8 C 137/2022-36 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní smlouvu o úvěru ze dne [datum], na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěrový rámec ve výši 10 000 Kč vyplacený na běžný účet žalované. Žalovaná se zavázala splácet úvěr 24 měsíčními splátkami dle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy, spolu s poplatkem 330 Kč za poskytnutí. Celkem žalovaná uhradila 7 446 Kč, které byly započteny dle předloženého splátkového kalendáře. Žalovaná ovšem řádně nehradila sjednané splátky, a proto žalobkyně využila právo zesplatnit úvěr a požadovat celou dlužnou částku, a to ke dni [datum]. Neuhrazena zůstala jistina ve výši 7 496 Kč, poplatky ve výši 196 Kč, úroky ve výši 1 392 Kč, náklady na vymáhání ve výši 560 Kč a smluvní pokuty ve výši 2 388 Kč, a dále příslušenství. Sjednána byla úroková sazba 49 Kč za každých půjčených 1 000 Kč, a to jen ve 2. – 8. měsíci. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky, a úroku z nesplacené části úvěru. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila vč. doplnění v tom smyslu, že (právní předchůdkyně) řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím odborných pracovníků, a to především na základě odpovědí na dotazy žadatelů o úvěr na příjmové a výdajové poměry, kterými počítají tzv. kreditní skóre prostřednictvím statistického modelu. Nad rámec svých povinnosti kromě sdělených poměrů žadatele je také kontrolován žadatel v tzv. registrech závazků ([příjmení], NRKI) a insolvenčním rejstříku a centrální evidenci exekucí. Uvedla, že až tehdy, kdy ze sdělených informací žadatelem a po lustraci shora uvedených databází vyvstává pochybnost o pravosti tvrzení žadatele, pak přistupuje žalobkyně k požadování potvrzení o výši příjmu, výpisu z bankovního účtu apod. V tomto případě pracovala žalobkyně se skutečnostmi, že žalovaná má příjem [částka], příjmy ostatních členů domácnosti ve výši 0 Kč, výdaje domácnosti na bydlení [částka], životní minima 3 členů domácnosti ve výši [částka] (1 dospělý) a souhrn měsíčních splátek na další úvěry ve výši 0 Kč. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den [datum], na které se žalobkyně omluvila, ovšem nepožádala o odročení jednání, a žalovaná se bez omluvy k jednání nedostavila, ačkoli má doručení řádně vykázáno. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Z printscreenu žádosti o úvěr a kontroly různých registrů bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že má příjem [částka], má 2 vyživované děti a výdaje domácnosti jsou ve výši [částka]. Soud má proto za zjištěné, že žalobkyně neověřila příjem žalovaného před poskytnutím úvěru. 5. Z úvěrové zprávy NRKI bylo zjištěno, že žalobkyně prověřovala závazky žalované, a bylo zjištěno, že nemá další existující závazky. 6. Z výpisu z účtu z února 2020 bylo zjištěno, že příjem žalované byl [částka] od Úřadu práce jako rodičovský příspěvek, který žalovaná přeposlala [jméno] [příjmení]. Počáteční i konečný zůstatek účtu byl ve výši 0,23 Kč. 7. Ze smlouvy o úvěru ze dne [datum] soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 10 000 Kč, a závazek žalované zaplatit poplatek 330 Kč za poskytnutí úvěru, splácet 24 měsíčními splátkami ve výši 417 Kč jistinu, a ve 2. – 8. měsíci úroku 490 Kč, a měsíční poplatek 49 Kč za SMS servis k 6. dne v měsíci dle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy o úvěru. Dále byly sjednány poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy. 8. Z opisu výpisu z účtu bylo zjištěno, že dne [datum] byla poukázána platba 10 000 Kč žalované na její běžný účet. 9. Z výpisu z úvěrového účtu (výpisu čerpání, splátek a úhrad) bylo zjištěno, že celkem žalovaná zaplatila žalobkyni částku ve výši 7 446 Kč. 10. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dlužné částky 12 032 Kč do 30 dnů od sepsání této výzvy, a odeslala ji žalované dne [datum]. 11. