8 C 479/2022-69 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou domáhala zaplacení shora uvedených částek. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná osoba uzavřela s žalobkyní smlouvu o neúčelovém revolvingovém úvěru„ Iplatba“, elektronicky na webových stránkách žalobkyně, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalované úvěrový rámec ve výši 40 000 Kč, ze kterého mohla žalovaná osoba opakovaně čerpat prostředky prostřednictvím kreditní karty vždy do výše zůstatku sjednaného úvěrového rámce (maximálně při splnění podmínek až 150 000 Kč). K čerpání došlo účelově na účet obchodníka za nákup zboží a dále prostřednictvím karty (dle části 2 smlouvy, a rámcové smlouvy o platebních službách jako části 3 smlouvy). Žalovaná se zavázala splácet úvěr měsíčními splátkami vždy ve výši 1 179 Kč ke každému 15. dni v měsíci vč. úroku 30,75 % ročně. Celkem žalovaná vyčerpala částky v souhrnné výši 34 490 Kč, a uhradila 49 530 Kč, které byly započteny na jistinu, úrok a poplatky za vymáhání. Žalovaná ovšem řádně nehradila sjednané splátky, a proto žalobkyně využila právo zesplatnit úvěr, odstoupit do smlouvy a požadovat celou dlužnou částku, a to učinila dopisem ze dne [datum]. Neuhrazena zůstala jistina ve výši 13 615,54 Kč a dále příslušenství. Vedle jistiny dluhu se žalobkyně s odkazem na citovanou smlouvu dále domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení z požadované částky, a úroku z nesplacené části úvěru. Dále se žalobkyně ohledně ověření úvěruschopnosti vyjádřila vč. doplnění v tom smyslu, že řádně provedla ověření schopnosti žalované splácet spotřebitelský úvěr prostřednictvím odborných pracovníků, a to především na základě údajů sdělených žadatelem o úvěr ohledně příjmových a výdajových poměrů, které stvrdil svým podpisem. Tyto údaje žalobkyně dále ověřila telefonickými dotazy, zaslaným výpisem z účtu, vlastním statistickým modelem a přihlédla k institutům životního a existenčního minima a výdajích dle Českého statistického úřadu (ČSÚ). Kromě sdělených poměrů žadatele je také kontrolován žadatel v tzv. registrech závazků (CRIF). 2. Žalovaná osoba se ve věci nevyjádřila. 3. Soud nařídil jednání k projednání věci na den [datum], na které se žalobkyně omluvila, ovšem nepožádala o odročení jednání, a žalovaná osoba se nedostavila, ač má řádně doručení vykázáno, neomluvila se, ani nepožádala o odročení jednání. Soud proto věc projednal dle § 101 odst. 3 o.s.ř. v nepřítomnosti účastníků a z provedených důkazů dospěl k následujícím skutkovým zjištěním. 4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] ze dne [datum] soud zjistil, že obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, který může čerpat jako první čerpání na nákup zboží ([příjmení] [anonymizována čtyři slova]) za ve výši kupní ceny 34 490 Kč s úrokovou sazbou 30,75 % ročně, a současně v části 3 bylo dohodnuto užívání kreditní karty [anonymizováno], a v části 4 Rámcové smlouvy o platebních službách, které na smlouvu o úvěru navazují tím, že sjednávají revolvingový charakter úvěru a v podrobnostech odkazují na první část smlouvy. Smlouva současně obsahuje závazek žalované osoby splácet úvěr měsíčními splátkami ve výši 1 179 Kč vždy do každého 15. dne v měsíci, resp. min 4 % z dlužné částky s dále stanovenými progresivně zvyšovanými minimálními výšemi splátek. Dále byly sjednány poplatky a sankce pro případ neplnění smlouvy. Ze smlouvy rovněž vyplývá, že osoba žalovaná uvedla, že má příjem [částka],„ jiný pravidelný úvěr“ ve výši [částka], a výdaje na nájemné [částka] a splátky jiných úvěrů ve výši [částka]. 5. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti (nedatované) má soud za zjištěné, že žalobkyně počítala s příjmy žalovaného dle jeho sdělení v rámci formuláře smlouvy, přičemž uvádí, že že příjmy měla ověřovat telefonicky u zaměstnavatele (aniž by bylo zřejmé, kdo je zaměstnavatelem žalovaného) a z výpisu z účtu žalovaného a„ příslušných databází a registrů“, což by měl být registr [příjmení], insolvenční rejstřík, a registr CRIF. Na straně výdajové počítala s výdaji na nájem ve výši [částka], hypotéku/leasing ve výši [částka] a splátky úvěrů ve výši [částka] (celkem [částka]). 