74 C 370/2021-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 26. 5. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 3 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 3 800 Kč od 2. 7. 2015 do 31. 12. 2015, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 3 800 Kč od 1. 1. 2016 do 30. 6. 2016, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 3 800 Kč od 1. 7. 2016 do 31. 12. 2016, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 3 800 Kč od 1. 1. 2017 do 30. 6. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,05 % ročně z částky 3 800 Kč od 1. 7. 2017 do 31. 12. 2017, s úrokem z prodlení ve výši 7,50 % ročně z částky 3 800 Kč od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8 % ročně z částky 3 800 Kč od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018, s úrokem z prodlení ve výši 8,75 % ročně z částky 3 800 Kč od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 800 Kč od 1. 7. 2019 do 31. 12. 2019, s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 3 800 Kč od 1. 1. 2020 do 30. 6. 2020, s úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 3 800 Kč od 1. 7. 2020 do 31. 12. 2020, se zákonným úrokem z prodlení z částky 3 800 Kč od 1. 1. 2021 do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Žalobkyně uvedla, že původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) uzavřel s žalovaným dne 2. 11. 2007 smlouvu o půjčce č. 321110857 (dále jen„ smlouva o půjčce“). Žalovaný si na základě této smlouvy převzal částku 15 000 Kč a zavázal se, i se souhrnným poplatkem 10 440 Kč, vrátit celkem částku 25 440 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaný svoji povinnost hradit splátky řádně a včas nesplnil, když na pohledávku zaplatil celkem částku ve výši 21 640 Kč. Pohledávka byla původním věřitelem postoupena na [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem rue [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno], [země], která ji následně postoupila na žalobkyni. Závěrem žalobkyně navrhla vyhovět žalobě v plném rozsahu a přiznat jí právo na plnou náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Ze smlouvy o půjčce č. 321110857 ze dne 2. 11. 2007 soud zjistil, že dne 2. 11. 2007 původní věřitel ([právnická osoba], [IČO], [ulice a číslo], [PSČ] [obec]) a žalovaný podepsali listinu označenou jako smlouva o půjčce č. 321110857, jejímž obsahem je závazek původního věřitele půjčit žalovanému částku 15 000 Kč a závazek žalovaného vrátit částku i se souhrnným poplatkem 10 440 Kč, tedy vrátit celkem částku 25 440 Kč, a to v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 480 Kč, když první splátka je splatná 7. den ode dne podpisu smlouvy. Ze smlouvy dále vyplývá, že dne 2. 11. 2007 si žalovaný převzal od původního věřitele částku 15 000 Kč. Ze smlouvy plyne, že nedílnou součástí smlouvy jsou smluvní podmínky pro smlouvu o půjčce. Ze smluvních podmínek soud zjistil, že při 53 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně, při 40 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 294,1 % ročně a při 27 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 460,9 %. 4. Ze statistických údajů České národní banky vyplývá, že úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR v roce 2007 činily průměrně v případě spotřebních úvěrů sazbu od 16,04 % do 17,34 % ročně. 5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 soud zjistil, že původní věřitel jejím prostřednictvím postoupil pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem rue [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno], [země]. 6. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 25. 6. 2015 soud zjistil, že původní věřitel oznámil žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 došlo k postoupení pohledávky a zároveň ho vyzval k úhradě dluhu [právnická osoba] [anonymizováno], a to do 10 dnů od doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 24. 7. 2015 (podací arch). 7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem rue [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] Lucemburk, [země] jejím prostřednictvím postoupila pohledávku vyplývající ze smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství na žalobkyni. 8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 11. 9. 2018 soud zjistil, že [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem [anonymizováno] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno], [země], oznámila žalovanému, že na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni a zároveň ho vyzvala k úhradě dluhu. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 13. 9. 2018 (podací arch). 9. Z výpisu z obchodního rejstříku [právnická osoba] [anonymizováno], sídlem rue [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [číslo] [anonymizováno] soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku [země]. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně soud zjistil, že se jedná o společnost zapsanou v obchodním rejstříku [země]. 10. Z předžalobní upomínky ze dne 10. 5. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl dne 10. 5. 2021 vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky s upozorněním na možnost podání žaloby. Upomínka byla žalovanému odeslána dne 12. 5. 2021 (podací arch). 11. Po provedeném dokazování soud dospěl k níže uvedenému skutkovému závěru. Původní věřitel a žalovaný podepsali dne 2. 11. 2007 listinu označenou jako smlouva o půjčce, na základě které byla žalovanému předána částka ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal půjčku včetně souhrnného poplatku 10 440 Kč splácet v 53 pravidelných týdenních splátkách ve výši 480 Kč. Žalovaný na pohledávku uhradil splátky v celkové výši 21 640 Kč. Průměrná úroková sazba spotřebitelských úvěrů poskytovaných bankami činila v roce 2007 částku ve výši od 16,04 % do 17,34 % ročně. Původní věřitel následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 19. 6. 2015 postoupil pohledávku vyplývající z uvedené smlouvy o půjčce v celé výši včetně veškerého příslušenství [právnická osoba] [anonymizováno], která ji na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 8. 2018 postoupila na žalobkyni. 12. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku dále jen „občanský zákoník“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. 13. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč. zák“), nesmí výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy. 14. Podle § 39 obč. zák., je neplatný právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. 15. Podle § 657 obč. zák., smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. 16. Nejprve se soud zabýval otázkou, zda byla platně uvařena smlouva o půjčce ve smyslu § 657 obč. zák. 17. Ze smlouvy o půjčce a smluvních podmínek soud zjistil, že výše půjčky činila 15 000 Kč a souhrnný poplatek činil 10 440 Kč. Podle smluvních podmínek při 53 týdenních splátkách činí RPSN (roční procentní sazby nákladů) 206,8 % ročně. Dle smluvních podmínek se celková částka (25 440 Kč), kterou musí žalovaný vrátit, skládá z vypůjčené jistiny a souhrnného poplatku. Souhrnný poplatek se tak sestává částečně z úroků a částečně z nákladů původního věřitele s půjčkou. Konkrétní výši úroků však ze smlouvy o půjčce ani ze smluvních podmínek nelze zjistit. Vzhledem k tomu, že původní věřitel byl podnikatelem, jehož předmětem podnikání bylo poskytování úvěru a půjček, tedy poskytování půjček za účelem dosažení zisku, dospěl proto soud k závěru, že půjčky poskytoval za úrok a souhrnný poplatek ve výši 10 440 Kč je tak cenou peněz, za kterou původní věřitel půjčil žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč Cena peněz, resp. souhrnný poplatek, tak zahrnuje nejen čistý zisk z půjčené jistiny, ale zahrnuje i náklady v souvislosti s poskytnutím půjčky. Jen těžko si lze totiž představit,