11 C 115/2022-96 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobou ze dne [datum] domáhala se žalobkyně na žalované zaplacení částky 119 900 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení, což odůvodnila tvrzením, že dne [datum] uzavřela jako kupující se žalovanou jako prodávající kupní smlouvu o prodeji motorového vozidla, jejímž předmětem byl převod vlastnického práva k vozidlu tov. zn. Subaru Impreza, [VIN kód] za kupní cenu 119 000 Kč. Žalovaná užívala vozidlo standardním způsobem na nákupy a za prací. Dne [datum], tj. po dvou a půl měsíci užívání a najetí cca 1500 km, na pracovní cestě do [obec] vozidlo po cca 10-15 min. jízdy mělo poruchu a stalo se nepojízdným tak, že v něm několikrát zabouchalo, zacukalo a rozsvítily se všechny kontrolky. Žalobkyni se podařilo téměř neovladatelné vozidlo bezpečně odstavit poblíž [územní celek]. Při následné prohlídce vyplynulo, že ke zprovoznění vozidla by bylo nutné vyměnit celý motor za cenu 60 – 70 tis. Kč. Žalobkyně vadu oznámila žalované prostřednictvím zprostředkovatele, tato svoji odpovědnost za vady odmítla. Žalobkyně se obrátila na soudního znalce, který vozidlo prohlédl a shledal, že motor měl v době prodeje skrytou vadu spočívající ve vyšší vůlí mezi ojničním ložiskem a klikovou hřídelí. Uzavřel, že vada se vymyká běžnému opotřebení, které by odpovídalo tomuto typu a míře užívání automobilu. Před koupí vozu byla žalobkyně upozorněna na stav vozidla, jeho stáří, opotřebení i potřebné úkony nad rámec běžné údržby, nikoliv ale na vadu vozidla, která měla v rámci týdnů užívání vozu způsobit jeho úplnou nepojízdnost. Žalobkyně využila svého práva daného § 2106 odst. 1 písm. d) občanského zákoníku a od uzavřené kupní smlouvy odstoupila, neboť vozidlo mělo podstatné vady. Odstoupením od smlouvy byla kupní smlouva podle § 2004 občanského zákoníku od počátku zrušena a plnění poskytnuté na základě této smlouvy se stalo bezdůvodným obohacením podle § 2991 občanského zákoníku. Žalovaná dlužnou částku ani přes výzvu žalobkyně neuhradila. 2. Žalovaná neuznala nárok žalobkyně. Uvedla, že vozidlo bylo v době prodeje funkční, rovněž autobazar, který ho prodával, ho prohlédl. Pokud znalec shledal, že vada není z běžného opotřebení, vznikla zřejmě způsobem užívání tak, že např. vozidlo bylo vytáčeno na maximum a nebylo používáno jen na cestu do práce a za nákupy. K tvrzené vadě a jejímu vzniku navrhla vyhotovení znaleckého posudku. 3. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že potřebovala zakoupit nějaké vozidlo v době rozchodu s manželem, na autoservis pana [příjmení] se obrátila, protože je z [obec]. Autoservis znal požadavky žalobkyně na rychlost a její rozpočet. V daném okamžiku bylo k dispozici toto auto, které bylo podle autoservisu v pořádku a za přijatelnou cenu. Ještě před samotným převzetím požádala o montáž tažného zařízení a vozidlo převzala v květnu. Koncem července stejného roku se na dálnici při cestě za prací stal vůz neovladatelným. Ze setrvačnosti dojela k výjezdu na [obec], kde zůstala s vozidlem stát. V ten okamžik se obrátila na autoservis pana [příjmení], který zajistil odtah vozu k němu do servisu, resp. ona jej zajistila po kontaktu odtahové služby. Tento den nekontaktovala žalovanou, kontakt na ní neměla. Nikdy jí nesdělovala, že vozidlo je nepojízdné ani nic jiného. Po návratu pana [příjmení] z dovolené, tj. po týdnu, jí bylo sděleno, že vozidlo je neopravitelné, resp. opravitelné výměnou motoru za částku kolem 70 tis. Kč. Toto vzhledem k pořizovací ceně odmítla. Sama se žalovanou nikdy nepřišla do styku, nikdy s ní nejednala, jednala jen s autoservisem. Když došlo k poškození, servis kontaktoval žalovanou, protože se s panem [příjmení] dohodla, že toto bude řešit on a že žalovanou osloví. Žádnou plnou moc ani smlouvu neměla uzavřenu s panem [příjmení] ani jeho autoservisem. Podrobnosti řešení věci ze strany pana [příjmení] nevěděla, jen že se pokusil vyvolat jednání. Netušila, jak se žalovanou komunikoval, jak věc řešil, bylo jí sděleno, že žalovaná nestojí o smírné vyřešení věci. Kupní smlouva jí byla předložena v autoservisu a až v tento okamžik zjistila, že autoservis není majitelem vozu. Kupní smlouvu četla, k textu výhrady neměla, neměla ale zkušenost s tím, že může něco žádat doplnit či opravit, s něčím nesouhlasit. V době podpisu smlouvy požádala servis o montáž tažného zařízení, což bylo [datum], tedy její užívání vozidla bylo ještě kratší než 2,5 měsíce. Vozidlo prohlížela zřejmě z kraje května, vizuálně, dala na doporučení, projela se s ním okolo bloku. Zřejmě by ale nepoznala, že je něco špatně. Asistoval jí pan [příjmení], do motoru nenahlížela, vozidlo zvednout nenechala. Asi jí byly poskytnuty standardní informace o voze a to, že odpovídá ceně. Pokud by tu byla nějaká pochybnost o stavu vozu, nekoupila by ho, tudíž musela být ubezpečena, že je vše v pořádku. Ze strany servisu došlo k jedinému upozornění, a to o konci platnosti technické prohlídky v září daného roku. Vozidlo užívala standardním způsobem na pracovní cesty do [obec] [anonymizováno] i mimo něj, bylo léto, na vozidlo nepůsobily výkyvy počasí. Tažné zařízení nepoužila, neměla šanci. 