34 C 464/2021-33 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalované zaplacení částky 35 664 s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které ji poskytl částku 7 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 872 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 224 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila 700 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně na jistině požadovala částku 6 587,26 Kč na souhrnném poplatku 4 584,74 Kč. Dále právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které ji poskytl částku 17 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Žalovaná se zavázala uvedenou částku vrátit právnímu předchůdci žalobkyně spolu se souhrnným poplatkem ve výši 11 832 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 554 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila 14 340 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně na jistině požadovala částku 8 544,81 Kč na souhrnném poplatku 5 947,19 Kč. 2. Podáním ze dne [datum] žalobkyně vzala žalobu částečně zpět co do jistiny ve výši 8 544,81 Kč a souhrnného poplatku 5 947,19 Kč vyplývajících ze smlouvy o půjčce [číslo] s odůvodněním, že uvedenou smlouvu, ze které by nárok žalobkyně vyplýval, nedohledala. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o. s. ř.“). 5. Soud při své rozhodování vycházel ze skutkového stavu, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalované půjčku ve výši 7 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 872 Kč vrátit společnosti v pravidelných 53 týdenních splátkách ve výši 224 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy (Smlouvu o půjčce [číslo]). Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že převzala celou částku půjčky v hotovosti. Žalovaná uhradila 700 Kč, přičemž platba byla započítána na jistinu v částce 412,74 Kč a na souhrnný poplatek v částce 287,26 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] (Smlouva o postoupení pohledávek). Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno (dopis ze dne [datum]). Žalobkyně na jistině požadovala částku 6 587,26 Kč na souhrnném poplatku 4 584,74 Kč. 6. Dle ustanovení § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 87/2012 Sb., občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 7. Podle ustanovení § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 8. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 9. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis 10. Podle § 3 o. z., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 11. Podle § 39 o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 12. Podle § 41 o. z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 13. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 14. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř. žalobce může vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta první o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Podle § 96 odst. 3 o. s. ř., jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Nebylo-li dosud o věci rozhodnuto, pokračuje soud po právní moci usnesení v řízení. Podle § 96 odst. 4 o. s. ř., ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání. 15. Žalobkyně vzala svůj návrh na zahájení řízení v částečně zpět, a to dříve než ve věci začalo jednání. Protože se tak stalo ještě před prvním jednáním ve věci samé, nezkoumal soud, zda žalovaná se zpětvzetím žaloby souhlasí, a řízení zastavil dle ust. § 96 odst. 2 a 4 o. s. ř. (výrok I.). 16. Na základě zjištěného skutkového stavu věci ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je smlouvou o půjčce ve smyslu ust. § 657 o. z. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaná převzala půjčku v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listina obsahující text smlouvy o půjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala, svědčí pro závěr, že předmět půjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzala, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o půjčce. Ve smlouvě si účastníci sjednali úroky dle § 658 o. z., které byly smluvně označeny za souhrnný poplatek. Tento činil 4 872 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčení jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by právní předchůdce žalobkyně jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši přesahujícím 60% ročně. V daném případě úrok přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Z toho lze tedy učinit závěr, že sjednaný souhrnný poplatek je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 o. z. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 17. Jelikož tedy nebyla uzavřena platně smlouva v části týkající se úroku z půjčky (souhrnného poplatku), ale bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka 7 000 Kč, na kterou bylo uhrazeno 700 Kč, přičemž z toho na jistinu bylo uhrazeno 412,74 Kč a na souhrnný poplatek 287,26 Kč, má žalobkyně nárok na vrácení poskytnuté půjčky ve výši 6 587,26 Kč, avšak od této částky je třeba odečíst částečnou platbu použitou na úhradu poplatku ve výši 287,26 Kč, což činí 6 300 Kč. Žalovaná je tedy povinna uhradit 6 300 Kč, a proto v této části soud žalobě vyhověl (výrok II.). Tím, že žalovaná nevrátila peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitla se v prodlení. Žalobkyni tak byl dle § 517 odst. 2 o. z. přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb., od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou. Soud tedy žalobkyni přiznal i kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 6 300 Kč (výrok II.). 18. Vzhledem k tomu, že žaloba v části souhrnného poplatku (úroku) byla soudem shledána za neplatnou, byla žaloba zamítnuta co do částky 4 872 Kč skládající se ze souhrnného poplatku ve výši 4 584,74 Kč a z již uhrazené částky na jistině ve výši 287,26 Kč, která byla použita na úhradu souhrnného poplatku (výrok I