74 C 132/2022-32 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum] domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 12 390 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 12 390 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 12 390 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 12 390 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 12 390 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 12 390 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 12 390 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 12 390 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 12 390 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 12 390 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení z částky 12 390 Kč od [datum] do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) uzavřel s žalovaným dne [datum] smlouvu o půjčce [číslo] (dále jen„ smlouva o půjčce“). Žalovaný na základě této smlouvy převzal částku 15 000 Kč a zavázal se, i se souhrnným poplatkem 10 440 Kč, vrátit celkem částku 25 440 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaný svoji povinnost hradit splátky řádně a včas nesplnil, když na pohledávku zaplatil celkem částku ve výši 13 050 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem rue [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] Lucemburk, Lucembursko, která ji následně postoupila na žalobkyni. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o půjčce [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) a žalovaný podepsali listinu označenou jako smlouva o půjčce [číslo] jejímž obsahem je závazek původního věřitele půjčit žalovanému částku 15 000 Kč a závazek žalovaného vrátit částku i se souhrnným poplatkem 10 440 Kč, tedy vrátit celkem částku 25 440 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 480 Kč, když první splátka je splatná 7. den ode dne podpisu smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že dne [datum] si žalovaný převzal od původního věřitele částku 15 000 Kč. Ze smlouvy plyne, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro smlouvu o půjčce. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že při 53 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně, při 40 týdenních splátkách činí RPSN 294,1 % a při 27 týdenních splátkách činí RPSN 460,9 %. 4. Ze statistických údajů [obec] národní banky vyplývá, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v roce 2007 činily průměrně v případě spotřebních úvěrů sazbu od 13,31 % do 17,36 % ročně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem rue [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] Lucemburk, Lucembursko. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky uplatněné žalobou a zároveň ho vyzval k úhradě dluhu [právnická osoba] S.a.r.l., a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (podací arch). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem rue [jméno] [příjmení] [anonymizováno], L [číslo] Lucemburk, Lucembursko jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem rue [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] Lucemburk, Lucembursko, oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] došlo k postoupení pohledávky uplatněné žalobou na žalobkyni a zároveň ho vyzvala k úhradě dluhu. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne [datum] (podací arch). 9. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem rue [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] Lucemburk soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku Lucemburska. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku Malty. 10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl dne [datum] vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky s upozorněním na možnost podání žaloby (podací arch). 11. Ze zákaznické karty soud ničeho nezjistil, neboť se jedná o nevyplněný formulář. 12. Po provedeném dokazování soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru. Původní věřitel a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako smlouva o půjčce [číslo] na základě které byla žalovanému předána částka ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku včetně souhrnného poplatku 10 440 Kč splácet v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil splátky v celkové výši 13 050 Kč. Průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v roce 2007 částku ve výši od 13,31 % do 17,36 % ročně. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy v celé výši včetně veškerého příslušenství [právnická osoba] S.a.r.l., která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] postoupila na žalobkyni. 13. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 14. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“), nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 15. Podle § 39 obč. zák., je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 16. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 17. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda byla platně uvařena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. 18. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek soud zjistil, že výše půjčky činila 15 000 Kč a souhrnný poplatek činil 10 440 Kč. Podle smluvních podmínek při 53 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně. Dle smluvních podmínek se celková částka (25 440 Kč), kterou musí žalovaný vrátit, skládá z vypůjčené jistiny a souhrnného poplatku. Souhrnný poplatek se tak sestává částečně z úroků a částečně z nákladů původního věřitele s půjčkou. Konkrétní výši úroků však ze smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek nelze zjistit. Vzhledem k tomu, že původní věřitel byl podnikatelem, jehož předmětem podnikání bylo poskytování úvěru a půjček, tedy poskytování půjček za účelem dosažení zisku, dospěl proto soud k závěru, že půjčky poskytoval za úrok a souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč je tak cenou peněz, za kterou původní věřitel půjčil žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit, že by původní věřitel jakožto podnikatel půjčoval peníze zadarmo, resp. jen s navýšením o náklady s půjčením spojené. Soud tedy souhrnný poplatek přepočetl na úrokovou míru a zjistil, že jistina byla úročena úrokem ve výši 69,6 % ročně. Dle statistiky vedené Českou národní banky vyplývá, že obvyklá úroková míra v bankovním sektoru v roce 2007 byla ve výši od 13,31 % do 17,36 % ročně. V daném případě úrok 69,6 % přesahuje úrokové sazby v bankovním sektoru více jak třikrát, tedy několika násobně nežli je obvyklé. Otázkou přiměřenosti výše úro