74 C 336/2021-38 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z ustanovení § 157 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). 2. Předmětem řízení, které bylo zahájeno žalobou doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne [datum], je zaplacení částky 8 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 8 000 Kč od 20. 3. 2019 do zaplacení – nárok vzniklý z titulu nevrácených peněžních prostředků, které žalované poskytla právní předchůdkyně žalobkyně ([právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa]) na základě smlouvy o úvěru, která byla uzavřena prostřednictví prostředků komunikace na dálku a to internetových stránek [webová adresa]. Žalovaná na těchto stránkách vyplnila žádost o úvěr (rodné číslo, číslo dokladu totožnosti, číslo bankovního účtu, …), když odesláním žádosti a úhradou registračního poplatku ve výši 1 Kč žalovaná vyslovila souhlas se smlouvou a všeobecnými obchodními podmínkami. Následně právní předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla dne [datum] částku ve výši 8 000 Kč, když jí tuto částku odeslala na účet uvedený v žádosti, tedy na účet č. [bankovní účet]. Žalovaná se zavázala tuto částku vrátit do [datum]. Dnem následujícím po sjednané splatnosti úvěru, tj. od [datum] se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dlužné částky. Poté byla žalobou uplatňovaná pohledávka postoupena na žalobkyni. 3. Žalovaná k žalobě uvedla, že se [právnická osoba] s.r.o. uzavřela smlouvu o úvěru, když od této společnosti obdržela částku ve výši 8 000 Kč. Dále uvedla, že nebyla schopna částku společnosti vrátit, avšak snažila se dle svých možností společnosti vrátit alespoň něco. Sdělila, že neví, kolik přesně společnosti uhradila, ale určitě jí nedluží celých 8 000 Kč. Rovněž uvedla, že v současné době je zaměstnána avšak pouze na dohodu o provedení práce s výdělkem zhruba 3 800 Kč měsíčně. 4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: K listině označené jako rámcová smlouva o úvěru [číslo] ve které byla právní předchůdkyně žalobkyně označena jako úvěrující a jako klient byla označena žalovaná, byl připojen podpis právní předchůdkyně žalobkyně, ale nebyl k ní připojen podpis žalované (ani vlastnoruční – fyzický, ani elektronický), když na místě podpisu klienta je uvedeno: 10:40 2021 [číslo] [jméno] [příjmení] elektronicky podepsáno (rámcová smlouva o úvěru včetně rozhodčí doložky). K listině označené jako jednotlivá smlouva o úvěru [číslo] ve které byla právní předchůdkyně žalobkyně označena jako úvěrující a jako klient byla označena žalovaná, a dle které měla výše úvěru činit 8 000 Kč, nebyl připojen podpis žalované (ani vlastnoruční – fyzický, ani elektronický), když na místě podpisu bylo uvedeno: 10:40 2021 [číslo] [jméno] [příjmení] elektronicky podepsáno (smlouva o úvěru [číslo]). Dle smlouvy byl klient povinen vrátit právní předchůdkyni žalobkyně částku ve výši 8 000 Kč, a to do [datum] (smlouva o úvěru [číslo]). K listině označené jako formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru nebyl připojen podpis žalované (formulář pro standartní informace o spotřebitelském úvěru). Žalovaná zaslala právní předchůdkyni žalobkyně dne [datum] částku ve výši 1 Kč (výpis z účtu za období od 1. 2. 2019 do 28. 2. 2019, sdělení [právnická osoba] ze dne 11. 1. 2022). Dne 20. 2. 2019 právní předchůdkyně žalobkyně odeslala na účet žalované částku ve výši 8 000 Kč (výpis právní předchůdkyně žalobkyně, sdělení [právnická osoba] ze dne 11. 1. 2022, výpis z účtu žalované za období od 1. 1. 2019 do 31. 3. 2019). Žalovaná uhradila dne 20. 6. 2019 částku ve výši 2 500 Kč, dne 5. 9. 2019 částku ve výši 2 000 Kč, dne 9. 10. 2019 částku ve výši 800 Kč. Dne [datum] byla žalobkyní a její právní předchůdkyní podepsána smlouva o postoupení pohledávek, dle které měly být pohledávky uvedené v příloze této smlouvy postoupeny na žalobkyni (smlouva o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně seznamu postoupených pohledávek). Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávek právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, a to oznámením o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021, když žalovaná byla zároveň vyzvána k úhradě částky ve výši 4 964 Kč do tří dnů (oznámení o postoupení pohledávky ze dne 2. 2. 2021). Zástupce žalobkyně vyzval dne 2. 2. 2021 žalovanou k úhradě dlužné částky ve výši 4 964 Kč, a to do tří dnů (předžalobní výzva ze dne 2. 2. 2021, podací arch). Z výpisu z účtu žalované za období od 1. 1. 2019 do 31. 3. 2019 vyplývá, že příchozí (103 260 Kč) a odchozí (103 263,89 Kč) platby na účet dosahovaly stejné výše, když dne 16. 1. 2019 byla na účet připsána částka 2 000 Kč s poznámkou půjčka od [anonymizováno], dne 20. 2. 2019 byla na účet připsána částka 3 000 Kč s poznámkou smlouva [anonymizována dvě slova], dne 25. 2. 2019 byla na účet připsána částka 8 000 Kč s poznámkou půjčka od [anonymizováno], dne 8. 3. 2019 byla na účet připsána částka 4 500 Kč s poznámkou dodatečná půjčka od [anonymizováno], dne 8. 3. 2019 byla na účet připsána částka 8 000 Kč s poznámkou dodatečná půjčka od [anonymizováno]. 5. Jelikož žalovaná potvrdila, že s právní předchůdkyní žalobkyně uzavřela smlouvu o úvěru, soud dospěl k závěru, že to byla žalovaná, kdo vyplnil své údaje do elektronického systému právní předchůdkyně žalobkyně a kdo požádal o poskytnutí úvěru. 6. Soud však rovněž dospěl k závěru, že žalobkyně dostatečným způsobem neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistila právní předchůdkyně žalobkyně o schopnosti žalované splácet úvěr, když v žalobě uvedla pouze velmi obecná tvrzení. Soud byl připraven žalobkyni při jednání poučit o neunesení břemene tvrzení a důkazního ohledně prokázání skutečnosti, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr s odbornou péčí. Soud zdůrazňuje, že k nedostatečným tvrzením se dokazování neprovádí. Závěrem soud dodává, že poučení dle § 118a o. s. ř. o neunesení břemene tvrzení a důkazního soud zásadně poskytuje při jednání, když žalobkyně se svou neúčastí na jednání práva na poučení vzdala. Jen za účelem poučení dle § 118a o. s. ř. není třeba jednání odročovat. 7. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 9. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 10. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 11. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 14. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 16. Jelikož žalobkyně neuvedla, jakým konkrétním způsobem