ulici [adresa], [obec] (dále jen„ Byt“). Smlouva ve znění dodatků ze dne [datum] a [datum] byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. Žalovaní dluží žalobci na nájemném za měsíce [měsíc] [rok] a [měsíc] [rok] částku 25 534 Kč (31 162 Kč na nájemném navýšeném o škody na bytě ve výši 3 420 Kč a sníženém o přeplatek na službách ve výši 2 048 Kč a složenou jistotu ve výši 7 000 Kč). Žalovaní se k žalobě nevyjádřili. 2. Z nájemní smlouvy [číslo] ze dne [datum], dodatku k nájemní smlouvě [číslo] ze dne [datum], pasportu objektu ze dne [datum], pasport objektu ze dne [datum] a výpočtového listu ze dne [datum] soud zjistil, že se žalobce zavázal přenechat žalovaným Byt k dočasnému užívání a žalovaní se zavázali hradit nájemné ve výši 16 611,40 Kč měsíčně a služby spojené s nájmem bytu. Splatnost nájemného byla sjednána do 5. dne běžného měsíce. Při úhradě nájemného do 26. dne v měsíci byla sjednána sleva ve výši 10 200 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum]. 3. Z dodatku k nájemní smlouvě [číslo] ze dne [datum] a výpočtového listu ze dne [datum] soud zjistil, že trvání smlouvy bylo prodlouženo do [datum] a nájemné vzájemnou dohodou účastníků navýšeno na částku 16 611,40 Kč měsíčně. 4. Z pasportu objektu ze dne [datum] soud zjistil, že Byt byl žalovanými vyklizen a žalobci předán dne [datum]. 5. Z vyúčtování bytu [číslo] za roky [rok] a [rok] ze dne [datum] a vyúčtování a předžalobní výzvy ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaní byli žalobcem o zaplacení dlužné částky upomenuti. 6. Na základě účastníky předložených listinných důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, které soud shledal zcela důvěryhodnými, neboť nezaznamenal žádnou skutečnost, která by jejich věrohodnost zpochybňovala, a taktéž žádný z účastníků takovou skutečnost netvrdil. Listinné důkazy si navzájem neodporují a tvoří spolu jednotný logický celek postačující k učinění spolehlivého závěru o následujícím skutkovém stavu: 7. Žalobce zavázal přenechat žalovaným Byt k dočasnému užívání a žalovaní se zavázali hradit nájemné ve výši 16 611,40 Kč měsíčně a služby spojené s nájmem bytu. Splatnost nájemného byla sjednána do 5. dne běžného měsíce. Při úhradě nájemného do 26. dne v měsíci byla sjednána sleva ve výši 10 200 Kč Smlouva byla uzavřena na dobu určitou od [datum] do [datum] Trvání smlouvy bylo dodatkem prodlouženo do [datum] a nájemné vzájemnou dohodou účastníků navýšeno na částku 16 611,40 Kč měsíčně. Byt byl žalovanými vyklizen a žalobci předán dne [datum]. Žalovaní byli žalobcem o zaplacení dlužné částky upomenuti. 8. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení: 9. Podle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 11. Podle § 2048 o. z. ve znění účinném 30. 6. 2021 ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 12. Podle § 2201 o. z. nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 13. Podle § 2217 o. z. nájemné se platí v ujednané výši, a není-li ujednána, platí se ve výši obvyklé v době uzavření nájemní smlouvy s přihlédnutím k nájemnému za nájem obdobných věcí za obdobných podmínek. Má-li být nájemné podle ujednání stran plněno jinak než v penězích, je rozhodná majetková hodnota poskytovaného plnění vyjádřená v penězích. 14. Podle § 2239 o. z. nepřihlíží se k ujednání ukládajícímu nájemci povinnost, která je vzhledem k okolnostem zjevně nepřiměřená. 15. Podle § 2254 odst. 1 o. z. ujednají-li strany, že nájemce dá pronajímateli peněžitou jistotu, že zaplatí nájemné a splní jiné povinnosti vyplývající z nájmu nebo ujednají-li si pro případ porušení těchto povinností smluvní pokutu, nesmí jistota a právo na zaplacení smluvní pokuty v souhrnu přesáhnout trojnásobek měsíčního nájemného. 16. Podle § 2270 odst. 1 o. z. uzavře-li nájemní smlouvu s pronajímatelem více osob, stanou se společnými nájemci bytu; společným nájemcem bytu se stane i osoba, která se souhlasem stran přistoupí ke smlouvě. 17. Podle § 2270 odst. 2 o. z. co platí o nájemci, platí obdobně o společných nájemcích, není-li dále stanoveno jinak. 18. Podle § 2271 o. z. společní nájemci mají stejná práva a povinnosti. Ustanovení o společnosti se použijí přiměřeně. 19. Podle § 2736 o. z. z dluhů vzešlých ze společné činnosti jsou společníci zavázáni vůči třetím osobám společně a nerozdílně. 20. Žalobce (pronajímatel) se žalovanými (nájemci) uzavřeli smlouvu o nájmu bytu (§ 2201 a násl. o. z.), kterou žalobce žalovaným přenechal do dočasného užívání Byt a žalovaní se oproti tomu zavázali žalobci platit dohodnuté nájemné a úhrady za plnění poskytovaná s užíváním bytu (§ 2217 o. z.). Žalovaní neuhradili žalobci nájemné řádně a včas. Tímto se ocitli v prodlení (§ 1968 o. z.), čímž žalobci vzniklo právo i na úrok z prodlení ve výši stanovené dle zvláštního právního předpisu (§ 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.). 21. Soud ujednání o slevě ve výši 10 200 Kč posoudil dle obsahu jako ujednání o smluvní pokutě (§ 2048 o. z. ve znění účinném 30. 6. 2021) utvrzující povinnost žalovaných uhradit nájemné ve stanovené lhůtě, kdy smluvní pokuta byla sjednána právě ve výši poskytnuté slevy (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 10. 2016, sp. zn. 31 Cdo 2674/2014). S ohledem na skutečnost, že byla sjednána jistota ve výši tří měsíčních nájmů, k ujednání o smluvní pokutě označeném ve smlouvě jako sleva se nepřihlíží (§ 2239 o. z.). Žalobce tak po žalovaných může požadovat toliko nájemné snížené právě o výši slevy 10 200 Kč měsíčně. Soud proto žalobu co do částky 20 400 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 10 447 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 953 Kč od [datum] do zaplacení zamítl (bod I. výroku). 22. Soud tedy přiznal žalobci pouze nájemné snížené o slevu v celkové výši 20 400 Kč, tedy v částce 5 134 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 5 134 Kč od [datum] do zaplacení (bod II. výroku). S ohledem na společný nájem žalovaných uložil soud žalovaným splnění povinnosti společně a nerozdílně (§ 2270, 2271 a 2736 o. z.). 23. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že nepřiznal žádnému z účastníků nárok na jejich úhradu. Procesně úspěšným žalovaným žádné náklady řízení nevznikly.