77 C 230/2021-41 — Okresní soud v Ústí nad Labem

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s tím, že s žalovanou uzavřela dne 25. 3. 2018 smlouvu k službě [název] [anonymizováno], na základě níž žalovaná využila služeb v celkové ceně 10 617,62 Kč. Služby žalobkyně spočívaly v tom, že umožnila žalované coby zákaznici vybraných e-shopů, jež umožňují platební metodu [název] a umožnila žalované platit za zboží a služby s odložením plateb až o 45 dní, a to prostřednictvím zřízené [název] karty, která byla žalované aktivována zaslána a aktivována dne 3. 6. 2020. V obchodních podmínkách ke smlouvě k službě [název] účet byl sjednán poplatek za prodloužení splatnosti a nárok žalobce na úhradu poplatku z prodlení. Žalobkyně požaduje dlužné poplatky za prodlení ve výši 1 956,45 Kč. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. Soud nařídil jednání na den 23. 2. 2022 a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila z důvodu procesní ekonomie. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastnic, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností po provedeném dokazování za prokázané následující. Žalobkyně se dne 25. 3. 2018 v rámci smlouvy k službě [název] účet dohodla s žalovanou na zřízení služby [název] účet žalované, podle níž žalobkyně zpřístupní žalované startovací finanční limit 2 000 až 30 000 Kč, přičemž prostřednictvím [název] účtu mohla realizovat platby za zboží nebo služby. Smlouva nebyla žalovanou podepsána, avšak z poskytnuté kopie občanského průkazu žalované je zřejmé, že smlouva uzavřena s žalovanou byla. Dle smlouvy jsou její součástí (rovněž nepodepsané) obchodní podmínky [název] účet, v nichž je pro případ porušení stanovených povinností upravena smluvní sankce, jejíž výše se bude odvíjet od délky prodlení s platbou. Žalované byla zřízena [název] karta, jak plyne z interní databáze žalobkyně, prostřednictvím níž žalovaná v období od 3. do 7. června 2020 platila za služby a zboží ve výši 9 986,72 Kč (dle vyúčtování za červen 2020) a v období od 21. do 26. července platila za služby a zboží ve výši 630,90 Kč (dle vyúčtování za červenec 2020), jež dle vyúčtování, která jí byla zaslána e-maily z 1. 7. 2020 a 1. 8. 2020, uhradit do 15. 8. 2020. Následně byla žalovaná opakovaně, e-maily z 18. 8. 2020, 21. 8. 2020, 31. 8. 2020 a 10. 9. 2020, vyzývána k úhradě dluhu a byla jí vyúčtovávána také smluvní pokuta z prodlení. Dle žalobkyně žalovaná část jistiny ve výši 582 Kč již uhradila. O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná prostřednictvím [název] účtu a [název] karty poskytnuté a zřízené žalobkyní na základě dohody mezi účastnicemi učinila v červnu a červenci 2020 několik nákupů v celkové výši 10 617,62 Kč, k úhradě zbývá 10 035,62 Kč. Splatnost obou vyúčtování nastala dne 15. 8. 2020. Žalovaná byla k úhradě dlužné částky žalobkyní opakovaně vyzývána upomínkami. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. Uzavřením tzv. smlouvy o [název] účtu účastnice uzavřely úvěrovou smlouvu ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“). Žalovaná v červnu a červenci 2020 využila zřízený [název] účet ke koupi zboží a služeb prostřednictvím [název] karty v celkové výši 10 617,62 Kč, z čehož dle žalobkyně byla částka 582 Kč již uhrazena. Žalované byl tak prostřednictvím zřízené [název] karty poskytnut úvěr v této 10 035,62 Kč, jež dosud neuhradila, a proto je k tomu povinna. Žalovaná smluvní povinnost nesplnila, když částku 10 035,62 Kč žalobkyni neuhradila do 15. 8. 2020. Od 16. 8. 2020 je žalovaná v prodlení ve smyslu § 1968 o. z. Žalobkyně má proto, vedle práva na zaplacení částky 10 035,62 Kč, dle § 1970 o. z. právo na zaplacení úroku z prodlení z této částky v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V této části je žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. Požadované poplatky z prodlení v celkové výši 1 956,45 Kč mají povahu smluvní pokuty, neboť jsou sankcí za porušení smluvené povinnosti ve smyslu § 2048 a násl. o. z.; podmíněnost vzniku práva na smluvní pokutu (zaplacení poplatků) odesláním upomínek žalobkyní přitom ujednání charakter smluvní pokuty nepopírá (srov. NS 23 Cdo 1192/2019). Takové ujednání, je-li jako v této věci součástí spotřebitelem nepodepsaných všeobecných obchodních podmínek, u nichž není zřejmé, zda s nimi byl spotřebitel, se kterým byla uzavřena smlouva prostřednictvím distančním způsobem ve smyslu § 1824 o. z., když objektivně nic nebránilo sjednání takových sankčních podmínek přímo v hlavní smlouvě, je v rozporu se zásadou poctivosti (srov. I. ÚS 3512/11), nesplňuje požadavek na jasnost a srozumitelnost dle § 1811 odst. 1 o. z., a proto se k němu podle § 1812 odst. 2 o. z. nepřihlíží. V této části je tak žaloba nedůvodná a soud ji proto zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 83,7 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 517,85 Kč, jež odpovídá 67,4 % jí vzniklých nákladů řízení (2 252 Kč). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 3 923,23 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, zaslání předžalobní výzvy, podání žaloby) realizovaných před podáním návrhu ve věci, tři náhrady hotových výdajů v paušální výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za jedenadvacetiprocentní daň z přidané hodnoty z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.