74 C 59/2023-100 — Okresní soud v Ústí nad Labem

1. Žalobkyně se žalobou podanou k Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 30. 3. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost uhradit žalobkyni částku 12 536,20 Kč s příslušenstvím. Nárok vzniklý z titulu nezaplaceného úvěru, který poskytla žalovanému společnost , právnická osoba, (dále jen „právní předchůdce žalobkyně“) na základě smlouvy o zápůjčce č. , č. smlouvy, ze dne , Anonymizováno, . Právní předchůdce žalobkyně žalovanému poskytl zápůjčku ve výši 8 000 Kč, když tuto částku si žalovaný převzal v hotovosti na pobočce právního předchůdce žalobkyně. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 233 Kč, tvořenou jistinou 8 000 Kč a souhrnným poplatkem 7 233 Kč v 60týdenních splátkách po 254 Kč. Souhrnný poplatek se skládá z úroku ve výši 1 431 Kč, z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 444 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 2 358 Kč. Žalovaný své závazky nehradil řádně a včas. Žalovaný uhradil celkem 2 264 Kč. Požadovaný kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 694,67 Kč představuje zákonný úrok z prodlení z částky 6 964,12 Kč od 18. 12. 2018 do 20. 1. 2020. Požadovaný kapitalizovaný úrok ve výši 875,16 Kč představuje úrok ve výši 29 % z částky 6 964,12 Kč od 18. 8. 2019 do 20. 1. 2020. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 došlo k postoupení shora specifikované pohledávky společnosti , právnická osoba, , na žalobkyni. Žalobkyně dále požadovala úhradu úroku z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 6 964,12 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení, úroku ve výši 29 % ročně z částky 6 964,12 Kč od 21. 1. 2020 do zaplacení. Žalovaný pohledávku neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.2. Usnesením Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. , právnická osoba, ze dne , právnická osoba, byl žalovanému ustanoven opatrovník.3. Opatrovník žalovaného nárok uplatňovaný žalobou neuznal. Uvedl, že žalobkyně dosud nesplnila svoji povinnost tvrzení a důkazní ohledně prokázání toho, jakým způsobem a jaké informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet poskytnutou zápůjčku. Opatrovník rovněž uvedl, že některá ustanovení smlouvy o zápůjčce, zejména pak výše úroků, jsou v rozporu s dobrými mravy. Opatrovník vznesl námitku promlčení.4. Z listiny označené jako smlouva o zápůjčce č. , č. smlouvy, ze dne , Anonymizováno, soud zjistil, že na základě ní předal právní předchůdce žalobkyně (, právnická osoba, ) žalovanému dne 23. 6. 2018 částku ve výši 8 000 Kč v hotovosti, kterou se, a to včetně souhrnného poplatku ve výši 7 233 Kč (celkem 15 233 Kč), žalovaný zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně v 60týdenních splátkách po 254 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 247 Kč. Celková částka ve výši 15 233 Kč je tvořena jistinou ve výši 8 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 7 233 Kč, který se skládá z úroku ve výši 1 431 Kč, z administrativního poplatku ve výši 3 444 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 2 358 Kč. Smluvní strany si sjednaly úrok ve výši 29 % ročně. Žalovaný ve smlouvě uvedl jako svou adresu , adresa, .5. Ze smluvních podmínek, které jsou součástí smlouvy o zápůjčce, plyne bližší úprava práv mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným.6. Z tabulky umoření ze dne 27. 1. 2020 plyne, že na pohledávku vzniklou ze smlouvy č. , č. smlouvy, ze dne , Anonymizováno, bylo celkem uhrazeno 2 264 Kč. Dále z ní plyne, kdy a jaká částka byla uhrazena.7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 včetně seznamu postoupených pohledávek soud zjistil, že došlo k postoupení pohledávek společnosti , právnická osoba, specifikovaných v příloze na žalobkyni. Přílohu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 20. 1. 