33 C 196/2019-84 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 146 100 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že v řízení vedeném pod sp. zn. , spisová značka, bylo pravomocně rozhodnuto o neplatnosti skončení pracovního poměru žalobkyně u žalované výpovědí dané zaměstnavatelem. Žalobkyně požaduje náhradu mzdy za dobu od , datum, do , datum, , když pracovní poměr měl na základě neplatné výpovědi ze dne , datum, skončit dne , datum, . Žalobkyně vycházela z průměrného výdělku ve výši 24 350 Kč měsíčně, takže celková výše náhrady činila za 6 měsíců částku 146 100 Kč. Dopisem ze dne , datum, , který žalovaná převzala dne , datum, , žalobkyně oznámila žalované, že trvá na dalším zaměstnávání. Výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 826 900 Kč, a to ve lhůtě do , datum, . Žalovaná úhradu odmítla. Žalobkyni byla vyplacena na odstupném pouze částka 69 483 Kč. Žalobkyně vznesla vůči pohledávce žalované na vrácení odstupného námitku promlčení. Návrh na moderaci dlužné částky nepřipadá dle zákoníku práce do úvahy a námitky žalované jsou irelevantní. Stejně tak nedůvodná je vznesená námitka započtení, kdy navíc žalobkyně vznesla námitku promlčení vůči započítávanému nároku žalované.2. Žalovaná v obraně uvedla, že není dána aktivní ani pasivní věcná legitimace účastníků, vznesla námitku promlčení a prekluze. Žalovaná neuznává dluh, protože mezi účastníky není a nebyl žádný hmotněprávní vztah, ze kterého by bylo možné dovozovat vznik jakéhokoliv tvrzeného nároku. Dluh včetně příslušenství nikdy nevznikl a neexistuje. Ve věci vedené pod sp. zn. , spisová značka, bylo podáno dovolání dne , datum, s návrhem na odkad vykonatelnosti a právní moci rozhodnutí krajského soudu dne , datum, . V dovolání je namítána věcná nesprávnost rozhodnutí odvolacího soudu, která je dle žalované zřejmá nejenom přímo z napadeného rozhodnutí, ale i v komparaci s rozhodnutím (odůvodním rozsudku) okresního soudu a dále z posuzovaného skutkového děje, kde zcela přirozená autonomie vůle zaměstnavatele byla negována krajským soudem, aniž by bylo jasně a stručně vysvětleno, proč existující skutečnosti vzniklé na základě objektivních dějů vzal krajský soud za neexitující. Byla tedy popřena základní zásada civilního soudního řízení, a to že soud právo nalézá a nikoliv vytváří, což platí i o povaze skutkového děje. Pokud se něco stalo, byly splněny zákonné podmínky pro ukončení pracovního poměru, není možné dojít k závěru, že vše, co se stalo, se vlastně nestalo. Z opatrnosti vznesla žalovaná námitku započtení, kdy žalobkyni bylo ze strany žalované vyplaceno odstupné ve výši 101 281 Kč. Pokud žalobkyně přijala odstupné za 3 měsíce a za stejné období požaduje přiznat náhradu mzdy při neplatném skončení pracovního poměru jedná ve zjevném rozporu s dobrými mravy. Žalobkyně měla rovněž jako zdravý člověk možnost do tří měsíců najít jinou vhodnou práci a zajistit si tak jiný příjem. Pokud tak nepostupovala, jednala rovněž v rozporu s dobrými mravy.3. Soud nevyhověl návrhu žalované na přerušení řízení do skončení dovolacího řízení s ohledem na skutečnost, že se jedná o mimořádný opravný prostředek, jehož výsledek nelze předjímat. Zároveň soud zohlednil, že řízení bylo zahájeno již v roce 2019 a jedná se o pracovněprávní spor, tedy o spor se zvýšeným zájmem účastníků na rychlém vyřešení sporu.4. Co se týče námitky věcné nepříslušnosti vznesené žalovanou, která byla odůvodněna skutečností, že se jedná o žalobu ve věci příspěvkové organizace, tak k této námitce soud dle § 6 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) nepřihlížel, když se jednalo o zjevně obstrukční námitku směřující k prodloužení řízení, tedy o zneužití procesního práva, kterému nelze poskytnout právní ochranu. Přestože předvolání na jednání bylo zástupci žalované doručeno již , datum, , námitka byla vznesena teprve , datum, , a to vše za situace, kdy žaloba byla žalované doručena již dne , datum, . Je tak zřejmé, že žalovaná chtěla zjevně nedůvodnou námitkou věcné nepříslušnosti zmařit nařízené soudní jednání a dosáhnout prodloužení řízení. Ostatně již předchozí vyjádření žalované svědčí o paušálním vznesení všech možných námitek, které se i vzájemně vylučují. Např. námitka neexistence hmotněprávního vztahu mezi účastníky a následně v dalším vyjádření vznesená námitka započtení vyplaceného odstupného.5. