11 C 10/2023-27 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou ze dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum] domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení částky 21 000 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že původní věřitel, [právnická osoba] [anonymizováno] a žalovaná uzavřeli smlouvu o zápůjčce [číslo] vše souladu s rámcovou smlouvou o poskytování zápůjček na dálku ze dne [datum], kdy obě předmětné smlouvy stvrdila žalovaná svým podpisem. Dne [datum] byla z tohoto titulu vyplacena žalované částka 21 000 Kč bezhotovostně na její účet, který uvedla v záhlaví smlouvy o půjčce. Žalovaná se zavázala zaplatit původnímu věřiteli celkovou částku 52 911 Kč, tj. jistinu a obchodní úrok ve výši 31 911 Kč v 30. měsíčních splátkách po 1 764 Kč ode dne [datum] včetně. Žalovaná hradila splátky pouze částečně, ocitla se v prodlení a původní žalobce se tak rozhodl postoupit svou pohledávku ze smlouvy o půjčce na žalobkyně z titulu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní výzvu ze dne [datum]. Krom jistiny se žalobkyně nedomáhá v daném řízení žádných dalších nároků z konstatovaných smluv. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila ani nepožádala o odročení jednání z důležitého důvodu. Soud tak jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků vycházeje z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o.s.ř.). 4. Z Bankovního výpisu [číslo] ze dne [datum] je patrný převod částky 21 000 Kč na účet číslo [bankovní účet] pod [variabilní symbol]. 5. Předžalobní upomínkou ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k úhradě jistiny 21 000 Kč právním zástupce žalobce do dne [datum]. 6. Z listiny označené jako Smlouva o půjčce [číslo] kterou obě strany vlastnoručně podepsaly dne [datum] a žalovaná zde byla identifikována svým rodným číslem, je zřejmé, že na základě rámcové smlouvy o půjčce uzavřené mezi týmiž účastníky došlo k poskytnutí částky 21 000 Kč žalované. Za toto poskytnutí finančních prostředků se žalovaná zavázala uhradit původnímu věřiteli náklady půjčky 31 911 Kč, celkem tedy 52 911 Kč, a to 30. měsíčními splátkami po 1 764 Kč k 11. dni v měsíci počínaje dnem [datum]. Do této listiny vyplnila žalovaná své číslo bankovního účtu [bankovní účet]. 7. Ze Smlouvy o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem a žalobkyní ze dne [datum] bylo zjištěno, že došlo k postoupení pohledávek vzniklých z dílčích smluv o půjčce specifikovaných v příloze [číslo] smlouvy. Pohledávka za žalovanou přešla na žalobkyni pod pořadovým [číslo]. 8. Z Rámcové smlouvy o poskytnutí půjček na dálku ze dne [datum] vyplývají stejní účastníci jako ze shora uvedené smlouvy o půjčce, listinami je podepsána těmito stranami a upravuje možnost uzavírat dílčí smlouvy o půjčce prostřednictvím dálkové komunikace. 9. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu věci: 10. Původní věřitel a žalovaná podepsali listiny označené jako Rámcová smlouva o poskytování půjček na dálku a Smlouva o půjčce. Na jejich základě došlo k poskytnutí finanční částky žalované, a to převodem na její účet, který uvedla ve Smlouva o půjčce číslo [bankovní účet] pod [variabilní symbol], což bylo číslo smlouvy. Žalovaná tuto částku původnímu věřiteli a následně ani žalobkyni, na kterou byla pohledávka za žalovanou převedena z titulu smlouvy o půjčce uzavřené s původním věřitelem, neuhradila ani po upomínce právního zástupce žalobkyně. 11. Při právním hodnocení věci soud vycházel z následujících právních předpisů a tyto na zjištěný skutkový stav aplikoval následovně: <i>12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.</i> <i>13. Podle § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet (odst. 1). Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy (odst. 2).</i> <i>14. Podle § 87 odst. 1 ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.</i> <i>15. Podle § 580 odst. 1 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.</i> <i>16. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.</i> <i>17. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).</i> <i>18. Podle § 1880 odst. 1 o. z. postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Aktivní legitimace žalobkyně tak vyplývá z platně uzavřené smlouvy o postoupení, resp. z oznámení právní předchůdce žalobkyně adresovaného žalovanému.</i> 19. Soud má za prokázáno uzavření smlouvy o úvěru, která je ovšem s ohledem na absenci tvrzení a označení důkazů žalobkyní týkajících se posuzování úvěruschopnosti žalované původním věřitelem neplatná. Soud toto uvádí s vědomím, že žalobkyně požaduje toliko jistinu, jejíž poskytnutí bylo prokázáno Smlouvou o půjčce, do které oproti podpisu žalovaná uvedla své číslo účtu a výpisem z účtu původního věřitele, ze kterého byla platba odepsána pod variabilním symbolem čísla smlouvy. Došlo tak k jednoznačné identifikaci této bankovní operace. <i>20. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil (odst. 1). Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám (odst. 2).</i> <i>21. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.</i> 22. Vzhledem k tomu, že soud shledal, že k platnému uzavření smlouvy o úvěru mezi původním věřitelem a žalovanou nedošlo, avšak bylo prokázáno, že původní věřitel žalované (na účet, jehož majitelem byla žalovaná) poskytl částku 21 000 Kč, posoudil soud právní vztah mezi žalobkyní a žalovanou jako bezdůvodné obohacení podle § 2991 a násl. o.z., jelikož ochuzený původní věřitel plnil obohacené (žalované) bez právního důvodu. Poskytnutou částku 21 000 Kč však již žalovaná původnímu věřiteli, resp. žalobkyni nevrátila. 23. Poněvadž splatnost bezdůvodného obohacení není zákonem stanovena, uplatní se pravidlo podle § 1958 odst. 2 o. z., podle něhož může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen dluh splnit bez zbytečného odkladu. Splatnost povinnosti vydat bezdůvodné obohacení tak nastane na výzvu věřitele. Z provedeného dokazování vyplynulo, že původní věřitel žalovanou vyzval k zaplacení dlužné částky přípisem ze dne [datum], nedoložil ovšem podání přípisu na poště (podací lístek či podací arch apod.). Soud tak nemá za prokázáno, že se danou výzvu pokusil doručit. Soud tedy vycházel z doručení žaloby, jako výzvy k plnění, která byla žalované doručena do datové schránky dne [datum] a žalovaná je tak od [datum] v prodlení s úhradou