34 C 516/2021-26 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou doručenou nadepsanému soudu domáhala na žalované zaplacení částky 19 888 Kč s příslušenstvím. Uvedla, že právní předchůdce [právnická osoba], [IČO] uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo] na základě které ji poskytl částku 25 000 Kč, kterou žalovaná převzala v den uzavření smlouvy. Smlouvou se žalovaná zavázala vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 25 000 Kč spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 400 Kč, a to v 53 týdenních splátkách po 800 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na [datum]. Žalovaná uhradila 22 512 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. Žalobkyně na jistině požadovala částku 11 726,42 Kč a na souhrnném poplatku 8 161,58 Kč. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Soud ve věci nařídil jednání na den [datum]. K jednání se po předchozí omluvě nedostavila žalobkyně, o odročení nepožádala. Žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků (§ 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, dále jen „o.s.ř.“). 4. Soud při své rozhodování vycházel ze závěru o skutkovém stavu, že právní předchůdce žalobkyně ([právnická osoba]) uzavřel s žalovanou dne [datum] Smlouvu o půjčce [číslo]. Předmětem smlouvy byl závazek společnosti poskytnout žalované půjčku ve výši 25 000 Kč a závazek žalované tuto částku spolu se souhrnným poplatkem ve výši 17 400 Kč vrátit společnosti v pravidelných 53 týdenních splátkách ve výši 800 Kč, přičemž první splátka byla splatná k 7. dni od uzavření smlouvy. Ve smlouvě je uvedeno, že žalovaná podpisem smlouvy potvrzuje, že převzala celou částku půjčky v hotovosti. Žalovaná uhradila 22 512 Kč, přičemž ta byla započítána na jistinu v částce 13 273,58 Kč a na souhrnný poplatek v částce 9 238,42 Kč. Pohledávka za žalovanou byla postoupena na žalobkyni na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalované bylo postoupení pohledávky oznámeno. 5. Dle ustanovení § 3028 odst. 1, 3 zákona č. 87/2012 Sb., občanského zákoníku tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 6. Podle ustanovení § 657 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 7. Podle ustanovení § 658 odst. 1 o. z., při půjčce peněžité lze dohodnout úroky. 8. Podle ustanovení § 517 odst. 2 o. z., jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění vlastního také úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis 9. Podle § 3 o. z., výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 10. Podle § 39 o. z., neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 11. Podle § 41 o. z., vztahuje-li se důvod neplatnosti jen na část právního úkonu, je neplatnou jen tato část, pokud z povahy právního úkonu nebo z jeho obsahu anebo z okolností za nichž k němu došlo, nevyplývá, že tuto část nelze oddělit od ostatního obsahu. 12. Podle ustanovení § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Na základě zjištěného skutkového stavu věci ve spojení se shora citovanými zákonnými ustanoveními soud dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou je smlouvou o půjčce ve smyslu ust. § 657 o.z. Jestliže žalobkyně tvrdila, že žalovaná převzala půjčku v hotovosti při uzavření smlouvy, podporuje listina obsahující text smlouvy o půjčce žalobkyně tvrzení a ta skutečnost, že žalovaná smlouvu o půjčce podepsala, svědčí pro závěr, že předmět půjčky od právního předchůdce žalobkyně skutečně převzala, proto soud neměl pochybnosti o uzavření smlouvy o půjčce. Ve smlouvě si účastníci sjednali úroky dle § 658 o. z., které byly smluvně označeny za souhrnný poplatek. Tento činil 17 400 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčení jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by právní předchůdce žalobkyně jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši přesahujícím 60% ročně. V daném případě úrok přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Z toho lze tedy učinit závěr, že sjednaný souhrnný poplatek je z důvodu své nepřiměřené výše neplatný pro rozpor s dobrými mravy podle § 3 o.z. V rozporu s dobrými mravy (§ 580 odst. 1 ve spojení s § 1 odst. 2 občanského zákoníku) je zpravidla výše úroků, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jejich sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo půjček (k tomu srovnej například rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 21 Cdo 1484/2004). 14. Jelikož tedy nebyla platně uzavřena smlouva v části týkající se úroku z půjčky (souhrnného poplatku), ale bylo prokázáno, že žalované byla poskytnuta částka 25 000 Kč, má žalobkyně právo na vrácení této částky. Žalovaná uhradila částku 22 512 Kč, která byla v rozsahu částky 13 273,58 Kč použita na úhradu jistiny. Žalobkyně má tedy právo na částku 11 726,42 Kč představující nevrácenou část peněžité půjčky, přičemž od této částky je třeba odečíst zbývající platbu ve výši 9 238,42 Kč použitou na úhradu souhrnného poplatku. Žalovaná je tedy povinna uhradit 2 488 Kč (výrok I.). Tím, že žalovaná nevrátila peněžní prostředky ve stanovené lhůtě, ocitla se v prodlení. Žalobkyni tak byl dle § 517 odst. 2 o. z. přiznán úrok z prodlení ve výši stanovené § 1 nařízení vlády č. 142/1991 Sb., od marného uplynutí sedmidenní lhůty po úhradě poslední splátky žalovanou. Soud tedy žalobkyni přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení z částky 2 488 Kč (výrok I.). 15. Vzhledem k tomu, že žaloba v části souhrnného poplatku (úroku) byla soudem shledána za neplatnou, byla žaloba zamítnuta co do částky 17 400 Kč skládající se z části souhrnného poplatku ve výši 8 161,58 Kč a z již uhrazené částky na jistině ve výši 9 238,42 Kč použité právním předchůdcem žalobkyně na úhradu souhrnného poplatku (výrok II.). 16. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s § 1879 zákona č. 89/2012 Sb. 17. Výrok o náhradě nákladů řízení (výrok ad III.) se opírá o ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. když žalovaná byla ve věci úspěšnější, má tak vůči žalobkyni v obecné rovině částečný nárok na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že žalovaná však v průběhu řízení zůstala zcela pasivní a žádné náklady ji tak vzniknout ani nemohly, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. 18. Lhůta k plnění plynoucí od právní moci rozsudku, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení byla stanovena jako třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř.