77 C 90/2023-84 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky shora uvedené s příslušenstvím s tím, že žalovaná nesplnila povinnosti vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] když nevrátila (po posouzení úvěruschopnosti žalované) poskytnutý úvěr 50 000 Kč spolu s přirostlým úrokem 11 961,91 Kč, dále nezaplatila smluvní pokuty (998 Kč a 24 002 Kč), náklady vzniklé v souvislosti s jejím prodlením (400 Kč), úroku z prodlení a úroku limitovaného maximální částkou 236 044 Kč. 2. Žalovaná se nevyjádřila a zůstala nečinná. 3. Soud nařídil jednání na den [datum] a účastnice k němu řádně a včas předvolal. Žalobkyně se jednání v zastoupení účastnila a navrhla vydání rozsudku pro zmeškání. Soud však možnost vydání rozsudku pro zmeškání v předmětné věci, kdy požadovaný nárok přesahoval ke dni jednání poskytnutý úvěr o více než čtyřnásobek, nevyužil a spor bez žalované, které se bez omluvy nedostavila, věcně projednal. 4. Provedeným dokazováním soud zjistil následující. 5. Žalovaná navrhla dne [datum] žalobkyni prostřednictvím jejího poskytovatele úvěru uzavření smlouvy o úvěru [číslo] žalobkyně návrh téhož dne akceptovala. Smluvní strany se tak dohodly, že žalobkyně poskytne žalované úvěr ve výši 50 000 Kč, přičemž žalovaná zaplatí celkem 196 740 Kč, a to v 48 měsíčních splátkách po 4 098 Kč, zápůjční úroková sazba měla činit 151,58 % ročně, dohodly se na úročení s tím, že úrok běží až do skutečného vrácení jistiny úvěru, přičemž je žalobkyně oprávněna na úrocích přirostlých po zesplatnění požadovat částku v maximální souhrnné výši 236 044,80 Kč (zjištěno z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru / smlouvy o úvěru [číslo]). Žalobkyně předtím ověřila identitu žalované (zjištěno z kopie OP žalované) a seznámila ji s předsmluvním formulářem (zjištěno z předsmluvního formuláře ke smlouvě [číslo]). Úvěr ve výši 50 000 Kč byl žalované vyplacen dne [datum] převodem na účet [číslo] [bankovní účet] (zjištěno z dokladu [právnická osoba], o vyplacení úvěru), jenž je účtem [jméno] [celé jméno žalované] (zjištěno z prinscreenu z internetového bankovnictví účtu č. [bankovní účet]), jež s tímto, stejně jako žalovaná, souhlasila (zjištěno ze společného prohlášení o poskytnutí osobního účtu z [datum]). Žalobkyně oznámila žalované schválení úvěru (zjištěno z oznámení ze [datum] vč. splátkového kalendáře a z dodejky na č. l. 21). 6. Z hodnocení klienta z [datum], jež bylo vyplněno ve spolupráci žalované a zprostředkovatele úvěru, plyne, že žalovaná uvedla, že její tehdejší finanční potřeby činí 160 000 Kč, má pravidelné měsíční příjmy z invalidního důchodu 7 100 Kč (tomu odpovídá i zjištění ze sdělení ČSSZ z [datum]) a dále má příjmy 7 000 Kč (rodičovský příspěvek na tehdy tříměsíčního syna dle oznámení o přiznání dávky státní sociální podpory z [datum] a kopie poštovní poukázky na č. l. 17), její výdaje činí toliko životní minimum 3 410 Kč, výdaje na jedno dítě v domácnosti 2 000 Kč, výdaje na bydlení 1 000 Kč; žalovaná bydlí u rodičů; nic dalšího v hodnocení klienta uvedeno nebylo. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registru NRKI/BRKI, kde žalovaná získala skóre lepšího segmentu klientů. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registru [příjmení], kde pro žalovanou nebyly uvedeny žádné záznamy. 7. Z karty klienta vytištěné dne [datum] plyne, že na dluh žalované ze smlouvy nebylo uhrazeno ničeho. 8. Žalobkyně vystavila výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění úvěru (zjištěno z výzvy z [datum] a z výzvy z [datum]). Dne [datum] žalobkyně vystavila oznámení o okamžitém zesplatnění všech závazků ze smlouvy [číslo] vyzvala žalovanou k úhradě částky 63 359 Kč do 10 dnů od odeslání oznámení (zjištěno z oznámení ze [datum]). Dne [datum] vystavila žalobkyně předžalobní upomínku, v níž žalovanou vyzvala k úhradě dluhu ze smlouvy o úvěru [číslo] ve výši 63 359 Kč do 15 dnů od odeslání výzvy (zjištěno z předžalobní výzvy z [datum]). Dne [datum] žalobkyně podala na české poště zásilku za účelem doručení žalované (zjištěno z podacího archu z [datum]). 