76 C 102/2022-126 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou došlou zdejšímu soudu dne [datum] se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 30 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že společnost [právnická osoba] uzavřela s žalovaným dne [datum] smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr vrátit spolu s úrokem v 16 splátkách, přičemž poslední splátka byla splatná dne [datum]. Úrok byl sjednán ve výši 21 % ročně. Žalovaný však svůj závazek nesplnil a ocitl se v prodlení. Ke dni [datum] byla část závodu společnosti [právnická osoba] zabývající se poskytováním spotřebitelských úvěrů převedena na společnost [právnická osoba] Tato na základě smlouvy ze dne [datum] pohledávku postoupila společnosti [právnická osoba], která ji následně smlouvou ze dne [datum] postoupila žalobkyni. Žalobkyně požadovala zaplatit dlužnou jistinu 20 000 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení a se smluvním úrokem 21 % ročně od [datum] do zaplacení. Dále požadovala zaplatit smluvní pokutu ve výši 10 000 Kč, kdy se jedná o sjednanou smluvní pokutu za prodlení ve výši 0,1 % denně z částky 20 000 Kč za dobu od [datum] do [datum], přičemž žalobkyně uplatňuje nárok na zaplacení smluvní pokuty jen ve výši 10 000 Kč. Žalovaný neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, věc projednal v nepřítomnosti účastníků, když žalobkyně se z jednání omluvila a žalovaný se k jednání bez omluvy nedostavil, ač řádně a včas předvolán. 4. Z předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutečnosti: 5. Ze smlouvy o úvěru [číslo] soud zjistil, že tuto uzavřela společnost [právnická osoba] jako úvěrující s žalovaným jako úvěrovaným dne [datum] Touto smlouvou se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, přičemž žalovaný převzetí této částky v hotovosti potvrdil podpisem smlouvy. Bylo uvedeno, že úvěr je poskytnut za úplatu, administrativní poplatek a úroky ve výši 28 % z poskytnuté jistiny za období, na které byl úvěr poskytnut, což v přepočtu na rok činí 21 % ročně u úvěru na 16 měsíců. Celkové náklady spotřebitelského úvěru (tj. úplata, administrativní poplatek a úroky) činily celkem 16 800 Kč, celková dlužná částka splatná žalovaným činila 36 800 Kč. Celková dlužná částka měla být uhrazena v 16 měsíčních splátkách po 2 300 Kč, přičemž každá splátka je splatná 13. dne v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém byla smlouva uzavřena. Dále bylo sjednáno, že v případě prodlení může věřitel požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení a zákonný úrok z prodlení, tj. ve výši stanovené právními předpisy. 6. Žalobkyně dále předložila listiny, které patrně měl žalovaný předložit či měly být vyhotoveny v rámci posouzení jeho úvěruschopnosti. Jednalo se o žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru, scoringovou kartu k úvěru. Z těchto vyplývá, že průměrný měsíční příjem žalovaného měl v té době činit 44 200 Kč, průměrné měsíční výdaje 9 470 Kč, to mělo být ověřeno z dokladů předložených žalovaným (mj. nečitelné pracovní smlouvy evidenčního listu bytu). Výsledek posouzení byl takový, že žalovanému lze poskytnout úvěr do 70 000 Kč. 7. Ze smlouvy o prodeji části závodu ze dne [datum], včetně přílohy [číslo] (seznam úvěrových smluv), notářského zápisu ze dne [datum] (doklad o prodeji části závodu) a výpisu z obchodního rejstříku ohledně společnost [právnická osoba] soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] prodala společnosti [právnická osoba], část závodu představující divizi spotřebitelských úvěrů, přičemž součástí této divize byla i předmětná smlouva o úvěru uzavřená s žalovaným. 8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy [číslo] potvrzení o zaplacení úplaty za postoupení soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] postoupila společnosti [právnická osoba] pohledávky z úvěrových smluv, mj. předmětnou pohledávku za žalovaným. 9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum] včetně přílohy soud zjistil, že touto smlouvou společnost [právnická osoba] postoupila žalobkyni pohledávky z úvěrových smluv, mj. předmětnou pohledávku za žalovaným. 10. Z předžalobní upomínky ze dne [datum], podacího lístku a vrácené zásilky soud zjistil, že právní zástupce žalobkyně zaslal žalovanému tuto předžalobní upomínku téhož dne, přičemž ta se vrátila nedoručená. 11. Dopisem společnosti [právnická osoba] ze dne [datum], doručeného žalovanému dne [datum], byl žalovaný vyzván k okamžité úhradě dluhu ze shora uvedené Smlouvy. 12. Soud dále nahlédnutím do systému ISAS zjistil, že proti žalovanému jakožto povinnému bylo v době uzavření Smlouvy vedeno u zdejšího soudu sedm exekucí, a to pod sp. zn. 55 EXE 1662/2011, 55 EXE 1794/2012, 55 EXE 1712/2012, 55 EXE 559/2013, 54 EXE 13/2015, 72 EXE 3197/2016 a 52 EXE 110/2017. 13. Z listin označených jako Předpis splátek a Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění. 14. Soud pro nadbytečnost neprovedl další důkazy navrhované žalobkyní k prokázání postoupení pohledávky (zprávy jednotlivých společností, výslech členů jejich statutárních orgánů), když postoupení bylo již předloženými důkazy prokázáno. 15. Z výše uvedených zjištění soud vychází, když o pravosti a správnosti předložených listinných důkazů nebyl důvod pochybovat. 16. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zák. č. 257/2016 Sb.“) 17. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet 18. Podle § 86 odst. 2 zák. č. 257/2016 Sb., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy 19. Podle § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 20. Podle § 580 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 21. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 22. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 23. Soud se předně zabýval otázkou, zda původní věřitel dostál své povinnosti ověřit úvěruschopnost žalovaného. Aplikoval přitom zákon o spotřebitelském úvěru. 24. Zákon o spotřebitelském úvěru obsahuje povinnost věřitele posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, čímž má být zajištěn princip tzv. odpovědného úvěrování, kdy věřitel musí předem pečlivě posoudit schopnost spotřebitele nabízený spotřebitelský úvěr splácet. Pokud by výsledek posouzení úvěruschopnosti spotřebitele byl negativní, není žádoucí spotřebitele zadlužovat. Primárním účelem citované právní úpravy je tedy ochrana spotřebitele před přijetím neuvážených a nezodpovědných rozhodnutí, jakož i osobních morálně volních vlastností a životních i sociálních poměrů spotřebitele, jinými slovy řeč