77 C 298/2023-37 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 78 266 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnost vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi žalovanou a společností [právnická osoba], [IČO], jež na žalobkyni tuto pohledávku za žalovanou postoupila, kdy na základě smlouvy, uzavřené po posouzení úvěruschopnosti žalované, poskytla společnost [právnická osoba] žalované peněžní prostředky ve výši 45 000 Kč a žalovaná se zavázala peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem, avšak žalovaná na dluh neuhradila ničeho. Uplatněný nárok sestává z dlužné jistiny (45 000 Kč), dlužného poplatku (33 266 Kč), smluvního úroku a úroku z prodlení. 2. Soud nařídil jednání a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se dostavila a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání, čemuž soud nevyhověl z důvodu nesplnění podmínek. Žalovaná se bez omluvy nedostavila na první ani druhé jednání, nevyjádřila se a zůstala v řízení zcela pasivní. 3. Soud má z žalobkyní tvrzených skutečností za prokázané následující. 4. [právnická osoba] a žalovaná se dne [datum] písemně dohodly, že tato společnost zapůjčí žalované částku 45 000 Kč, za což se žalovaná zaváže zaplatit souhrnný poplatek v částce 34 943 Kč a poplatek za doplňkové pojištění 1 548 Kč, přičemž tento svůj peněžitý závazek splní v 12 měsíčních splátkách po 6 791 Kč, resp. 6 790 Kč v případě poslední splátky, sjednali si úrokovou sazbu 88 %; žalovaná převzala téhož dne částku 45 000 Kč v hotovosti (zjištěno ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo]). Další podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru jsou uvedeny na nikým nepodepsaném dokumentu nadepsaném smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Téhož dne žalovaná poskytla v žádosti o úvěr ve výši 10 000 Kč společnosti [právnická osoba] údaje k posouzení schopnosti splácet, když uvedla, že bydlí v nájmu, má základní vzdělání, je svobodná a o úvěr žádá na běžné výdaje domácnosti, údaj o vyživovaných osobách zůstal nevyplněn; dále uvedla, že je zaměstnána na plný úvazek jako operátorka, což mělo být doloženo pracovní smlouvou a výpisy z bankovního účtu za července a srpen 2021, její pravidelné měsíční příjmy činí pouze čistý příjem ze zaměstnání 28 964 Kč (ověřeno to mělo být zmíněnými výpisy z účtu), nemá kreditní kartu ani spotřebitelský úvěr u jiné společnosti, její měsíční výdaje činí pouze odhadované měsíční výdaje 10 000 Kč; dokument byl podepsán žalovanou i zástupkyní původní věřitelky (zjištěno ze zákaznické karty – žádosti o spotřebitelský úvěr z [datum]). Dle tabulky umoření ke smlouvě [číslo] žalovaná čerpala dne [datum] částku 45 000 Kč. 5. [právnická osoba] se dne [datum] dohodla s žalobkyní, že na ni postupuje pohledávku za žalovanou ze smlouvy [číslo] (zjištěno ze smlouvy o postoupení pohledávek vč. stran [číslo] přílohy [číslo]). Dne [datum] společnost [právnická osoba] vystavila pro žalovanou oznámení o postoupení předmětné pohledávky (zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky z [datum]). Dne [datum] žalobkyně poslala žalované dopis (zjištěno z podacího lístku č. [anonymizováno]), avšak pro nepředložení listiny vystavené žalobkyní s datem blížícím se odeslání dopisu dne [datum], není zřejmé, co bylo obsahem zásilky; oznámení o postoupení pohledávek z [datum] obsahující výzvu k zaplacení tak nelze považovat za odeslané. Na výzvu soudu ve smyslu § 118a o. s. ř. učiněnou při prvním jednání žalobkyně adekvátně nezareagovala. Dne [datum] vystavila žalobkyně pro žalovanou výzvu k úhradě pohledávky [číslo] v celkové výši 91 008,72 Kč do [datum] (zjištěno z předžalobní výzvy z [datum]). Dne [datum] žalobkyně poslala žalované dopis (zjištěno z podacího lístku č. [anonymizováno]) a z časové souvislosti je zřejmé, že obsahem zásilky byla právě předžalobní výzva. 