77 C 21/2023-23 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 11 589 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný nesplnil povinnost vyplývající z úvěrové smlouvy uzavřené dne [datum], na základě níž byla žalovanému poskytnuta částka 15 000 Kč, když na dluh uhradil toliko 13 272 Kč, přestože k úhradě dále zbývá 10 625 Kč na jistině, 99 Kč na poplatku za bezpečnou splátku, 735 Kč na úrocích, 130 Kč na účelně vynaložených nákladech a úrok z prodlení. 2. Žalovaný se nevyjádřil a zůstal nečinný. 3. Soud nařídil jednání na den [datum] a účastníky k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se z účasti na jednání omluvila z důvodu procesní ekonomie, souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti. Neúčastí na jednání, na něž žalobkyně byla řádně předvolána, se žalobkyně dobrovolně připravila o případné dobrodiní poučení ve smyslu § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále též „o. s. ř.“). Žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud proto jednal a rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti účastníků, vyšel z obsahu spisu a provedených důkazů. 4. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující. Žalobkyně a žalovaný se dne [datum] dohodli, že žalobkyně poskytne žalovanému úvěr v částce 15 000 Kč, za což se žalovaný zaváže uhradit žalobkyni 24 měsíčních splátek v sournné výši 20 640 Kč, dohodli se také na dalších podmínkách úvěru včetně případných poplatků (zjištěno z úvěrové smlouvy [číslo]), přičemž některé jsou uvedeny v samostatném sazebníku. Žalobkyně ověřila identitu žalovaného (zjištěno z kopie OP žalovaného). Žalobkyně poskytla žalovanému částku 15 000 Kč převodem na účet žalovaného dne [datum] (zjištěno z potvrzení o provedené platbě z [datum], opisu výpisu proplacení smlouvy z [datum] a z těžko čitelných výpisů z účtu žalovaného). Dle žalobkyně žalovaný uhradil na dluh částku celkem 13 272 Kč; totéž plyne z žalobkyní generovaného výpisu čerpání, splátek a úhrad. Dne [datum] žalobkyně sepsala výzvu před zahájením vymáhání celého úvěru, v níž žalovaného vyzvala k zaplacení částky 4 577 Kč do 30 dnů. Dne [datum] žalobkyně sepsala výzvu ke splacení celé půjčky, v níž žalovaného vyzvala k zaplacení částky 16 795 Kč do 14 dnů od sepsání výzvy. Dne [datum] advokát žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dluhu ze smlouvy o úvěru do 30 dnů od sepsání výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy z [datum]). Dne [datum] žalobkyně podala na poště zásilku za účelem doručení žalovanému (zjištěno z podacího archu ze dne [datum]). O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. 5. Žalobkyně rovněž neurčitě a nekonkrétně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Žádné důkazy k tomu však nepředložila, přičemž nečitelné výpisy z účtu žalovaného samy o sobě za takové důkazy považovat nelze, a jelikož se z jednání omluvila, připravila se dobrovolně o dobrodiní poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. 6. Soud učinil tento skutkový závěr. Žalobkyně a žalovaný se dohodli na poskytnutí úvěru v částce 15 000 Kč. Ten byl žalovanému dne [datum]. Žalovaný na dluh uhradil částku 13 272 Kč. Dne [datum] byla žalovanému zaslána výzva z [datum] ke splnění dluhu do 30 dnů od jejího sepsání. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, žádné důkazy k tomu však nepředložila. 7. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 8. Žalobkyně a žalovaný coby spotřebitel uzavřeli smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat. 9. Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěru splácet. 10. V předmětné věci žalobkyně neprokázala, že by coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ, smlouva je proto podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajištěného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech. 11. Žalobkyně měla tudíž za žalovaným pohledávku toliko z titulu bezdůvodného obohacení. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalobkyně podle absolutně neplatné smlouvy žalovanému dle provedených důkazů poskytla peněžní prostředky v částce 15 000 Kč. Z této částky bylo dle tvrzení žalobkyně žalovaným vráceno 13 272 Kč. Žalovaný, jenž se o tuto částku obohatil na úkor žalobkyně, je tedy povinen vydat žalobkyni dosud nevrácený rozdíl (1 728 Kč) žalobkyni. 12. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Dle provedených důkazů byl žalovaný k vrácení dlužné částky vyzván psaním ze dne [datum], v němž byla určena lhůta 30 dnů, a psaním ze dne [datum], v němž byla určena lhůta 14 dnů od sepsání výzvy. Není zřejmé, zda a kdy byla tato psaní žalovanému odeslána. Současně byl žalovaný k vrácení dlužné částky vyzván psaním ze dne [datum], který žalobkyně odeslala žalovanému dne [datum], a jež obsahovalo dostatečnou lhůtu k plnění do 30 dnů od jeho sepsání. Lhůta marně uběhla dne [datum] a od [datum] je žalovaný ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení s povinností zaplatit žalobkyni částku 1 728 Kč a žalobkyně má proto podle § 1970 o. z. právo požadovat zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši, jež plyne z § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. V tomto rozsahu je tedy žaloba důvodná a soud jí proto vyhověl. 13. Ve zbývajícím rozsahu je, jak bylo osvětleno výše, žaloba pro absolutní neplatnost uzavřené smlouvy nedůvodná. Žalobkyni nevzniklo právo na zaplacení poplatků, nákladů ani smluvního úroku, jež byly součástí neplatné úvěrové smlouvy, a proto se k těmto ujednáním nepřihlíží. Soud proto žalobu v této části zamítl, a to včetně příslušenství sestávajícího z úroku z prodlení požadovaného za období před splatností dluhu z bezdůvodného obohacení, resp. z částky, již žalovaný žalobkyni nedluží. 14. Žalovanému, jenž byl v řízení ve smyslu § 142 odst. 2 o. s. ř. procesně převážně úspěšný, žádné náklady nevznikly a proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.