6. Z výpisu z účtu [číslo] bylo zjištěno, že jde o výpis z účtu u [právnická osoba] za období [datum] až [datum], ze kterého nevyplývá žádný pohyb na účtu vyjma úroku za povolený debet ve výši 509,85 Kč, a počáteční a konečný zůstatek přesahující – 28 000 Kč. 7. Z přehledu splátek žalovaného (výpisu čerpání, splátek a úhrad) pro smlouvu [číslo] ze dne [datum] a výpisu z úvěrového účtu ze dne [datum] soud zjistil, že celkem žalovaná osoba vyčerpala úvěr ve výši 34 490 Kč a zaplatila žalobkyni částku ve výši 49 530 Kč. 8. Z výzvy k zaplacení ze dne [datum] vč. podacího archu a výzvy zástupce z řad advokátů ze dne [datum] vč. podacího archu soud zjistil, že žalobkyně oznámila odstoupení od smlouvy a vyzvala žalovanou osobu k okamžitému zaplacení dlužné částky 22 815,54 Kč, resp. částky 13 615,54 Kč. 9. Po skutkové stránce soud z předložených listinných důkazů zjistil následující skutečnosti. Žalobkyně se žalovanou sepsali smlouvu o revolvingovém úvěru dne [datum], obsahem smlouvy je závazek žalobkyně poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 40 000 Kč, který může čerpat jako první čerpání na nákup zboží ([příjmení] [anonymizována čtyři slova]) za ve výši kupní ceny 34 490 Kč s úrokovou sazbou 30,75 % ročně. Smlouva současně obsahuje závazek žalované osoby splácet úvěr měsíčními splátkami ve výši 1 179 Kč vždy do každého 15. dne v měsíci. Ze smlouvy rovněž vyplývá, že osoba žalovaná uvedla, že má příjem [částka],„ jiný pravidelný úvěr“ ve výši [částka], a výdaje na nájemné [částka] a splátky jiných úvěrů ve výši [částka]. Z prověřování registru [příjmení] a CRIF žalobkyně zjistila, že další výdaje žalované osoby jsou hypotéka/leasing ve výši [částka] a splátky úvěrů ve výši [částka] (celkem [částka]). Z předloženého výpisu z účtu žalované osoby ovšem nevyplývá žádné tvrzení žalobkyně ohledně příjmů ani výdajů, naopak účet je bez pohybu vyjma sankčního úroku za stav povoleného debetu – [částka]. Žalobkyně jiné důkazy nepředložila ani k výzvě soudu, a na nařízené první jednání ve věci se nedostavila, proto jí nemohlo být dáno poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. Soud tak nemá údaje o příjmech a tvrzení žalobkyně, že tvrzené údaje o příjmech ověřovala, za prokázané. Žalovaná osoba vyčerpala úvěr celkem ve výši 34 490 Kč a zaplatila žalobkyni částku ve výši 49 530 Kč. Žalobkyně vyzvala osobu žalovanou dopisem ze dne [datum], resp. [datum], k zaplacení dlužné částky. Žalovaná osoba ničeho dalšího nezaplatila. 10. Po právní stránce soud věc posuzoval jako občanskoprávní vztah ze smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 87 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (jinak jen ZSÚ), a § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (jinak jen o.z.), Dle názoru soudu v daném případě žalobkyně neprokázala, že, postupovala s odbornou péčí při posouzení schopnosti žalované splácet poskytnutý úvěr (§ 86 odst. 1 ZSÚ, příp. srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018), když se spokojila s informacemi sdělenými žalovanou, aniž by je přiměřeně ověřila (§ 84 ZSÚ, resp. jejich ověření nedoložila soudu – naopak předložila listinné důkazy, ze kterých vyplývá, že uvedené údaje žalovanou osobou nebyly pravdivé, když především nijak neuvedla, že má další závazky z hypotéky a povoleného debetu, a nijak nedoložila příjem ze mzdy, natož„ jiný příjem“. Poskytovatel úvěru sice nemusí ověřit všechny výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr, ovšem měl by minimálně zohlednit výdaje na bydlení či bez bydlení při porovnání s paušálními výdaji rodinných domácností dle statistiky Českého statistického úřadu (jako pomocného statistického kritéria dle ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR), a v případě zřetelné odchylky tento nesoulad tím pečlivěji vysvětlit, tak již ze samotného tvrzení žalované a z předložených důkazů vyplývá, že ověřený příjem nebyl zjištěn žádný, když se žalobkyně spokojila s tvrzením žalované. Navíc žalobkyně neprokázala ověření příjmů, přestože vedle nijak nedoložených výdajů na bydlení a živobytí zjistila velké zatížení splátkami na další závazky osoby žalované. Ověření tvrzeného příjmu a výdajů žadatele o spotřebitelský úvěr je bazálním minimem, které je možné a nezbytné po poskytovateli spotřebitelského úvěru požadovat v procesu tzv. ověření úvěruschopnosti (§ 86 ZSÚ). Jakýkoli další postup jednoduchého nominálního odčítání nebo složitých skóringových (statistických) modelů nemůže mít průkazného výsledku, pokud je do něj na počátku dosazen nijak nepodložený příjem či výdaje žadatele o spotřebitelský úvěr; a ověření příjmu žalobkyně neprokázala (srov. shora). 11. Soud odkazuje na již ustálenou rozhodovací praxi vyšších soudů. V rozsudku č. j. 1 As 30/2015-39 ze dne 1. 4. 2015 Nejvyšší správní soud mj. konstatoval, že„ součástí odborné péče při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je také posouzení rozhodujících listin a vynaložení patřičného