6. O pravosti a pravdivosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Žalobkyně po poskytnutých poučeních ve smyslu § 118a o. s. ř. nic nad rámec žaloby k posuzování úvěruschopnosti žalované neuvedla, přestože jí byla poskytnuta lhůta. 7. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento závěr o skutkovém stavu. [právnická osoba] a žalovaná se dne [datum] písemně dohodly na poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 45 000 Kč a dalších podmínkách, přičemž zápůjčka spolu s poplatky měla být vrácena v měsíčních splátkách. Před poskytnutím úvěru byla posouzena úvěruschopnost žalované pouze z údajů uvedených v zákaznické kartě a zjevně z pracovní smlouvy a výpisů z účtu. Žalovaná čerpala úvěr 45 000 Kč v hotovosti dne [datum], neuhradila ničeho. [právnická osoba] se dne [datum] dohodla s žalobkyní, že se pohledávka za žalovaným postupuje na žalobkyni. Dne [datum] žalobkyně odeslala žalované výzvu k zaplacení dluhu do [datum]. 8. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 9. [právnická osoba] a žalovaná coby spotřebitelka uzavřely dne [datum] smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění od [datum] do [datum], není-li dále uvedeno jinak (dále též„ ZSÚ“), který je tak na věc nutno aplikovat. 10. Podle § 86 odst. 1 ZSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru (…) posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 11. Podle § 86 odst. 2 věty prvé ZSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. 12. Podle § 87 odst. 1 věty prvé ZSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. 13. Žalobkyně předně prokázala skutečnosti vedoucí soud k závěru, že na ni byla předmětná pohledávka společnosti [právnická osoba] za žalovaným postoupeny podle § 1879 a násl. o. z. 14. Žalobkyně však neprokázala, že by její právní předchůdkyně coby poskytovatelka úvěru splnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ. Zákaznickou kartou (při jejichž vyplňování byly některé údaje zjevně ověřeny z pracovní smlouvy a výpisy z účtů) nelze prokázané provedené posuzování úvěruschopnosti považovat za dostatečné ve smyslu § 86 ZSÚ. Poskytovatelka úvěru zřejmě dostatečně ověřila příjmy žalované (28 964 Kč měsíčně ze zaměstnání na plný úvazek), avšak nezabývala se dostatečně jejími výdaji. Pokud žalovaná uvedl, že odhaduje své měsíční výdaje (zjevně v to počítaje nájemné) na částku 10 000 Kč, pak to muselo nutně vést poskytovatelku úvěru, postupovala-li by v souladu s § 86 ZSÚ, ke zkoumání pravdivosti tohoto údaje, tím spíše za situace, kdy žalovaná, jež dle zákaznické karty požadovala spotřebitelský úvěr 10 000 Kč na běžné výdaje domácnosti (nehledě na to byl následně poskytnut úvěr ve výši 45 000 Kč) deklarovala, že po zaplacení odhadovaných měsíčních výdajů jí zbývá k užití téměř 19 000 Kč. Poskytovatelka úvěru jinými slovy nevycházela ze spolehlivých a dostatečných informací získaných od žadatelky o úvěr, musela mít na základě údajů sdělených žadatelkou o úvěr důvodné pochybnosti (zejména o deklarovaných měsíčních výdajích), které ji měly vést k dalším úkonům nutným pro posouzení úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně ani po poučení ve smyslu § 118a o. s. ř. neprokázala, že by jakékoli další učinila či jinak se úvěruschopností žalované zabývala. Soud na základě provedeného dokazování nemá posuzování úvěruschopnosti žalované za dostatečné a proto konstatoval, že smlouva je podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k takové neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu (nyní podle zákona, dříve dovozeno judikaturou SDEU a Nejvyššího soudu). Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelskému úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajišťovaného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech. 15. S ohledem na neplatnost uzavřené smlouvy, je možno uvažovat toliko o pohledávce z titulu bezdůvodného obohacení. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spraved