76 C 96/2023-50 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) podanou ke zdejšímu soudu dne [datum], doplněnou podáním ze dne [datum], domáhala na žalovaném zaplacení částky 25 170 Kč sestávající z jistiny úvěru ve výši 25 000 Kč a ceny za zaslání výpisu a za využití účtu [anonymizována tři slova]. Žalobu odůvodnila tím, že dne [datum] uzavřela s žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru (dále jen„ Smlouva“). Na základě Smlouvy poskytla žalovanému na účtu úvěrový rámec ve výši 25 000 Kč. Za poskytnuté prostředky se žalovaný zavázal platit úrok ve výši 16,90 % ročně a dále poplatky dle platného Ceníku. Žalovaný se zavázal hradit úvěr prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek ve výši 5% sjednané výše úvěrového rámce, tj. ve výši 1 250 Kč, a to vždy k 17. dni v měsíci. Žalovaný opakovaně čerpal úvěr až do výše celkem 94 995 Kč, uhradil žalobkyni pak 92 241,08 Kč. Žalovaný nedodržel svůj závazek vrátit poskytnutý úvěr a jelikož by v prodlení s více než dvěmi splátkami (leden, únor a březen 2022), žalobkyně zesplatnila celý dosud nesplatný zbytek dluhu ke dni [datum]. Žalobkyně dále požadovala zaplacení smluvní pokuty ve výši 2 100 Kč (označeno jako„ náklady spojené s prodlením“). Žalobkyně se dále domáhá zaplacení kapitalizovaného smluvního úroku ve výši 3 377,20 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 1 965,25 Kč, a dále smluvního úroku ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 od [datum] do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení. 2. Posuzování úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně vylíčila následovně. Vycházela z příjmu ve výši 14 854 Kč, což bylo ověřeno z příchozích transakcí na účet žalovaného vedený u žalobkyně. Žalobkyně dále lustrovala insolvenční rejstřík, historii v interní evidenci klientů. Klient na žádosti uvedl výdaje ve výši 2 500 Kč. Žalobkyně stanovila životní výdaje žalovaného na základě dat sdělených žalovaným (např. počet vyživovaných osob, způsob bydlení, atd.) v kombinaci s interními informacemi banky, včetně využití statistických údajů a aktuálních údajů životních nákladů a normativních nákladů na bydlení na 8 391 Kč. Zároveň žalobkyně při výpočtu disponibilního příjmu žalovaného stanovila maximální hranici poměru splátkového zatížení k průměrnému příjmu. Tato hranice spolu se stanovenými náklady stanovuje maximální částku z příjmu, kterou lze použít pro splácení úvěrů. Žalobkyně dotazem do CCB a vlastních systémů zjistila, že žalovaný neměl v době úvěrové žádosti žádné poskytnuté úvěry. Orientační splátka nového úvěru činila 1 250 Kč. [příjmení] splátkové zatížení tedy činilo 1 250 Kč. Příjem žalovaného byl dostatečný k pokrytí splátek i životních výdajů. Po odečtení nového splátkového zatížení od příjmů žalovanému zbylo 13 604 Kč k pokrytí životních nákladů žalovaného. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a zůstal po celé řízená zcela pasivní. 4. Soud ve věci nařídil jednání a věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn a doplnění (dále jen„ o. s. ř.“), když žalovaný se k jednání nedostavil a ani nepožádal z důležitého důvodu o odročení jednání. Žalobkyně se z jednání omluvila. 5. Provedeným dokazováním soud přijal následující závěr o skutkovém stavu (s příslušnými důkazy uvedenými v závorkách). Žalobkyně a žalovaný podepsali dne [datum] listinu označenou jako Smlouva o revolvingovém úvěru, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému k čerpání na účtu č. [bankovní účet] peněžní prostředky až do úvěrového limitu ve výši 25 000 Kč s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnutý úvěr včetně úroků ve výši 16,90 % ročně, a to prostřednictvím pravidelných měsíčních splátek po 1 250 Kč, jež si bude žalobkyně strhávat inkasem z účtu [bankovní účet] v den jejich splatnosti. Strany se dohodly, že v případě prodlení s jednou splátkou po dobu delší než tři měsíce nebo s prodlením s více než dvěma splátkami může žalobkyně prohlásit celý úvěr za okamžitě splatný (Smlouva o revolvingovém úvěru ze dne [datum]). 6. Žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z žalovaným poskytnutých údajů, dle kterých je svobodný, bydlí ve vlastním bytě/domě, má pracovní poměr na dobu určitou do [datum] u společnosti [právnická osoba], [IČO]. Jeho příjem činí 14 854 Kč měsíčně (příjem nebyl doložen), měsíční výdaje ve výši 2 500 Kč (Žádost o poskytnutí úvěrového produktu ze dne [datum]). Z výpisu z účtu žalovaného č. [bankovní účet] za období od června 2016 do května 2017 se podává, že žalovaný měl v období červen 2016 – září 2016 příjem ze zaměstnání v průměrné výši 16 747 Kč měsíčně od [právnická osoba] Od října 2016 do února 2017 neměl na dotčeném účtu jakýkoli příjem (ze zaměstnání). Od března do května 2017 mu na účet byla připisována částka v průměru 17 135 Kč měsíčně od [příjmení] [příjmení], A.S. Za celé zmiňované období se zůstatek na dotčeném účtu pohyboval v záporných nižších desítkách korun i v kladných nižších stokorunách, vyjma srpna 2016 – 2 559 Kč). 7. Z listiny označené jako Výpis z úvěrového účtu č. [bankovní účet] soud zjistil, že v období od [datum] do [datum] žalovaný čerpal z účtu úvěrové prostředky ve výši celkem 94 995 Kč. Na týž účet pak zaplatil (bez ohledu na to, zda byla ta která platba započtena na splátku poplatku, úroku, jistiny, ceny za využití účtu Peníze na klik) celkem 92 241,08 Kč. 8. Žalovaný byl žalobkyní dopisem ze dne [datum] vyzván k úhradě dlužné částky ve výši 4 981 Kč, a to nejpozději do [datum] (Poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy ze dne [datum]). Výzva byla žalovanému odeslána dne [datum] (Poštovní podací arch). Dopisem ze dne [datum] žalobkyně žalovanému oznámila, že s ohledem na prodlení s uhrazením pohledávky na úvěrovém účtu č. [bankovní účet] prohlašuje celý zbytek dluhu za splatný ke dni [datum] (Rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne [datum]). Dopis byl odeslán žalovanému dne [datum] (Poštovní podací arch). Žalobkyně dále vyzvala žalovaného, aby jí zaplatil dluh ze smlouvy [číslo] ve výši 32 590,53 Kč a to do 5 dnů od odeslání výzvy (Výzva k úhradě dluhu ze dne [datum]). Dopis byl odeslán dne [datum] (Poštovní podací arch). 9. Ze Statistiky rodinných účtů pro rok 2017 zpracované ČSÚ plyne, že průměrný výdaj na osobu činil v dotčeném roce částku 12 016 Kč měsíčně. 10. Z listin označených jako Podklady pre súdne konanie, Všeobecné obchodní podmínky [právnická osoba], a [právnická osoba], pro bankovní obchody, soud neučinil jakákoli pro věc významná zjištění, Jde-li o Ceník a VOP, žalobkyně neprokázala, by s nimi byl žalovaný seznámen při uzavírání smlouvy o úvěru (a nedostavila se na jednání, čímž se připravila o případné poučení dle § 118a o. s. ř.), z listiny Podklady pre súdné konanie pak plynuly pouze skutečnosti, jež byly prokázany výpisem z úvěrového účtu. 11. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: 12. Po právní stránce soud věc posuzoval jako soukromoprávní vztah týkající se práv a povinností majetkové povahy, pročež ve věci aplikoval ustanovení občanského zákoníku (§ 9 odst. 2 zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „o. z.“) a dále pak zákona [číslo] 2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ z. s. ú.“). 13. Podle § 86 odst. 1 z. s. ú., poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. Podle § 86 odst. 2 z. s. ú., poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. 15. Podle § 87 odst. 1 z. s. ú., poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. 16. Podle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provoz