9. O pravosti žalobkyní předložených provedených listinných důkazů soud neměl v řízení důvod pochybovat. Soudu je nicméně z úřední činnosti známo, že žalovaná vystupuje jako povinná v celé řadě exekučních řízení. Jelikož žalobkyně netvrdila ani nedoložila, aniž by k tomu musela být vyzývána, že před poskytnutím úvěru bylo nahlédnutím do žalobkyni přístupné centrální evidence exekucí ověřeno, zda nemá žalovaná dluhy, které jsou exekučně vymáhány, vyžádal si soud výpis z rejstříku zahájených exekucí pro žalovanou, který provedl k důkazu a z něhož seznal, že v době poskytnutí zápůjčky figurovala žalovaná jako povinná v šesti exekucích. Tyto informace byly poskytovatelce zápůjček snadno dostupné nahlédnutím do centrální evidence exekucí, avšak žalobkyně toto zjevně nereflektovala. Dále soud poukazuje také na nevěrohodně nízkou výši výdajů, které nebyly nikterak doloženy. Poskytovatelka úvěru se měla lépe zabývat tvrzenými výdaji žalované, tyto však nezkoumala zjevně vůbec. 10. Soud učinil na základě provedených důkazů a v kontextu tvrzení žalobkyně tento relevantní závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaná se dohodly na poskytnutí úvěru ve výši 50 000 Kč, který byl dne [datum] poukázán na účet [jméno] [celé jméno žalované] se souhlasem jí i žalované. Žalobkyně před uzavřením smlouvy posuzovala úvěruschopnost žalované tak, že vycházela výhradně z jím uvedených údajů, jím doložených příjmů a registrů [příjmení] a NRKI/BRKI, nikterak se žalobkyně nezabývala žalovaným tvrzenými zcela flagrantně nevěrohodnými výdaji. 11. Po právní stránce posoudil soud věc následovně. 12. Žalobkyně a žalovaná coby spotřebitelka uzavřely smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že smlouva byla uzavřena mezi podnikatelem a spotřebitelem, jednalo se o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též„ ZSÚ“), kterýžto zákon je tak na věc nutno aplikovat. 13. Poskytovatel úvěru je podle § 86 odst. 1 ZSÚ povinen před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posuzovat úvěruschopnost spotřebitele, přičemž úvěr poskytne jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. 14. V předmětné věci musely údaje uvedené žalovanou v žádosti o úvěr žalobkyni nutně vést k důvodným pochybnostem o jejich pravdivosti, příp. neúplnosti, když žalovaná uvedl zcela neuvěřitelně své výdaje pouze ve výši 6 410 Kč, z toho 3 410 Kč coby životní minimum, 2 000 Kč jako výdaje na tříměsíčního syna a 1 000 Kč výdaje na bydlení. Lustrace žalované provedené žalobkyní v registrech [příjmení] a BRKI/NRKI za této situace nemohly žalobkyni postačovat, do centrální evidence exekucí zjevně žalobkyně nenahlédla, pokud by tak učinila, vedlo by ji to jistě k větší obezřetnosti. Žalobkyně coby poskytovatelka úvěru neučinila nic k tomu, aby se těchto pochybností v rámci posuzování úvěruschopnosti zbavila, případně v tomto řízení ani netvrdila, že by aktivitu nad rámec doloženého vyvinula a nebylo zapotřebí v tomto ohledu žalobkyni vyzývat podle § 118a o. s. ř. Ostatně také skutečnost, že žalovaná neuhradila na dluh, jenž měl dle smlouvy při řádném a včasném splácení dosahovat částky 196 740 Kč, zcela vůbec ničeho, jen podporuje závěr o tom, že úvěruschopností žalované se žalobkyně rozhodně nezabývala dostatečně. 15. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně coby poskytovatelka úvěru nesplnila povinnosti podle § 86 odst. 1 ZSÚ, smlouva je proto podle § 87 odst. 1 neplatná, přičemž k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Jedná se o neplatnost absolutní ve smyslu § 588 o. z. Takové nesplnění povinnosti poskytovatelem úvěru totiž odporuje citovanému ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a současně zjevně narušuje veřejný pořádek, neboť poskytování úvěrů bez prověření úvěruschopnosti spotřebitelům, kteří nejsou schopni tyto včas splácet, může vést k jejich dalšímu zadlužování a konečnému zachycení do sítě státem zajišťovaného systému sociální podpory, což má pak negativní dopad na celou společnost a je ve zjevném rozporu se zájmem na ekonomicky zdravé a solventní společnosti a jejích členech. 16. Žalobkyně zjevně částku 50 000 Kč žalované na základě neplatné smlouvy o úvěru poskytla. Kdo se podle § 2991 odst. 1 o. z. na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Žalovaná se tak dle soudu na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila a vznikla jí povinnost plnění poskytnuté bez právního důvodu žalobkyni vrátit. 17. Povinnost vydat bezdůvodné obohacení se ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. stává splatnou až k výzvě věřitele. Dle provedených důkazů byla žalovaná k vrácení dlužné částky vyzvána psaním ze dne [datum], které žalobkyně odeslala žalované dne [datum]. Podle § 573 o. z. se má zmíněná výzva za doručenou třetího pracovního dne po odeslání, tj