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.6. Účastníci uzavřeli dne , datum, pracovní smlouvu, na základě které vznikl žalobkyni dne , datum, pracovní poměr u žalované na pozici , Anonymizováno, (pracovní smlouva ze dne , datum, ).7. Dne , datum, došlo mezi účastníky k uzavření dodatku k pracovní smlouvě, na základě kterého byl žalobci změněno místo výkonu práce na , právnická osoba, , adresa, a město , adresa, (dodatek k pracovní smlouvě ze dne , datum, ).8. Dne , datum, žalovaná dala žalobkyni výpověď z pracovního poměru pro nadbytečnost (výpověď z pracovní poměru ze dne , datum, ).9. Dne , datum, žalobkyně žalované sdělila, že výpověď ze dne , datum, považuje za neplatnou a že trvá na dalším zaměstnávání (neplatnost rozvázání pracovního poměru výpovědí ze dne , datum, ).10. Předžalobní výzvou ze dne , datum, žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě náhrady mzdy za období od , datum, do , datum, ve výši 826 900 Kč do , datum, (předžalobní výzva k plnění ze dne , datum, ).11. Na předžalobní výzvu reagovala žalovaná sdělením, že výpověď ze dne , datum, považuje za platnou a nároky žalobkyně neuznává (vyjádření k předžalobní výzvě k plnění ze dne , datum, ).12. Za měsíc , měsíc, , rok, byla hrubá mzda žalobkyně ve výši 23 080 Kč při 168 odpracovaných hodinách, za měsíc , měsíc, , rok, byla hrubá mzda žalobkyně ve výši 23 080 Kč při 176 odpracovaných hodinách a za měsíc , měsíc, , rok, byla hrubá mzda žalobkyně ve výši 22 555 Kč při 172 odpracovaných hodinách (evidenční a zápočtový list ze dne , datum, a zápočtový list za období od , měsíc, , rok, do , měsíc, , rok, ze dne , datum, ).13. Rozsudkem Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , pravomocným dne , datum, bylo určeno, že výpověď z pracovního poměru daná žalovanou žalobkyni dne , datum, je neplatná (rozsudek Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, a rozsudek Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ).14. Proti rozsudku Krajského soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , žalovaná podala dovolání s návrhem na odklad vykonatelnosti napadaného rozhodnutí (dovolání na č. l. 65-68 spisu).15. Žalobkyni byla žalovanou za měsíc , měsíc, , rok, vyplacena částka 77 477 Kč čistého, která vznikla po úhradě zákonných odvodů z následujících částek: odstupné ve výši 69 483 Kč, základní mzda ve výši 12 543 Kč a dovolená ve výši 10 654 Kč a 533 Kč (mzdový lístek za období , měsíc, , rok, ).16. Soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrh žalované na účastnický výslech ředitelky žalované a na součinnostní dotazy na , právnická osoba, a na zdravotní pojišťovnu žalobkyně ohledně jejího pracovního poměru v rozhodném období. Důvodem zamítnutí důkazních návrhů je přesvědčení soudu, že skutkový stav byl již zjištěn bez důvodných pochybností a pokračování v dokazování by tak bylo v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení. Co se týče účastnického výslechu k prokázání tvrzení žalované, že žalobkyně měla nabídku jiného zaměstnání a mohla v rozhodném období pracovat u jiného zaměstnavatele, tak k tomu soud uvádí, že taková skutečnost by i v případě prokázání neměla vliv na rozhodnutí soudu, když žalobkyně neměla povinnost hledat jiné zaměstnání za situace, kdy se domáhá obnovení pracovního poměru u žalované. S ohledem na rozsah uplatněného nároku na náhradu mzdy (6 měsíců) nemohla být tato skutečnost rozhodná ani pro moderaci nároku žalobkyně. Stejně tak s ohledem na nemožnost moderovat náhradu mzdy po dobu prvních 6 měsíců nemohla mít vliv na výši nároku žalobkyně skutečnost, zda žalobkyně měla či mohla v rozhodném období pracovat u jiného zaměstnavatele.17. Soud nevyhověl ani žádosti žalované o stanovení lhůty k doplnění důkazu prokazujícího, že žalovaná vyzvala žalobkyni k vrácení bezdůvodného obohacení vzniklého vyplacením odstupného, kdy následně byla soudním rozhodnutím určena neplatnost výpovědi. Z pohledu soudu nic nebránilo žalované, aby vyzvala žalobkyni k úhradě před soudním jednáním a doložila přímo na soudním jednání, že k výzvě k úhradě došlo. Pokud žalovaná teprve na soudním jednání vznesla námitku započtení, aniž by měla k dispozici důkazy prokazující splatnost započítávané pohledávky, nejednala s dostatečnou procesní pečlivostí. Soud tak neshledal důvod pro odročení jednání a poskytnutí dodatečné lhůty žalované k doplně