2020 tvoří seznam postupovaných pohledávek, když je mezi nimi uvedena žalobou uplatňovaná pohledávka.8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 20. 1. 2020 včetně informací o zpracování osobních údajů soud zjistil, že společnost , právnická osoba, žalovanému oznámila, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o zápůjčce č. , č. smlouvy, na žalobkyni. Dále z něj plyne, že oznámením byl žalovaný vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 14. 2. 2020, a to na adresu , adresa, (podací lístek).9. Z předžalobní výzvy ze dne 28. 1. 2021 soud zjistil, že žalovaný byl vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 12. 2. 2021. Předžalobní výzva byla žalovanému odeslána dne 29. 1. 2021, a to na adresu , adresa, (podací lístek).10. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně plyne, že se jedná o společnost zapsanou ve veřejném rejstříku České republiky.11. Soud má za prokázaný následující skutkový stav: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně podepsali dne 23. 6. 2018 listinu označenou jako smlouva o zápůjčce č. , č. smlouvy, . Žalovaný si při podpisu smlouvy převzal v hotovosti částku 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit právnímu předchůdci žalobkyně částku 15 233 Kč, a to v 60týdenních splátkách po 254 Kč s tím, že poslední splátka byla sjednána ve výši 247 Kč. Částka ve výši 15 233 Kč je tvořena jistinou ve výši 8 000 Kč a souhrnným poplatkem ve výši 7 233 Kč, který se skládá z úroku ve výši 1 431 Kč, z administrativního poplatku ve výši 3 444 Kč a z poplatku za komfortní splácení ve výši 2 358 Kč. Žalovaný před podáním žaloby uhradil na tuto pohledávku pouze částku ve výši 2 264 Kč. Pohledávka včetně příslušenství byla smlouvou ze dne 20. 1. 2020 postoupena žalobkyni. Právní předchůdce žalobkyně dne 20. 1. 2020 oznámil žalovanému, že došlo k postoupení shora uvedené pohledávky ze smlouvy o zápůjčce č. , č. smlouvy, na žalobkyni a zároveň ho vyzval k úhradě dlužné částky do 10 dnů ode dne doručení oznámení. Oznámení bylo žalovanému odesláno dne 20. 1. 2020 na adresu , adresa, . Žalovaný byl zástupcem žalobkyně vyzván k úhradě žalobou uplatňované pohledávky, a to do 12. 2. 2021.12. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neuvedla, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistil právní předchůdce žalobkyně o schopnosti žalovaného splácet zápůjčku. Žaloba samotná obsahuje pouze obecná tvrzení ohledně úvěruschopnosti žalovaného, když z nich nelze zjistit, jaké konkrétní informace právní předchůdce žalobkyně zjistil (kolik přesně činily příjmy, jaký je původ příjmů, kolik činily výdaje, zda má žalovaný jiné závazky, zda byly informace ověřeny, …) a jakým způsobem je vyhodnotil. Soud proto žalobkyni při jednání vyzval k doplnění tvrzení a důkazů, jakým konkrétním způsobem a jaké konkrétní informace zjistila o schopnosti žalovaného splácet zápůjčku a zároveň ji poučil o následcích nesplnění výzvy. Žalobkyně svá tvrzení k výzvě soudu vůbec nedoplnila. Závěrem soud dodává, že k nedostatečným tvrzením se dokazování neprovádí, proto soud neprovedl důkaz zákaznickou kartou (tato byla navíc navržena pouze k otázce mezinárodní příslušnosti).13. Podle ustanovení § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.14. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěru schopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.15. Podle ustanovení § 87 odst. 1 věty první zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.16. Podle ustanovení § 580 odst. 1 občanského zákoníku, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.17. Podle ustanovení § 588 občanského zákoníku, soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.18. Podle ustanovení § 2991 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.19. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku, po dlužníkovi, který je v prodlení se