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně se žalovanou sepsali smlouvu o úvěru ze dne [datum], obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované úvěr ve výši 10 000 Kč, a závazek žalované zaplatit poplatek 330 Kč za poskytnutí úvěru, splácet 24 měsíčními splátkami ve výši 417 Kč jistinu, a ve 2. – 8. měsíci úroku 490 Kč, a měsíční poplatek 49 Kč za SMS servis k 6. dne v měsíci dle splátkového kalendáře, který je součástí smlouvy o úvěru. Žalobkyně poskytla žalované 10 000 Kč, a žalovaná zaplatila žalobkyni celkem částku ve výši 7 446 Kč. Žalovaná uvedla, že má příjem [částka], další členové domácnosti 0 Kč, má 2 vyživované děti a výdaje [částka]. Z registru NRKI vyplynulo, že žalovaná nemá další závazky. A z výpisu z účtu žalované z únoru 2020 nevyplynul jiný příjem než [částka] z rodičovského příspěvku. Žalobkyně sdělené příjmy a výdaje žalované dále neověřovala. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne [datum] k zaplacení dlužné částky do 30 dnů ode dne sepsání výzvy, a odeslala ji dne [datum]. Žalovaná ničeho dalšího nezaplatila. 12. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.), Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že, postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr (§ 86 odst. 1 ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), když se spokojila s informacemi sdělenými žalovanou, aniž by je přiměřeně ověřila (§ 84 ZSÚ, resp. jejich ověření nedoložila soudu – naopak předložila listinné důkazy, ze kterých vyplývá, že uvedené údaje žalovanou nebyly pravdivé, když předložila výpsi z účtu, na kterém je jediný příjem [částka] z rodičovského příspěvku. Poskytovatel úvěru sice nemusí ověřit všechny výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, ovšem měl by minimálně zohlednit výdaje na bydlení či bez bydlení při porovnání s paušálními výdaji rodinných domácností dle statistiky Českého statistického úřadu (jako pomocného statistického kritéria dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR), a v případě zřetelné odchylky tento nesoulad tím pečlivěji vysvětlit, tak již ze samotného tvrzení žalované a z předložených důkazů vyplývá, že ověřený příjem nebyl zjištěn žádný, když se žalobkyně spokojila s tvrzením žalované. Navíc do tzv. kreditního skóre žalobkyně započetla příjmy, které zjevně nebyly ověřeny nijak, a to i přesto, že byly v rozporu s doloženým obsahem běžného účtu žalované. Smlouvu o spotřebitelském úvěru proto soud ve smyslu § 87 ZSÚ a § 588 o.z. posoudil jako neplatnou, neboť narušuje veřejný pořádek tím, že nebyla splněna veřejnoprávní povinnost žalobkyně ze ZSÚ. Vyplacená částka žalovanému, tak byla vyplacena bez právního důvodu, a mezi účastníky vznikl vztah z bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o.z. Žalovaný je proto povinen vydat bezdůvodné obohacení odpovídající vyplacené částce žalobkyní, kterou dosud nezaplatila (§ 2991 odst. 1 o.z.); k tomu srov shora. Za období prodlení (po výzvě k zaplacení – srov shora) pak žalované rovněž vznikla povinnost zaplatit úrok z prodlení (§ 1970 o.z., ve výši stanovené v § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném k prvnímu dni prodlení). Soud proto podle těchto ustanovení žalobě ve shora uvedeném rozsahu vyhověl a ve zbytku žalobu zamítl. 13. Na shora uvedeném závěru nemůže nic změnit ani dílčí tvrzení žalobkyně, že nahlédnutí do registrů dalších dluhů je spolehlivým ukazatelem schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr řádně jej splácet. Zákon (ZSÚ) zřetelně stanoví povinnost poskytovatele spotřebitelského úvěru dostatečně a s odbornou péčí prověřit schopnost žadatele takový úvěr splácet. Žalobkyně je ze zákona povinna zjistit a ověřit především skutečné příjmy (i výdaje) žadatele o spotřebitelský úvěr, což ohledně příjmu neučinila vůbec. Za těchto okolností již nemělo význam se dále podrobněji zabývat dalšími zjištěnými skutečnostmi ohledně poměrů žalované. ZSÚ nestanovuje přesný výčet listin, které si má poskytovatel úvěru vyžádat. [jméno] pro dostatečné doložení musí provést primárně poskytovatel úvěru, a to podle konkrétní situace. [jméno] zkoumání bude odlišná za situace, kdy žadatel o úvěr je klientem poskytovatele úvěru, a poskytoval úvěru má tak přehled o příjmech a výdajích žadatele prostřednictvím pohybů na jeho běžném účtu. Odlišná situace je však, pokud žadatel o úvěru klientem poskytovatele není. Úvaha v tom směru, že se takového žadatele poskytovatel alespoň dotáže na výši jeho běžných výdajů a vyž