4. Z výpovědi jednatelky žalované vyplynulo, že se zprostředkovatelem sepsali smlouvu na vozidlo, které bylo v pořádku, neboť ho zprostředkovatel prohlédl a projel na trase cca 20 km, dokonce měnil brzdové destičky, žádné informace o něm nevyžadoval. Obsah smlouvy původně dohodli na ulici (doba Covidu), po měsíci jí zprostředkovatel zaslal konečnou verzi. Původní cena zněla na 135 000 Kč, následně se dozvěděla, že po měsíci se automaticky snižuje o 5 tis. Kč. Dohoda o snížení ceny vozu mezi prodávajícím a zprostředkovatelem sepsána nebyla. Dostali se na cenu 100 tis. Kč a poté jí hotové peníze přinesl do práce pan [příjmení]. Vozidlo nebylo prohlíženo servisem osloveným jednatelkou před tím, než bylo předáno zprostředkovateli. Se žalobkyní nikdy o ničem nejednala. Poté, co se stal vůz nepojízdným, jí zprostředkovatel někdy o prázdninách volal, jakým způsobem budou závadu řešit. Sama telefonovala mechanikovi, výměna motoru za 70 tis. Kč se jí zdála nepřiměřená. Vozidlo nechtěla zpět, když bylo znehodnocené, tudíž si pak vyměňovali jen textové zprávy a k řešení nedošli. Vozidlo před prodejem používala ona sama, po ní její manžel a nikdo z nich nezaznamenal s vozidlem žádný problém. Každý rok byl servisovaný, prováděna pravidelná údržba včetně výměny oleje. Tedy ani mechanik při těchto prohlídkách nic nezjistil. Sama se domnívá, že vozidlo je na tažné zařízení slabé, a to přes údaje uvedené v jeho dokumentech. Navíc žalobkyně bydlí v [obec], kde je terén dosti do kopce a snad měla vozit i nějaký stavební materiál a zřejmě vůz přetěžovala. Vozidlo bylo slabé již jako nové, do práce jí ale stačilo. Smlouvu nesepisovala ona, byl to zprostředkovatel, její jednotlivé části, zejména tu část týkající se servisní kontroly, není schopna vysvětlit. Dopis od [anonymizováno] [příjmení] obdržela někdy v zimě, listopadu, cca po 7 měsících, odepsala, že se smírem nesouhlasí. 5. Z výpovědi svědka [příjmení] soud zjistil, že vozidlo Subaru převzali od žalované do komisního prodeje na podkladě uzavřené smlouvy, vozidlo se vyčistilo, provedla se zběžná technická prohlídka stavu vozu a dalo se do inzerce. Pak projevila zájem žalobkyně. Proběhl standardní postup prodeje, a ještě došlo k namontování zařízení. Autoservis svědka následně začal se žalovanou komunikovat až v momentě, kdy auto přestalo jezdit. Požadavek z její strany byl zjistit důvod. Ten byl zjištěn s výsledkem zadřený motor. Bylo odtaženo do servisu, kde stojí na dvoře dosud a motor byl uložen do skladu. Rozebrán byl cca po měsíci po dohodě se žalobkyní. Informace o vozidle od žalované před převzetím do komise nezískal, pouze vozidlo čistil a základní informace zjistil z technického průkazu (počet předchozích majitelů apod.). Dále řešili ještě brzdové destičky na zadních kolech, které se měnily. Vozidla autoservis tzv. projíždí, cca 20 km postačí. Pokud je informován o potřebě opravy, tu provede. V daném případě vozidlo jen čistili, demontovali střešní nosič, přezuli pneumatiky dle ročního období a vozidlo projeli. Vozidlo prvně viděl svědek, prohlédl si ho, když má 18tiletou praxi v oboru, a poté šlo k mechanikům na dílnu k prohlídce. V rámci běžné technické prohlídky se kontrolují kapaliny, osvětlení, tlak v pneumatikách, interiér, tj. vše v interiéru funguje a ostatní věci se vyloučí zkušební jízdou. Pokud se autoservisu něco nezdá při zkušební jízdě, raději vozidlo do komise nepřijme, protože recenze jsou nemilosrdné. Vozidlo přemístí na dvůr firmy, kde je nabízeno k prodeji, dále firma využívá standardní inzertní servery. Zkušební jízda se provádí před uzavřením smlouvy o komisním prodeji. Jak to bylo v daném případě si svědek již nepamatoval. Vozidlo přebíral koncem března 2021 a [datum] se prodalo. Žalovaná nebyla kontaktována ze strany autoservisu pro důvod spočívající v technickém stavu, jednou pouze s žádostí o slevu z ceny vozu. Zákazník si může vůz prohlédnout sám i prostřednictvím mechanika, technika apod., i dílny jsou přip